Vznikají základní stavební kameny života dříve než hvězdy?
Autor: NASA/JWST
Vesmírný dalekohled Jamese Webba nalezl řadu zmrzlých látek v temném molekulárním oblaku v souhvězdí Chameleona. Tyto látky by se hypoteticky mohly stát i základními stavebními kameny života na planetách obíhajících kolem hvězd, které z tohoto oblaku vzniknou. Pro vznik života jsou ledy velmi důležité, protože obsahují řadu klíčových prvků, jako je uhlík, vodík, kyslík a síra.
Oblak s katalogovým označením Chameleon I leží 630 světelných let daleko od Země. Díky dalekohledu Jamese Webba zde astronomové objevili celou řadu chemických látek. Mezi objevenými zmrzlými sloučeninami jsou vedle těch nejjednodušších látek, jako je voda, například oxid uhličitý, karbonylsulfid, čpavek nebo metan. Právě tyto sloučeniny obsahují výše zmíněné prvky, které se jednou mohou stát základními složkami planetárních atmosfér a složitějších látek, jako jsou cukr, alkohol a jednoduché aminokyseliny.
Pozorování také poprvé prokázalo, že i molekuly složitější než metanol (CH3OH), jako je například etanol, se mohou formovat v ledových molekulárních oblacích před samotným vznikem hvězd. To by mohlo znamenat, že přítomnost předstupňů prebiotických molekul v planetárních systémech je běžným výsledkem hvězdné formace spíše než unikátní vlastností naší Sluneční soustavy.
Tento molekulární oblak je natolik temný a chladný, že se výše zmíněné různé molekuly látek, které obvykle známe ve formě plynů, usadily na zrnkách prachu a přešly do pevného skupenství. „Naše výsledky nabízejí náhled do počátečního stádia formace ledu na zrnkách mezihvězdného prachu, která se postupem času zvětší na několikacentimetrové oblázky, ze kterých vzniknou planety. Tato pozorování nabízí nový pohled na způsoby vzniku jednoduchých a komplexních (za komplexní molekuly jsou považovány ty, které obsahují více než šest atomů) molekul, které jsou potřeba ke vzniku základů života“, řekla Melissa McClure, astronomka z Leidenské observatoře, vedoucí této studie.
Autor: NASA, ESA, CSA, J. Olmsted (STScI)
Tento výzkum je součástí programu nazvaného Doba ledová. Jedná se o jeden z 13 programů v rámci projektu prvních pozorování dalekohledu Jamese Webba, která probíhaly v prvních pěti měsících jeho vědecké činnosti. Jejich cílem je ukázat schopnosti teleskopu a umožnit astronomické komunitě naučit se, jak získat z jeho přístrojů co nejvíce dat.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] nasa.gov
O autorovi
Jan Herzig
Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.
