Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země
Jan Herzig Vytisknout článek

Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země

Vizualizace dráhy asteroidu 2023 BU kolem Země (červeně), pro porovnání přidána i geostacionární oběžná dráha ve výšce 35 786 km nad rovníkem (zeleně)
Autor: NASA/JPL-Caltech

Jednu hodinu a 27 minut po nadcházející půlnoci našeho času ve vzdálenosti kolem 3 600 km nad zemským povrchem, konkrétně nad Jižní Amerikou, proletí malý blízkozemní asteroid. Nese označení 2023 BU a jeho velikost by se měla pohybovat v jednotkách metrů. Nebezpečí srážky bylo jasně vyloučeno. Před největším přiblížením ho pozorovali i čeští astronomové.

Asteroid byl objeven teprve před pěti dny, v sobotu 21. ledna. Objevil ho amatérský astronom Genadij Borisov na své observatoři MARGO na Krymu. Borisov je veřejnosti známý především svým objevem mezihvězdné komety 2I/Borisov před necelými čtyřmi lety. V následujících třech dnech se na asteroid zaměřila řada observatoří po celém světě s cílem upřesnit vzhled jeho dráhy ve Sluneční soustavě. Zapojili se i čeští astronomové s robotickým dalekohledem FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR, který je v rámci projektu Cherenkov Telescope Array umístěn na Kanárských ostrovech. Na snímcích, které pomocí tohoto dalekohledu pořídil Martin Mašek je planetka vidět jako bod, který se pohybuje mezi hvězdami. Snímky byly skládány na pohyb planetky, tudíž jsou hvězdy zobrazeny jako krátké úsečky. Video pohybu planetky je dostupné zde.

Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Minimální vzdálenost, na kterou se asteroid přiblíží, asi 3 600 km, je v astronomických měřítkách opravdu velmi malá. Dokonce se jedná o jedno z nejbližších přiblížení takovéhoto tělesa k Zemi v historii měření. Planetka se přiblíží k Zemi prakticky desetkrát blíže, než jak daleko obíhají komunikační družice na geostacionární oběžné dráze. Odhady rozměrů tohoto tělesa se konkrétně pohybují mezi 3,5 a 8,5 metry. Riziko srážky se Zemí bylo vyloučeno a i kdyby k ní došlo, asteroid této velikosti by se po vstupu do atmosféry začal rozpadat a většina úlomků by v ní neškodně shořela. Na povrch by dopadly jen ty největší z nich ve formě malých meteoritů.

Dráha každého asteroidu, který se k Zemi výrazněji přiblíží, je více či méně poznamenána její gravitací. V tomto případě bude vzhledem k blízkosti průletu změna dráhy asteroidu kolem Slunce opravdu jasně patrná. Nyní je jeho dráha přibližně kruhová a podobná té zemské, jeden oběh mu zabere 359 dní. Po přiblížení k naší planetě bude orbita 2023 BU protáhlejší, v aféliu se vzdálí až do poloviny vzdálenosti mezi Zemí a Marsem. V souvislosti s tím se také významně prodlouží doba, která planetce jeden oběh Slunce zabere, a to až na 425 dní.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] jpl.nasa.gov
[2] Video z dalekohledu FRAM



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Průlety planetek, Blízkozemní asteroidy, Dalekohled FRAM, Asteroid


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »