Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Pomůžete se zpracováním dat z mise Gaia?

Pomůžete se zpracováním dat z mise Gaia?

Družicová observatoř Gaia
Autor: ESA–D. Ducros, 2013

Evropská mise Gaia v průběhu let sbírala údaje o milionech kosmických objektů, jako jsou hvězdy či planetky, čímž vytvořila rozsáhlou databázi měření. Nyní však potřebuje i vaše oči, aby se mohla posunout na novou úroveň. Hned na začátek je potřeba zdůraznit, že už nyní mají astronomové a výzkumníci v datovém archivu mise Gaia nedocenitelný zdroj.

Sonda, která odstartovala v roce 2013, se nyní nachází přibližně 1,5 milionu kilometrů od Země a s pomocí dvou výkonných teleskopů a tří vědeckých přístrojů vytváří největší a také nejpřesnější 3D mapu Mléčné dráhy. Postupuje tak, že určí pozici cílové hvězdy a poté sleduje, jak se tato pozice mění v průběhu času. Doposud takto Gaia změřila 1,8 miliardy hvězdy s dosud nesrovnatelnou přesností a vytvořila nejširší hvězdný katalog v historii. Zveřejnění třetího velkého balíku dat v roce 2022 obnášelo 10,5 milionu proměnných zdrojů na celé obloze, které byly objeveny pomocí metod strojového učení v rámci klasifikačního procesu s dohledem.

Vědci se tak dozvěděli cenné informace nejen o hvězdách samotných, ale také o celé Mléčné dráze. Díky této misi víme, že naše Galaxie na počátku své existence (cca před 10 miliardami let) splynula s jinou galaxií. Nové informace máme také o známé galaxii v Andromedě a o tom, jak se s Mléčnou dráhou za miliony let srazí. Ačkoliv jsou teleskopy na palubě sondy Gaia velmi moderní a výkonné, vědci se při vyhodnocování jejich měření stále neobjedou bez nejstaršího optického zařízení na naší planetě – očí. Od startu mise Gaia uplynulo téměř 10 let a za tu dobu tato mise významně pomohla posunout naše chápání vesmíru. A nyní se i Vy můžete zúčastnit prohlubování těchto objevů.

V rámci projektu Gaia Vari mohou dobrovolníci z řad veřejnosti pomáhat s katalogizací proměnných hvězd pozorovaných sondou Gaia. Autor: ESA
V rámci projektu Gaia Vari mohou dobrovolníci z řad veřejnosti pomáhat s katalogizací proměnných hvězd pozorovaných sondou Gaia.
Autor: ESA

V rámci projektu Gaia Vari, který pro vědecké dobrovolné pomocníky vytvořila agentura ESA, můžete pomoci klasifikovat proměnné hvězdy (hvězdy, které v průběhu času mění jas) pozorované sondou Gaia. Tato pozorování jsou pro vědce klíčová k lepšímu porozumění těmto objektům. Analýza jednotlivých objektů je zcela mimo možnosti vědecké obce, takže se jako zájemci z řad veřejnosti můžete pustit do prohlížení snímků a grafů, s jejichž pomocí budete klasifikovat změny jasnosti, barvy a další proměnné v průběhu času. Můžete také objevit nepřesné klasifikace vytvořené automatickými algoritmy. Touto činností pomůžete vědcům zorganizovat a katalogizovat informace, které známe o milionech hvězd pozorovaných sondou Gaia. Těchto dat totiž bude časem ještě přibývat – další velký balík bude zveřejněn v roce 2025. Kdo ví, možná právě Vy pomůžete objevit tu vědecky nejzajímavější hvězdu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Evropská vesmírná agentura (ESA)



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Proměnné hvězdy, Gaia


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »