Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd

Proměnná hvězda Éta Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu
Autor: NASA/JPL-Caltech/M. Povich (Penn State Univ.)

Tým astronomů z Ohio State University dle nové zprávy nalezl přibližně 116 000 nových proměnných hvězd. Využili při tom síť asi dvaceti dalekohledů s názvem The All-sky automated survey for supernovae (ASAS-SN), v překladu celooblohový automatický výzkum supernov, která dokáže pozorovat i objekty padesát tisíc krát slabší, než ty na hranici viditelnosti prostým okem.

Hvězdy označujeme jako proměnné pokud se v průběhu času mění jejich hvězdná velikost, a to jak pravidelně, tak nepravidelně. Právě z pozorování kolísání jasnosti těchto hvězd o nich mohou astronomové zjistit důležité informace, jako je jejich hmotnost, teplota a poloměr, nebo se z něj dá také vyčíst jejich složení. Studie, jako je tato, jsou obzvláště důležité pro hledání systémů, které mohou odhalit složitost hvězdných procesů.

“Proměnné hvězdy jsou něco jako hvězdná laboratoř, jsou to úhledná místa ve vesmíru, ve kterých můžeme studovat a naučit se více o tom, jak hvězdy fungují, a o malých spletitostech, jaké skrývají”, řekl Collin Christy, vedoucí autor studie. 

Pro nalezení takového počtu proměnných hvězd museli astronomové značně zdokonalit pozorovací program. Ten totiž probíhá už několik let, zpočátku ale byly pozorovány pouze hvězdy, jejichž barvy rozliší lidské oko. V tomto režimu dokázal dalekohled rozlišit celkově asi 60 milionů hvězd. S použitím lepších čoček, které dokážou rozlišit více druhů modrého světla, toto číslo přesáhlo hranici sta milionů pozorovatelných hvězd. To logicky vedlo k objevu většího množství proměnných hvězd.

Dalekohled sítě ASAS-SN využitý pro tuto studii Autor: ASAS-SN
Dalekohled sítě ASAS-SN využitý pro tuto studii
Autor: ASAS-SN
“Pokud byste chtěli prozkoumat miliony hvězd, je nemožné, aby to lidé zvládli sami. Zabralo by to věčnost”, přiblížil Tharindu Jayasinghe, spoluautor studie. “Proto jsme použili nové kreativní techniky, jako je strojové učení.” Zprvu vědci využili data z družice Gaia, jejímž úkolem je vytvořit 3D mapu naší galaxie, a dalekohledů 2MASS a AIIWISE. Následně algoritmus strojového učení z katalogu 55 milionů hvězd vygeneroval jeden a půl milionu kandidátů na proměnné hvězdy. Tyto zbylé hvězdy už pak byly pozrovány dalekohledy.

Ukázalo se, že z jednoho a půl milionu hvězd vybraných počítačově se 400 000 doopravdy řadí mezi hvězdy proměnné. Z tohoto počtu již přibližně tři čtvrtiny hvězd astronomové znali, u 116 027 z nich byla ale proměnnost identifikována nově.

Doposud byly takovéto rozsáhlé výzkumy prováděny především za pomoci veřejnosti, kdy astronomové zveřejnili obrovská množství dat a veřejnost je mohla identifikovat, jelikož se jedná o dobře rozpoznatelné jevy. Nyní už je v případech, jako byl tento, možno užít právě umělé inteligence. Jak upozorňuje vedoucí studie, jednalo se o první případ, kdy astronomové pro zpracování velkého množství dat o proměnných hvězdách využili jak veřejnost, tak strojové učení.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Umělá inteligence, Proměnné hvězdy


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »