Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?
Jan Herzig Vytisknout článek

Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?

Temný molekulární oblak Chamaeleon I
Autor: NASA/JWST

Vesmírný dalekohled Jamese Webba nalezl řadu zmrzlých látek v temném molekulárním oblaku v souhvězdí Chameleona. Tyto látky by se hypoteticky mohly stát i základními stavebními kameny života na planetách obíhajících kolem hvězd, které z tohoto oblaku vzniknou. Pro vznik života jsou ledy velmi důležité, protože obsahují řadu klíčových prvků, jako je uhlík, vodík, kyslík a síra.

Oblak s katalogovým označením Chameleon I leží 630 světelných let daleko od Země. Díky dalekohledu Jamese Webba zde astronomové objevili celou řadu chemických látek. Mezi objevenými zmrzlými sloučeninami jsou vedle těch nejjednodušších látek, jako je voda, například oxid uhličitý, karbonylsulfid, čpavek nebo metan. Právě tyto sloučeniny obsahují výše zmíněné prvky, které se jednou mohou stát základními složkami planetárních atmosfér a složitějších látek, jako jsou cukr, alkohol a jednoduché aminokyseliny.

Pozorování také poprvé prokázalo, že i molekuly složitější než metanol (CH3OH), jako je například etanol, se mohou formovat v ledových molekulárních oblacích před samotným vznikem hvězd. To by mohlo znamenat, že přítomnost předstupňů prebiotických molekul v planetárních systémech je běžným výsledkem hvězdné formace spíše než unikátní vlastností naší Sluneční soustavy. 

Tento molekulární oblak je natolik temný a chladný, že se výše zmíněné různé molekuly látek, které obvykle známe ve formě plynů, usadily na zrnkách prachu a přešly do pevného skupenství. Naše výsledky nabízejí náhled do počátečního stádia formace ledu na zrnkách mezihvězdného prachu, která se postupem času zvětší na několikacentimetrové oblázky, ze kterých vzniknou planety. Tato pozorování nabízí nový pohled na způsoby vzniku jednoduchých a komplexních (za komplexní molekuly jsou považovány ty, které obsahují více než šest atomů) molekul, které jsou potřeba ke vzniku základů života“, řekla Melissa McClure, astronomka z Leidenské observatoře, vedoucí této studie.

Závislost jasnosti hvězdy NIR38 na vlnové délce pozorovaného světla odhalující přítomnost řady sloučenin Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Závislost jasnosti hvězdy NIR38 na vlnové délce pozorovaného světla odhalující přítomnost řady sloučenin
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Dalekohled mohl tato data získat díky svým schopnostem v infračervené oblasti světelného spektra. Do pozorování se zapojily hned tři ze čtyř vědeckých přístrojů teleskopu, NIRCam, NIRSpec a MIRI. Ty se zaměřily na světlo hvězdy s označením NIR38 přicházející zpoza oblaku. Toto světlo bylo absorbováno molekulami v nitru oblaku, což zanechalo v jeho spektru absorpční čáry. Ty byly následně porovnány s absorpčními čarami způsobenými jednotlivými látkami při měřeních v pozemských laboratořích. Tímto porovnáním pak již bylo možno s jistotou potvrdit přítomnost daných látek. V praxi to můžeme vidět na přiloženém obrázku s grafy. V nich je vynesena závislost jasnosti hvězdy na vlnové délce pozorovaného světla hvězdy NIR38. Jednotlivé části křivek grafů odpovídají právě přítomnosti jednotlivých molekul, která jsou u nich zmíněny.

Tento výzkum je součástí programu nazvaného Doba ledová. Jedná se o jeden z 13 programů v rámci projektu prvních pozorování dalekohledu Jamese Webba, která probíhaly v prvních pěti měsících jeho vědecké činnosti. Jejich cílem je ukázat schopnosti teleskopu a umožnit astronomické komunitě naučit se, jak získat z jeho přístrojů co nejvíce dat.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Molekulární mračno, Stavební bloky života, Jwst, Vesmírný dalekohled Jamese Webba


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »