Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili nejvzdálenější hvězdy náležící k Mléčné dráze
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové objevili nejvzdálenější hvězdy náležící k Mléčné dráze

Ilustrace představující strukturu Mléčné dráhy, velikost a tvar jejího hala
Autor: NASA, ESA, and A. Feild (STScI)

Více než dvě stovky nových hvězd objevili vědci ve vnějším galaktickém halu Mléčné dráhy. Nejvzdálenější z nich se nachází až jeden milion světelných let daleko od Země, tedy skoro v polovině vzdálenosti ke galaxii v Andromedě. Jedná se o proměnné hvězdy typu RR Lyrae.

Proměnné hvězdy klasifikované jako RR Lyrae mění svoji jasnost pravidelně v krátkých intervalech, v řádu desítek hodin. To je způsobeno takzvaným kappa mechanismem, kdy se průhlednost ionizovaného hélia hvězdné atmosféry mění v závislosti na teplotě, což v důsledku způsobí i změnu jasnosti. Teplota se pak mění kvůli rozpínání a smršťování jejich povrchových vrstev. V důsledku toho se jasnost mění o desetiny až jednotky magnitud.

Jsou podobné cefeidám a podobně jako u nich můžeme na základě periody pulzace odvodit jejich absolutní magnitudu, tj. hvězdnou velikost, jakou by tato hvězda měla ve vzdálenosti 10 parseků od nás. Z rozdílu absolutní a pozorované hvězdné velikosti pak již můžeme jednoduše vypočítat vzdálenost hvězdy.

Hvězdy RR Lyrae jsou velmi staré a nejčastěji je můžeme nalézt v kulových hvězdokupách. Pozorování těchto hvězd ve vnějším halu Galaxie nám tak pomáhá lépe určit jeho vzdálenost a tím i definovat hranice Mléčné dráhy jako takové.

Galaxii totiž zdaleka netvoří jen galaktický disk, který je asi 4 000 světelných let silný a v průměru má 100 000 světelných let. Ten je obklopen mnohem větším halem, které nejspíše sahá ve všech směrech až do vzdálenosti výše zmíněného milionu světelných let od středu Galaxie, což je asi 300 kiloparseků (jeden kiloparsek představuje 3 260 světelných let). Nachází  se v něm přitom ty úplně nejstarší hvězdy, které známe.

Pozorování těchto hvězd je velmi hodnotné právě proto, že se jedná o jedinou možnost, jak určit hranice Galaxie. Dříve jsme přitom vůbec netušili, že by vnější halo a tím i hranice Mléčné dráhy mohly ležet takto daleko. Halo temné hmoty by pak mohlo být dokonce ještě dvakrát rozsáhlejší. V této studii bylo konkrétně pozorováno 208 hvězd typu RR Lyrae, jejichž vzdálenosti byly určeny v rozmezí 20 a 300 kiloparseků.

Pohled na disk Mléčné dráhy z galaktického pólu a rovníku Autor: ESA
Pohled na disk Mléčné dráhy z galaktického pólu a rovníku
Autor: ESA
Velmi zajímavé je, že tyto vzdálené hvězdy byly nalezeny vlastně náhodou při pozorování úplně jiného objektu. Studie se totiž zakládá na datech, která byla původně získána v rámci programu Next Generation Virgo Cluster Survey (NGVS). Ten využívá Kanadsko-francouzský havajský dalekohled ke studiu vzdálených galaktických kup.

Když tento teleskop pozoroval galaxii M87, známou svou extrémně velkou supermasivní černou dírou, objevily se v popředí dlouho exponovaného snímku hvězdy, které právě náleží k naší Galaxii. Tento pozorovací program byl navíc natolik kvalitní a přesný, že byť se nejednalo o hlavní cíl pozorování, poskytl nám doposud nejpřesnější a nejspolehlivější data o takto vzdálených hvězdách RR Lyrae.

Jen astronomové vědí, jak obtížné je nalézt spolehlivé ukazatele takto velkých kosmických událostí. Tento velký vzorek vzdálených hvězd RR Lyrae je velmi užitečným nástrojem pro studium galaktického hala a testování našich současných modelů velikosti a hmotnosti naší Galaxie,“ řekl Yuting Feng, doktorandský student na Kalifornské univerzitě v Santa Cruz, vedoucí této studie.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Galaktické halo, Galaxie Mléčná dráha, Vzdálenosti ve vesmíru, Proměnné hvězdy, RR Lyrae stars, Galaxie


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »