Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Rover Perseverance našel na Marsu organický materiál

Rover Perseverance našel na Marsu organický materiál

Rover Perseverance pracující na skalnatém výběžku zvaném Skinner Ridge v kráteru Jezero na Marsu. Na konci paže se nachází přístroj SHERLOC s Ramanovým UV spektrometrem, který objevil organickou hmotu. Zdroj: NASA/JPL-Caltech/ASU/MSSS
Autor: NASA/JPL

Lidé jsou už po staletí fascinováni myšlenkou možnosti života na Marsu. V 19. století dokonce italský astronom Giovanni Schiaparelli ohlásil objev spletité sítě kanálů, které tam podle některých postavili zdejší obyvatelé snažící se přepravovat vodu z polárních čepiček do rovníkových oblastí. Moderní výzkumy však prokázaly, že se na povrchu Marsu žádná kapalná voda nenachází, a ony „kanály“ tak byly pouhou optickou iluzí vyvolanou buď prachovými proudy zformovanými při velkých prachových bouřích, nebo obrovskými údolími a planinami, které ale nebyly kvůli soudobé pozorovací technice dobře rozeznatelné. Přesto další výzkumy ukázaly, že se na povrchu rudé planety před několika miliardami let skutečně nacházely ohromné oceány vody a že se část této vody uchovala do dneška v podzemních jezerech, a tak otázka života na Marsu znovu oživla. Nové stopy navíc přinesl i rover Perseverance.

Americký rover Perseverance přistál na Marsu v kráteru Jezero 18. února 2021 a od té doby nám posílá informace nevyčíslitelné hodnoty. Nejprve se mu podařilo vypustit vrtulníček Ingenuity, který k polovině července 2023 vykonal 52 letů (přičemž původně jich bylo plánováno pět), dále rover jako první vyrobil kyslík z marsovské atmosféry, denně navíc na Zemi posílá informace o aktuálním počasí, odeslal na půl milionu fotografií, odebral 19 vzorků, které by měly být v roce 2033 dopraveny na Zemi, a při tom ujel téměř 20 km.

Nový výzkum, zveřejněný v časopise Nature, však přináší něco zcela jiného. Roveru Perseverance se pomocí přístroje SHERLOC (Scanning Habitable Environments with Raman and Luminescence for Organics and Chemicals), umístěného na konci robotické paže, podařilo detekovat organický materiál, tedy molekuly obsahující uhlík a většinou i jiné prvky jako například vodík, dusík nebo síru. Až dosud byl na Marsu organický uhlík detekován pouze sondou Mars Phoenix a roverem Curiosity, a to způsobem analýzy okolních plynů nebo hmotnostní spektrometrií. Nová studie používá jinou techniku: Ramanův spektrometr pracující v ultrafialovém oboru spektra zkoumá, jak molekulární vazby ve vzorcích rozptylují UV záření a podle toho je schopný zjistit přítomnost organických molekul.

Přehled analyzovaných cílů. A: Mapa zobrazující polohy analyzovaných cílů, bíle je vykreslena trasa roveru Perseverance. B: Počet detekcí pro každý cíl. C: Fotografie vzorků pořízené kamerou WATSON. (červeně jsou označena místa, kde byla objevena organická hmota přímo na povrchu, u ostatních cílů byla organická hmota nalezena pod povrchem s použitím vrtáku.) Zdroj: Nature Autor: Nature
Přehled analyzovaných cílů. A: Mapa zobrazující polohy analyzovaných cílů, bíle je vykreslena trasa roveru Perseverance. B: Počet detekcí pro každý cíl. C: Fotografie vzorků pořízené kamerou WATSON. (červeně jsou označena místa, kde byla objevena organická hmota přímo na povrchu, u ostatních cílů byla organická hmota nalezena pod povrchem s použitím vrtáku.) Zdroj: Nature
Autor: Nature

Astrobioložka Sunanda Sharma z Kalifornského technologického institutu (Caltech) se se svým týmem zaměřila na několik cílů v kráterech Máaz a Séítah, kde v krystalech síranů detekovala signály odpovídající organickým molekulám. „Organické molekuly jsou vzrušujícím vodítkem pro astrobiology, protože jsou často považovány za stavební kameny života,“ řekla webu Space.com hlavní autorka studie.

Organická hmota však může vzniknout i nebiologicky (tedy bez přítomnosti živých organismů), a to například různými geologickými a chemickými procesy, anebo se na povrch planety může dostat odjinud z vesmíru. Pokud jsou tyto molekuly výsledkem geologických nebo chemických procesů, tak nám tento objev naznačuje, že Mars má za sebou složitější geochemickou historii, než se myslelo. Nalezené látky jsou navíc 2,3 až 2,6 miliard let staré, což nám prozrazuje, že tyto stavební kameny života mohou být na Marsu přítomny i po hodně dlouhou dobu.

Astrobioložka Amy Williams z Floridské univerzity, která byla také jednou z několika lidí provádějících tento výzkum, uvedla: „Právě se škrábeme na povrch příběhu organického uhlíku na Marsu.“ Ona i její tým budou proto dále zkoumat potenciální zdroj těchto molekul. Tyto poznatky jsou totiž důležité pro pochopení historie Marsu a toho, jestli se na něm mohl v minulosti nacházet život.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Článek na ScienceDaily.com
[2] Článek na Space.com
[3] Článke na SkyAndTelescope.com
[4] Oficiální stránky mise Mars 2020
[5] Wikipedie - Perseverance



O autorovi

Daniel Kurtin

Daniel Kurtin

Daniel se narodil v roce 2005 v Liberci. Astronomii se věnuje od koronavirové krize v roce 2020, kdy si pořídil svůj první, 3palcový dalekohled. Nedlouho poté se začal věnovat také fotografování, a to hlavně krajinářské astrofotografii. Dnes už vlastní 10palcový Dobson, se kterým rád pozoruje hlavně objekty vzdáleného vesmíru, a fotí se dvěma fotoaparáty. Jeho fotografie se v letech 2021 a 2022 umístily na předních místech v astrofotografické soutěži, pořádané knihovnou v Mokrém. Svůj koníček rád popularizuje psaním článků nebo tvorbou videí. Pomáhá na akcích Klubu astronomů Liberecka a setkat se s ním můžete také v libereckém planetáriu v iQLANDII. Jeho fotografie si můžete prohlédnout například na jeho Instagramu: https://www.instagram.com/astro_danielk.

Štítky: Astrobiologie, Uhlík, Život na Marsu, Giovanni Schiaparelli, Rudá planeta Mars, NASA, Organický materiál, Sherloc, Pátrání po životě, Perseverance, Mars


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »