Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objev masivních galaxií v raném vesmíru se vymyká stávajícím modelům
Jan Herzig Vytisknout článek

Objev masivních galaxií v raném vesmíru se vymyká stávajícím modelům

Šest kandidátů na masivní galaxie v období 500-700 milionů let po velkém třesku. Galaxie vlevo dole by mohla obsahovat stejné množství hvězd jako Mléčná dráha, je však asi třicetkrát kompaktnější.
Autor: NASA, ESA, CSA, I. Labbe (Swinburne University of Technology)

Astronomové objevili šest nových hmotných galaxií v raném vesmíru. Jsou však mnohem větší a hmotnější, než bylo předpokládáno. Vědci očekávali, že naleznou malé galaxie na počátku svého vývoje a namísto toho zjistili, že objevené hvězdné ostrovy jsou v podobné fázi vývoje jako naše Mléčná dráha.

Výzkum se zakládá na datech získaných kosmickým teleskopem Jamese Webba. Právě zkoumání těch úplně nejstarších hvězd a galaxií v raném vesmíru patří mezi jeho největší přednosti. Je tomu tak díky jeho velmi vysoké citlivosti v infračervené části světelného spektra. Takto vzdálené a v souvislosti s tím staré objekty totiž vyzařují primárně na těchto vlnových délkách. Světlo k nám od nich putovalo více než 13 miliard let a během této doby byla vlivem rozpínání vesmíru natažena jeho vlnová délka z viditelné do infračervené oblasti.

Objevené galaxie pocházejí z doby, kdy byl vesmír starý asi jen 500–700 milionů let, což odpovídá pouhým třem procentům jeho současného stáří. V této době měl být vesmír plný malých galaxií na počátku svého života, tyto galaxie jsou však mnohem větší, hmotnější a podobně vyspělé jako Mléčná dráha.

Z pozorování těchto hvězdných ostrovů vyplývá, že hmotnost hvězd v tomto období raného vesmíru byla až stokrát větší, než bylo doposud předpokládáno. To by mohlo zpochybňovat naše současné chápání formace galaxií v počátcích vesmíru. Není však úplně jisté, že se jedná přímo o galaxie. Nějaké z těchto objektů by se totiž časem mohly ukázat jako skryté supermasivní černé díry.

Zjištění, že formace masivních galaxií započala velmi brzo v historii vesmíru, vyvrací to, co bylo považováno za zavedená fakta,“ uvedl Joel Leja z Pennsylvania State University, který analyzoval světlo přicházející z těchto galaxií. „Neformálně jsme tyto objekty nazvali jako rozbíječe vesmíru.

Časová osa vývoje vesmíru Autor: phys.libretexts.org
Časová osa vývoje vesmíru
Autor: phys.libretexts.org
Tyto galaxie jsou svou hmotností dokonce v rozporu s 99 % kosmologických modelů. V budoucnu tak nejspíše bude potřeba úprava těchto modelů nebo přehodnocení vědeckého chápání formace prvních galaxií. Dnešní modely se zakládají na tom, že první galaxie vznikaly jako malé oblaky plynu a prachu, které postupem času nabírají na hmotnosti.

Pro vyvození takových důsledků je však potřeba tyto informace o hmotnosti a velikosti zkoumaných galaxií ještě důkladněji prověřit. Jednou z cest, jak přinést potvrzení tohoto objevu, by se mohla stát analýza světelného spektra těchto hvězdných ostrovů. Ze spektra je totiž možné zjistit poměrně přesně vzdálenost těchto galaxií a také to, z jakých prvků se skládají.

To by mohlo vědeckému týmu pomoci k vytvoření jasnějšího obrázku toho, jak tyto hvězdné ostrovy vypadaly a jaké hmotnosti dosahovaly. Spektrální analýza tak jasně určí, zdali jsou tato první data pravdivá nebo ne.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: První galaxie, Vývoj vesmíru, Jwst, Raný vesmír, Galaxie


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »