Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Vědci objevili obrovskou strukturu schovanou za Mléčnou dráhou

Vědci objevili obrovskou strukturu schovanou za Mléčnou dráhou

Jádro Mléčné dráhy

Na noční obloze se nachází místo, které je zcela skryto před našimi zraky. Jedná se o oblast za jádrem Mléčné dráhy, které se v angličtině říká „Zone of avoidance“ (ZOA), což by se dalo do češtiny přeložit jako „Zóna vyhýbání“. A právě v této oblasti kosmu byla nedávno objevena masivní struktura, která se zdá být obrovskou galaktickou kupou.

Mléčná dráha je plná hvězd, plynu, prachu a dalších menších či větších objektů, které svítí v různých oblastech spektra. Kolem jádra Mléčné dráhy je koncentrace těchto objektů podstatně vyšší, a je tak velice těžké zjistit, co se rozprostírá za touto „přirozenou záclonou“.  

Astronomům bylo vždy jasné, že se tam musejí nacházet spousty zajímavých galaxií. Nový objev, který učinil tým vedený astronomkou Danielou Galdeano z Národní univerzity v San Juan v Argentině, však prozrazuje, že by zde mohla být dokonce jedna z největších galaktických kup, které doposud známe.

Tento objev byl učiněn pomocí evropského dalekohledu VISTA umístěném na chilské hoře Cerro Paranal. Tento dalekohled pozoruje již zmíněnou oblast v infračerveném oboru spektra a jeho data jsou následně shromažďována do VVV Survey, veřejného projektu Evropské jižní observatoře (ESO), který má za úkol sledovat vyboulenou oblast kolem jádra naší Galaxie. Aby si vědci nově objevené galaxie prohlédli ještě podrobněji, využili následně přístroj FLAMINGOS-2 na dalekohledu Gemini South v Chile, který umí měřit takzvané rudé posuvy, ze kterých se dá následně vyčíst vzdálenost a rychlost pozorovaného objektu. Výsledky pozorování potvrdily pět galaxií, které se nacházejí ve vzdálenosti asi 3 miliardy světelných let od Země. Vědci si však myslí, že tato skupina je součástí mnohem větší kupy, označované jako VVVGCl-B J181435-381432, která obsahuje minimálně 58 větších hvězdných ostrovů. Tuto domněnku by měla potvrdit (nebo vyvrátit) další pozorování.

Kompozitní snímek ukazující 58 galaxií, které by se měly podle nové studie nacházet ve společné kupě za jádrem Mléčné dráhy
Kompozitní snímek ukazující 58 galaxií, které by se měly podle nové studie nacházet ve společné kupě za jádrem Mléčné dráhy

Studie této oblasti je velice důležitá pro pochopení našeho místa ve vesmíru, a i tento nový objev nám naznačuje, že je v ní stále co objevovat. Kromě skrytých kup galaxií obsahuje „Zóna vyhýbání“ také takzvaný Velký atraktor, což je gravitační anomálie s obrovskou koncentrací hmoty, vzdálená od Země asi 200 milionů světelných let, která stále k sobě přitahuje další galaxie z nadkupy Laniakea, jejíž součástí je i Mléčná dráha.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Oficiální studie
[2] livescience.com



Štítky: Galaxie, VISTA, Kupa galaxií, Galaxie Mléčná dráha


16. vesmírný týden 2024

16. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 4. do 21. 4. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Rozloučili jsme se s kometou 12P/Pons-Brooks. Z Ameriky dorazily zprávy i fotografie o úspěšném pozorování úplného zatmění Slunce i dvou komet během tohoto úkazu. Aktivita Slunce se konečně opět zvýšila. Proběhl také poslední start velké rakety Delta IV Heavy. SpaceX si připsala rekord v podobě dvacátého přistání prvního stupně Falconu 9. Před deseti roky ukončila dopadem na Měsíc svou misi sonda LADEE zkoumající prach v těsné blízkosti nad povrchem Měsíce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Vírová galaxia M51

Vírová galaxia (iné názvy: Špirálovitá galaxia M51, Messierov objekt 51, Messier 51, M 51, NGC 5194, Arp 85) je klasická špirálovitá galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Bola objavená Charlesom Messierom 13. októbra 1773. Táto galaxia sa nachádza blízko hviezdy Alkaid (eta UMa) zo súhvezdia Veľká medvedica. Táto galaxia tvorí s hviezdami Alkaid a Mizar takmer pravouhlý trojuholník s pravým uhlom pri hviezde Alkaid. Nájsť sa dá aj pomocou myslenej spojnice hviezd Alkaid a Cor Caroli. Galaxia leží v jednej štvrtine vzdialenosti od Alkaida k Cor Caroli. Vírová galaxia bola v skutočnosti prvou objavenou špirálovou galaxiou. Už 30-centimetrový ďalekohľad spoľahlivo zobrazí jej špirálovú štruktúru. Vírová galaxia má aj svojho sprievodcu, menšiu galaxiu NGC 5195, ktorú objavil v roku 1781 Messierov priateľ Mechain. Sú spojené medzigalaktickým mostom, ktorý je predĺžením špirálového ramena M51. Je zaradená v Arpovom katalógu podivných galaxií ako špirálová galaxia so sprievodcom. Vírová galaxia a jej sprievodca bývajú niekedy označovaní ako dvojitá galaxia. Obe galaxie sa k sebe približujú, až nakoniec splynú do jednej. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, Siril, Starnet++, Adobe photoshop 203x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 38x300 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 150 flats, master darks, master darkflats 4.3. až 12.4.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »