Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili závratnou rotaci halo naší Galaxie

Astronomové objevili závratnou rotaci halo naší Galaxie

Halo z horkého plynu obklopující naši Galaxii
Autor: NASA/CXC/M.Weiss/Ohio State/A. Gupta et al

Astronomové z University of Michigan’s College of Literature, Science, and the Arts (LSA) objevili jako první, že horký plyn v rozsáhlém halo kolem naší Galaxie rotuje stejným směrem a téměř srovnatelnou rychlostí jako galaktický disk, který obsahuje hvězdy, planety, plyn a prach. Tyto poznatky vrhají nové světlo na to, jak jednotlivé atomy postupně vytvářejí hvězdy, planety a galaxie podobné Mléčné dráze a jaká budoucnost je čeká.

Naše Galaxie spolu se svými dvěma malými souputníky – Velkým a Malým Magellanovým oblakem – je obklopena obřím halo tvořeným plynem o teplotách několika miliónů stupňů (na obrázku je halo zvýrazněno modrou barvou), které je pozorovatelné pouze z vesmíru v oboru rentgenového záření. Astronomové z University of Michigan objevili, že toto velmi hmotné horké halo rotuje stejným směrem jako galaktický disk téměř srovnatelnou rychlostí.

Vědci doposud předpokládali, že disk naší Galaxie rotuje, zatímco tento obrovský rezervoár horkého plynu je statický – avšak tato představa je chybná. Tato zásobárna horkého plynu rovněž rotuje, a to téměř stejnou rychlostí jako disk,“ říká Edmund Hodges-Kluck.

Nové výzkumy financované NASA vycházejí z archivních údajů získaných kosmickou observatoří XMM-Newton, kterou provozuje Evropská kosmická agentura ESA. Článek byl nedávno publikován v časopise Astrophysical Journal. Výzkum se zaměřil na horké plynné halo kolem naší Galaxie, které je několikrát větší než disk Mléčné dráhy a je složeno z ionizovaného plazmatu.

Protože pohyb způsobuje posuv ve vlnových délkách světla, astronomové z University of Michigan změřili takovéto posuvy spektrálních čar velmi horkého kyslíku. Jejich objev je průkopnický: posuvy spektrálních čar, které astronomové naměřili, ukazují, že halo obklopující naši Galaxii rotuje stejným směrem jako disk Mléčné dráhy, a to podobnou rychlostí – 640 000 kilometrů za hodinu u halo v porovnání s 868 000 km/h u galaktického disku.

Rotace horkého halo je neuvěřitelným vodítkem pro zjištění, jak se naše Galaxie zformovala,“ říká Edmund Hodges-Kluck. „Říká nám, že tato horká atmosféra je původním zdrojem velkého množství hmoty pro galaktický disk.“

Vědci dlouho přemýšleli nad tím, proč téměř všechny galaxie včetně Mléčné dráhy vypadají tak, že mají nedostatek materiálu. Astronomové se domnívají, že přibližně 80 % hmoty ve vesmíru je záhadná „temná hmota“, kterou doposud můžeme detekovat na základě jejího gravitačního působení. Avšak dokonce většina ze zbývajících 20 % „normální“ hmoty v galaktických discích schází. Podle nejnovějších informací většina „chybějící“ hmoty byla objevena v galaktickém halo. Astronomové z University of Michigan říkají, že výzkumy směru a rychlosti otáčení rotujícího halo nám pomohou určit, jakým způsobem a jakou rychlostí se hmota usadila v disku galaxie.

Nyní, když známe rotaci halo, mohou teoretikové začít využívat tento poznatek ke zjištění, jak se naše Galaxie zformovala – a to je náš konečný cíl,“ říká Joel Bregman, profesor astronomie na University of Michigan’s College of Literature, Science, and the Arts (LSA).

Můžeme využít tento objev k ještě lepšímu pochopení situace: rotace tohoto horkého halo bude velké téma pro budoucí spektrografy pracující v oboru rentgenového záření,“ dodává Joel Bregman.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] www.nasa.gov

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Galaktické halo, Naše Galaxie


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »