Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země
Jan Herzig Vytisknout článek

Malý asteroid dnes v noci proletí velmi blízko kolem Země

Vizualizace dráhy asteroidu 2023 BU kolem Země (červeně), pro porovnání přidána i geostacionární oběžná dráha ve výšce 35 786 km nad rovníkem (zeleně)
Autor: NASA/JPL-Caltech

Jednu hodinu a 27 minut po nadcházející půlnoci našeho času ve vzdálenosti kolem 3 600 km nad zemským povrchem, konkrétně nad Jižní Amerikou, proletí malý blízkozemní asteroid. Nese označení 2023 BU a jeho velikost by se měla pohybovat v jednotkách metrů. Nebezpečí srážky bylo jasně vyloučeno. Před největším přiblížením ho pozorovali i čeští astronomové.

Asteroid byl objeven teprve před pěti dny, v sobotu 21. ledna. Objevil ho amatérský astronom Genadij Borisov na své observatoři MARGO na Krymu. Borisov je veřejnosti známý především svým objevem mezihvězdné komety 2I/Borisov před necelými čtyřmi lety. V následujících třech dnech se na asteroid zaměřila řada observatoří po celém světě s cílem upřesnit vzhled jeho dráhy ve Sluneční soustavě. Zapojili se i čeští astronomové s robotickým dalekohledem FRAM Fyzikálního ústavu AV ČR, který je v rámci projektu Cherenkov Telescope Array umístěn na Kanárských ostrovech. Na snímcích, které pomocí tohoto dalekohledu pořídil Martin Mašek je planetka vidět jako bod, který se pohybuje mezi hvězdami. Snímky byly skládány na pohyb planetky, tudíž jsou hvězdy zobrazeny jako krátké úsečky. Video pohybu planetky je dostupné zde.

Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Asteroid 2023 BU na snímku z dalekohledu FRAM
Autor: FRAM/FZÚ/Martin Mašek
Minimální vzdálenost, na kterou se asteroid přiblíží, asi 3 600 km, je v astronomických měřítkách opravdu velmi malá. Dokonce se jedná o jedno z nejbližších přiblížení takovéhoto tělesa k Zemi v historii měření. Planetka se přiblíží k Zemi prakticky desetkrát blíže, než jak daleko obíhají komunikační družice na geostacionární oběžné dráze. Odhady rozměrů tohoto tělesa se konkrétně pohybují mezi 3,5 a 8,5 metry. Riziko srážky se Zemí bylo vyloučeno a i kdyby k ní došlo, asteroid této velikosti by se po vstupu do atmosféry začal rozpadat a většina úlomků by v ní neškodně shořela. Na povrch by dopadly jen ty největší z nich ve formě malých meteoritů.

Dráha každého asteroidu, který se k Zemi výrazněji přiblíží, je více či méně poznamenána její gravitací. V tomto případě bude vzhledem k blízkosti průletu změna dráhy asteroidu kolem Slunce opravdu jasně patrná. Nyní je jeho dráha přibližně kruhová a podobná té zemské, jeden oběh mu zabere 359 dní. Po přiblížení k naší planetě bude orbita 2023 BU protáhlejší, v aféliu se vzdálí až do poloviny vzdálenosti mezi Zemí a Marsem. V souvislosti s tím se také významně prodlouží doba, která planetce jeden oběh Slunce zabere, a to až na 425 dní.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] jpl.nasa.gov
[2] Video z dalekohledu FRAM



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Průlety planetek, Blízkozemní asteroidy, Dalekohled FRAM, Asteroid


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C-2024 E1

Kometa C-2024 E1/ Wierzchos/

Další informace »