Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Dramatické události na okraji naší Galaxie

Dramatické události na okraji naší Galaxie

Narušený okraj Mléčné dráhy v důsledku interakce s trpasličí galaxií
Autor: T. Mueller/NASA/JPL-Caltech

Mezinárodní tým astronomů pod vedením Max Planck Institute for Astronomy (MPIA) v Heidelbergu učinil překvapující odhalení, které se týká místa zrození některých skupin hvězd nacházejících se v halo naší Galaxie. Tyto hvězdy vytvářejí rozměrné struktury kroužící kolem středu Mléčné dráhy – nad i pod rovinou plochého galaktického disku. Astronomové se domnívali, že se mohly zformovat z drobného „odpadu“, který se oddělil od malých hvězdných ostrovů, jež se v minulosti srazily s naší Galaxií.

Avšak ve studii publikované 26. 2. 2018 v časopisu Nature astronomové zveřejnili přesvědčivé důkazy, které ukazují, že některé z těchto struktur nacházejících se v halo ve skutečnosti pocházejí ze samotného disku naší Galaxie, odkud byly kdysi vyvrženy.

Tento fenomén je s trochou nadsázky označován jako galaktické soudní vystěhování,“ říká spoluautorka studie Judith G. Cohen, profesorka astronomie na Caltech (California Institute of Technoligy). „Tyto struktury byly vypuzeny mimo rovinu Mléčné dráhy, když přes galaktický disk procházela trpasličí galaxie. Tento průnik způsobil oscilace (vlnění), což vedlo k vyvržení hvězd mimo disk – nad nebo pod jeho rovinu – v závislosti na směru pohybu vesmírného narušitele.“

Tyto oscilace mohou být přirovnány ke zvukovým vlnám z hudebních nástrojů,“ říká hlavní autorka studie Maria Bergemann z MPIA. „Toto ´zvonění´ v naší Galaxii označujeme termínem ´galaktická seismologie´, která byla teoreticky předpovězena již před několika desetiletími. Nyní jsme získali zatím nejzřetelnější důkazy těchto oscilací v našem galaktickém disku.“

Vůbec poprvé vědecký tým, který vedla Maria Bergemann, představil detailní chemické složení těchto hvězd v halo naší Galaxie na základě pozorování dalekohledem na W. M. Keck Observatory, Mauna Kea, Havajské ostrovy.

Analýza chemického složení je velmi důležitou zkouškou, která umožňuje v určitém smyslu – podobně jako z rozboru DNA – identifikovat předchůdce hvězdné populace. Rozdílní předchůdci populací, jako je například disk Mléčné dráhy nebo její halo, satelitní trpasličí galaxie či kulové hvězdokupy, jsou známy díky radikálně odlišnému chemickému složení. Jakmile zjistíme, jaké je složení hvězd, můžeme vzápětí určit jejich propojení na předcházející populace,“ říká Maria Bergemann.

Astronomové zkoumali 14 hvězd nacházejících se ve dvou odlišných strukturách v halo naší Galaxie – Triangulum-Andromeda (Tri-And) a A13 představujících hustá hvězdná seskupení. Tato dvě uskupení se nacházejí na opačných stranách disku Mléčné dráhy: přibližně 14 000 světelných roků nad nebo pod galaktickým diskem (viz obrázek v úvodu článku).

Spektra hvězd v halo byla pořizována pomocí spektrometru High-Resolution Echelle Spectrometer (HIRES) umístěném na dalekohledu Keck Telescope o průměru 10 m.

Vysoká výkonnost a vynikající spektrální rozlišení spektrometru HIRES bylo rozhodující pro úspěch pozorování hvězd v okrajových oblastech Mléčné dráhy,“ říká Judith G. Cohen. „Dalším klíčovým faktorem bylo bezproblémové fungování Keckova dalekohledu – přesná pointace a hladký provoz umožnil v krátkém čase získat spektra více hvězd. Spektra použitá v této studii byla získána během jediné noci, což ukazuje, jak drahocenná může být jedna pozorovací noc.“

Vědecký tým rovněž získal spektrum jedné dodatečné hvězdy, které bylo pořízeno pomocí dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO (European Southern Observatory) v Chile.

Počítačová simulace srážky naší Galaxie s trpasličí galaxií Sagittarius Autor: Tollerud, Purcell, Bullock/University of California, Irvine
Počítačová simulace srážky naší Galaxie s trpasličí galaxií Sagittarius
Autor: Tollerud, Purcell, Bullock/University of California, Irvine
Když astronomové porovnávali chemické složení těchto hvězd s některými stálicemi objevenými v jiných kosmických strukturách, byli překvapeni zjištěním, že jejich chemická složení jsou téměř identická a věrně odpovídají složení vzorku hvězd v okrajové části disku naší Galaxie.

To poskytuje přesvědčivé důkazy, že většina hvězd v halo kolem Galaxie pravděpodobně pochází ze samotného tenkého galaktického disku (nejmladší části Mléčné dráhy, silně koncentrované do galaktické roviny). Tyto objevy jsou velmi vzrušující, protože naznačují, že disk Mléčné dráhy a jeho dynamika je mnohem složitější, než jsme si dosud mysleli.

Ukázali jsme, že pro skupiny hvězd v disku může být poměrně běžnou událostí jejich přemístění do mnohem vzdálenější oblasti uvnitř Mléčné dráhy v důsledku působení prolétající satelitní galaxie. Podobné chemické složení může být rovněž nalezeno v dalších galaxiích, což ukazuje na možnou galaktickou všeobecnost těchto dynamických procesů,“ říká spoluautorka výzkumu Allyson Sheffield z LaGuardia Community College/City University of New York (CUNY).

Jako druhý krok astronomové plánují analýzu spekter dalších hvězd v přehuštěných strukturách Tri-And a A13, stejně tak i hvězd v dalších hvězdných uskupeních daleko od disku Galaxie. Rovněž plánují určení hmotnosti a stáří těchto hvězd za účelem vymezení časového období, kdy došlo k jejich galaktickému „vystěhování“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] keckobservatory.org
[2] mpg.de
[3] universetoday.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Keck observatory, Srážky galaxií, Galaktické halo, Galaxie Mléčná dráha


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »