Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?
Jan Herzig Vytisknout článek

Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?

Temný molekulární oblak Chamaeleon I
Autor: NASA/JWST

Vesmírný dalekohled Jamese Webba nalezl řadu zmrzlých látek v temném molekulárním oblaku v souhvězdí Chameleona. Tyto látky by se hypoteticky mohly stát i základními stavebními kameny života na planetách obíhajících kolem hvězd, které z tohoto oblaku vzniknou. Pro vznik života jsou ledy velmi důležité, protože obsahují řadu klíčových prvků, jako je uhlík, vodík, kyslík a síra.

Oblak s katalogovým označením Chameleon I leží 630 světelných let daleko od Země. Díky dalekohledu Jamese Webba zde astronomové objevili celou řadu chemických látek. Mezi objevenými zmrzlými sloučeninami jsou vedle těch nejjednodušších látek, jako je voda, například oxid uhličitý, karbonylsulfid, čpavek nebo metan. Právě tyto sloučeniny obsahují výše zmíněné prvky, které se jednou mohou stát základními složkami planetárních atmosfér a složitějších látek, jako jsou cukr, alkohol a jednoduché aminokyseliny.

Pozorování také poprvé prokázalo, že i molekuly složitější než metanol (CH3OH), jako je například etanol, se mohou formovat v ledových molekulárních oblacích před samotným vznikem hvězd. To by mohlo znamenat, že přítomnost předstupňů prebiotických molekul v planetárních systémech je běžným výsledkem hvězdné formace spíše než unikátní vlastností naší Sluneční soustavy. 

Tento molekulární oblak je natolik temný a chladný, že se výše zmíněné různé molekuly látek, které obvykle známe ve formě plynů, usadily na zrnkách prachu a přešly do pevného skupenství. Naše výsledky nabízejí náhled do počátečního stádia formace ledu na zrnkách mezihvězdného prachu, která se postupem času zvětší na několikacentimetrové oblázky, ze kterých vzniknou planety. Tato pozorování nabízí nový pohled na způsoby vzniku jednoduchých a komplexních (za komplexní molekuly jsou považovány ty, které obsahují více než šest atomů) molekul, které jsou potřeba ke vzniku základů života“, řekla Melissa McClure, astronomka z Leidenské observatoře, vedoucí této studie.

Závislost jasnosti hvězdy NIR38 na vlnové délce pozorovaného světla odhalující přítomnost řady sloučenin Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Závislost jasnosti hvězdy NIR38 na vlnové délce pozorovaného světla odhalující přítomnost řady sloučenin
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Dalekohled mohl tato data získat díky svým schopnostem v infračervené oblasti světelného spektra. Do pozorování se zapojily hned tři ze čtyř vědeckých přístrojů teleskopu, NIRCam, NIRSpec a MIRI. Ty se zaměřily na světlo hvězdy s označením NIR38 přicházející zpoza oblaku. Toto světlo bylo absorbováno molekulami v nitru oblaku, což zanechalo v jeho spektru absorpční čáry. Ty byly následně porovnány s absorpčními čarami způsobenými jednotlivými látkami při měřeních v pozemských laboratořích. Tímto porovnáním pak již bylo možno s jistotou potvrdit přítomnost daných látek. V praxi to můžeme vidět na přiloženém obrázku s grafy. V nich je vynesena závislost jasnosti hvězdy na vlnové délce pozorovaného světla hvězdy NIR38. Jednotlivé části křivek grafů odpovídají právě přítomnosti jednotlivých molekul, která jsou u nich zmíněny.

Tento výzkum je součástí programu nazvaného Doba ledová. Jedná se o jeden z 13 programů v rámci projektu prvních pozorování dalekohledu Jamese Webba, která probíhaly v prvních pěti měsících jeho vědecké činnosti. Jejich cílem je ukázat schopnosti teleskopu a umožnit astronomické komunitě naučit se, jak získat z jeho přístrojů co nejvíce dat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Molekulární mračno, Stavební bloky života, Jwst, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


10. vesmírný týden 2024

10. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 3. do 10. 3. 2024. Měsíc na ranní obloze ubývá k novu. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce se mírně snížila. Pozorujeme zvířetníkové světlo a stále jasnější kometu 12P/Pons-Brooks. Očekáváme start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon k ISS s posádkou mise Crew-8. Před 45 lety proletěl Voyager 1 nejblíže Jupiteru. Před 460 lety se narodil David Fabricius, objevitel první proměnné hvězdy.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 62P/Tsuchinshan

Snímek komety 62P/Tsuchinshan. Rozměry obrázku jsou 38 x 31 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Proti originálu je 2x zmenšen. Vzdálenost od Země 0.548 au, od Slunce 1.510 au.

Další informace »