Objev masivních galaxií v raném vesmíru se vymyká stávajícím modelům
Autor: NASA, ESA, CSA, I. Labbe (Swinburne University of Technology)
Astronomové objevili šest nových hmotných galaxií v raném vesmíru. Jsou však mnohem větší a hmotnější, než bylo předpokládáno. Vědci očekávali, že naleznou malé galaxie na počátku svého vývoje a namísto toho zjistili, že objevené hvězdné ostrovy jsou v podobné fázi vývoje jako naše Mléčná dráha.
Výzkum se zakládá na datech získaných kosmickým teleskopem Jamese Webba. Právě zkoumání těch úplně nejstarších hvězd a galaxií v raném vesmíru patří mezi jeho největší přednosti. Je tomu tak díky jeho velmi vysoké citlivosti v infračervené části světelného spektra. Takto vzdálené a v souvislosti s tím staré objekty totiž vyzařují primárně na těchto vlnových délkách. Světlo k nám od nich putovalo více než 13 miliard let a během této doby byla vlivem rozpínání vesmíru natažena jeho vlnová délka z viditelné do infračervené oblasti.
Objevené galaxie pocházejí z doby, kdy byl vesmír starý asi jen 500–700 milionů let, což odpovídá pouhým třem procentům jeho současného stáří. V této době měl být vesmír plný malých galaxií na počátku svého života, tyto galaxie jsou však mnohem větší, hmotnější a podobně vyspělé jako Mléčná dráha.
Z pozorování těchto hvězdných ostrovů vyplývá, že hmotnost hvězd v tomto období raného vesmíru byla až stokrát větší, než bylo doposud předpokládáno. To by mohlo zpochybňovat naše současné chápání formace galaxií v počátcích vesmíru. Není však úplně jisté, že se jedná přímo o galaxie. Nějaké z těchto objektů by se totiž časem mohly ukázat jako skryté supermasivní černé díry.
„Zjištění, že formace masivních galaxií započala velmi brzo v historii vesmíru, vyvrací to, co bylo považováno za zavedená fakta,“ uvedl Joel Leja z Pennsylvania State University, který analyzoval světlo přicházející z těchto galaxií. „Neformálně jsme tyto objekty nazvali jako rozbíječe vesmíru.“
Autor: phys.libretexts.org
Pro vyvození takových důsledků je však potřeba tyto informace o hmotnosti a velikosti zkoumaných galaxií ještě důkladněji prověřit. Jednou z cest, jak přinést potvrzení tohoto objevu, by se mohla stát analýza světelného spektra těchto hvězdných ostrovů. Ze spektra je totiž možné zjistit poměrně přesně vzdálenost těchto galaxií a také to, z jakých prvků se skládají.
To by mohlo vědeckému týmu pomoci k vytvoření jasnějšího obrázku toho, jak tyto hvězdné ostrovy vypadaly a jaké hmotnosti dosahovaly. Spektrální analýza tak jasně určí, zdali jsou tato první data pravdivá nebo ne.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
O autorovi
Jan Herzig
Narodil se roku 2008 v Plzni, celý svůj život ale žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. Roku 2021 vyhrál 18. ročník Astronomické olympiády kategorie GH, o rok později pak 19. ročník v kategorii EF. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili. Správce Instagramu ČAS.
