Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?
Jan Herzig Vytisknout článek

Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?

Temný molekulární oblak Chamaeleon I
Autor: NASA/JWST

Vesmírný dalekohled Jamese Webba nalezl řadu zmrzlých látek v temném molekulárním oblaku v souhvězdí Chameleona. Tyto látky by se hypoteticky mohly stát i základními stavebními kameny života na planetách obíhajících kolem hvězd, které z tohoto oblaku vzniknou. Pro vznik života jsou ledy velmi důležité, protože obsahují řadu klíčových prvků, jako je uhlík, vodík, kyslík a síra.

Oblak s katalogovým označením Chameleon I leží 630 světelných let daleko od Země. Díky dalekohledu Jamese Webba zde astronomové objevili celou řadu chemických látek. Mezi objevenými zmrzlými sloučeninami jsou vedle těch nejjednodušších látek, jako je voda, například oxid uhličitý, karbonylsulfid, čpavek nebo metan. Právě tyto sloučeniny obsahují výše zmíněné prvky, které se jednou mohou stát základními složkami planetárních atmosfér a složitějších látek, jako jsou cukr, alkohol a jednoduché aminokyseliny.

Pozorování také poprvé prokázalo, že i molekuly složitější než metanol (CH3OH), jako je například etanol, se mohou formovat v ledových molekulárních oblacích před samotným vznikem hvězd. To by mohlo znamenat, že přítomnost předstupňů prebiotických molekul v planetárních systémech je běžným výsledkem hvězdné formace spíše než unikátní vlastností naší Sluneční soustavy. 

Tento molekulární oblak je natolik temný a chladný, že se výše zmíněné různé molekuly látek, které obvykle známe ve formě plynů, usadily na zrnkách prachu a přešly do pevného skupenství. Naše výsledky nabízejí náhled do počátečního stádia formace ledu na zrnkách mezihvězdného prachu, která se postupem času zvětší na několikacentimetrové oblázky, ze kterých vzniknou planety. Tato pozorování nabízí nový pohled na způsoby vzniku jednoduchých a komplexních (za komplexní molekuly jsou považovány ty, které obsahují více než šest atomů) molekul, které jsou potřeba ke vzniku základů života“, řekla Melissa McClure, astronomka z Leidenské observatoře, vedoucí této studie.

Závislost jasnosti hvězdy NIR38 na vlnové délce pozorovaného světla odhalující přítomnost řady sloučenin Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Závislost jasnosti hvězdy NIR38 na vlnové délce pozorovaného světla odhalující přítomnost řady sloučenin
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Dalekohled mohl tato data získat díky svým schopnostem v infračervené oblasti světelného spektra. Do pozorování se zapojily hned tři ze čtyř vědeckých přístrojů teleskopu, NIRCam, NIRSpec a MIRI. Ty se zaměřily na světlo hvězdy s označením NIR38 přicházející zpoza oblaku. Toto světlo bylo absorbováno molekulami v nitru oblaku, což zanechalo v jeho spektru absorpční čáry. Ty byly následně porovnány s absorpčními čarami způsobenými jednotlivými látkami při měřeních v pozemských laboratořích. Tímto porovnáním pak již bylo možno s jistotou potvrdit přítomnost daných látek. V praxi to můžeme vidět na přiloženém obrázku s grafy. V nich je vynesena závislost jasnosti hvězdy na vlnové délce pozorovaného světla hvězdy NIR38. Jednotlivé části křivek grafů odpovídají právě přítomnosti jednotlivých molekul, která jsou u nich zmíněny.

Tento výzkum je součástí programu nazvaného Doba ledová. Jedná se o jeden z 13 programů v rámci projektu prvních pozorování dalekohledu Jamese Webba, která probíhaly v prvních pěti měsících jeho vědecké činnosti. Jejich cílem je ukázat schopnosti teleskopu a umožnit astronomické komunitě naučit se, jak získat z jeho přístrojů co nejvíce dat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Molekulární mračno, Stavební bloky života, Jwst, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »