Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové za pomoci umělé inteligence identifikovali 116 000 nových proměnných hvězd

Proměnná hvězda Éta Carinae ze souhvězdí Lodního kýlu
Autor: NASA/JPL-Caltech/M. Povich (Penn State Univ.)

Tým astronomů z Ohio State University dle nové zprávy nalezl přibližně 116 000 nových proměnných hvězd. Využili při tom síť asi dvaceti dalekohledů s názvem The All-sky automated survey for supernovae (ASAS-SN), v překladu celooblohový automatický výzkum supernov, která dokáže pozorovat i objekty padesát tisíc krát slabší, než ty na hranici viditelnosti prostým okem.

Hvězdy označujeme jako proměnné pokud se v průběhu času mění jejich hvězdná velikost, a to jak pravidelně, tak nepravidelně. Právě z pozorování kolísání jasnosti těchto hvězd o nich mohou astronomové zjistit důležité informace, jako je jejich hmotnost, teplota a poloměr, nebo se z něj dá také vyčíst jejich složení. Studie, jako je tato, jsou obzvláště důležité pro hledání systémů, které mohou odhalit složitost hvězdných procesů.

“Proměnné hvězdy jsou něco jako hvězdná laboratoř, jsou to úhledná místa ve vesmíru, ve kterých můžeme studovat a naučit se více o tom, jak hvězdy fungují, a o malých spletitostech, jaké skrývají”, řekl Collin Christy, vedoucí autor studie. 

Pro nalezení takového počtu proměnných hvězd museli astronomové značně zdokonalit pozorovací program. Ten totiž probíhá už několik let, zpočátku ale byly pozorovány pouze hvězdy, jejichž barvy rozliší lidské oko. V tomto režimu dokázal dalekohled rozlišit celkově asi 60 milionů hvězd. S použitím lepších čoček, které dokážou rozlišit více druhů modrého světla, toto číslo přesáhlo hranici sta milionů pozorovatelných hvězd. To logicky vedlo k objevu většího množství proměnných hvězd.

Dalekohled sítě ASAS-SN využitý pro tuto studii Autor: ASAS-SN
Dalekohled sítě ASAS-SN využitý pro tuto studii
Autor: ASAS-SN
“Pokud byste chtěli prozkoumat miliony hvězd, je nemožné, aby to lidé zvládli sami. Zabralo by to věčnost”, přiblížil Tharindu Jayasinghe, spoluautor studie. “Proto jsme použili nové kreativní techniky, jako je strojové učení.” Zprvu vědci využili data z družice Gaia, jejímž úkolem je vytvořit 3D mapu naší galaxie, a dalekohledů 2MASS a AIIWISE. Následně algoritmus strojového učení z katalogu 55 milionů hvězd vygeneroval jeden a půl milionu kandidátů na proměnné hvězdy. Tyto zbylé hvězdy už pak byly pozrovány dalekohledy.

Ukázalo se, že z jednoho a půl milionu hvězd vybraných počítačově se 400 000 doopravdy řadí mezi hvězdy proměnné. Z tohoto počtu již přibližně tři čtvrtiny hvězd astronomové znali, u 116 027 z nich byla ale proměnnost identifikována nově.

Doposud byly takovéto rozsáhlé výzkumy prováděny především za pomoci veřejnosti, kdy astronomové zveřejnili obrovská množství dat a veřejnost je mohla identifikovat, jelikož se jedná o dobře rozpoznatelné jevy. Nyní už je v případech, jako byl tento, možno užít právě umělé inteligence. Jak upozorňuje vedoucí studie, jednalo se o první případ, kdy astronomové pro zpracování velkého množství dat o proměnných hvězdách využili jak veřejnost, tak strojové učení.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Umělá inteligence, Proměnné hvězdy


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »