Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové objevili nejmladší exoplanetu

Astronomové objevili nejmladší exoplanetu

Snímek pořízený dalekohledem Subaru zachycuje mladou planetu typu Jupitera 2M0437b
Autor: Subaru Telescope/Gaidos et al., arXiv: 2110.08655

Jedna z nejmladších exoplanet doposud objevená u vzdálené „mladistvé“ hvězdy byla pozorována mezinárodním týmem astronomů pod vedením pracovníků, studentů a absolventů z University of Hawaiʻi at Mānoa. Planeta obíhá kolem trpasličí hvězdy spektrální třídy M, jejíž označení je 2MASS J04372171+2651014 (zkráceně 2M0437). Její stáří se odhaduje na 2 až 5 miliónů roků a od Země ji dělí vzdálenost 421 světelných roků. Její poloha se promítá do souhvězdí Býka.

V okolí jiných hvězd již byly objeveny tisíce planet, avšak co činí tuto planetu zajímavou, je to, že je nově zformovaná a může být pozorovaná přímo. Planeta pojmenovaná 2M0437b (na obrázku označena písmenem „b“) doplňuje hrstku objektů prohlubujících naše pochopení toho, jak planety vznikají a jak se proměňují s časem. To nám pomůže vrhnout nové světlo na původ Sluneční soustavy a původ Země. Velmi důkladný výzkum byl nedávno publikován v Monthly Notices of the Royal Astronomical Society.

Tento náhodný objev se připojuje k elitnímu seznamu planet, které můžeme přímo pozorovat našimi dalekohledy,“ vysvětluje hlavní autor Eric Gaidos, profesor na UH Mānoa Department of Earth Sciences. „Analýzou světla z této planety můžeme zjistit něco o jejím složení, a snad také kde a jak se zformovala v již zmizelém prachoplynném disku kolem její mateřské hvězdy.“

Astronomové odhadují, že planeta je několikrát hmotnější než Jupiter a že se zformovala společně se svou mateřskou hvězdou před několika milióny roků, přibližně ve stejné době, kdy se hlavní havajský ostrov poprvé vynořil nad hladinu oceánu. Planeta je tak mladá, že je stále ještě horká z energie uvolněné v průběhu jejího vzniku, s teplotou podobnou žhavé lávě unikající z vulkánu Kīlauea.

Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy
Kopule dalekohledů Subaru a Keck na Mauna Kea
Autor: University of Hawaii Institute for Astronomy
V roce 2018 byla planeta 2M0437b spatřena japonským dalekohledem Subaru na Mauna Kea hostujícím astronomem Teruyuki Hirano na UH Institute for Astronomy (IfA). Během uplynulých několika roků byla pečlivě studována pomocí dalších dalekohledů na Mauna Kea.

Eric Gaidos a jeho spolupracovníci použili dalekohled na Keck Observatory k monitorování pohybu hostitelské hvězdy napříč oblohou, což potvrdilo, že planeta 2M0437b je skutečně průvodcem hvězdy a ne mnohem vzdálenějším objektem. Pozorování si vyžádala tři roky, protože se hvězda pohybuje velmi pomalu.

Planeta a její mateřská hvězda se nacházejí ve hvězdné „porodnici“ nazvané Taurus Cloud. Planeta 2M0437b se pohybuje po mnohem vzdálenější oběžné dráze než planety ve Sluneční soustavě; její současný odstup je přibližně stonásobek vzdálenosti Země od Slunce, což umožňuje její snadnější pozorování. Nicméně ke kompenzaci deformace obrazu způsobené vlivem zemské atmosféry je stále potřebná důmyslná adaptivní optika.

Dva největší dalekohledy světa, technologie adaptivní optiky a jasná obloha nad Mauna Kea byly potřebné k uskutečnění tohoto objevu,“ říká spoluautor Michael Liu, astronom na IfA. „Všichni se těšíme na více takových objevů a mnohem detailnějších studií podobných planet s technologiemi a dalekohledy budoucnosti.“

Získání více velmi podrobných informací o nově objevené planetě nemusí být příliš vzdálené. „Pozorování kosmickými dalekohledy, jako je Hubbleův vesmírný teleskop HST a brzy vypuštěný James Webb Space Telescope, umožní identifikovat plyny v atmosféře planety a odhalit, zda kolem sebe má disk, ze kterého se může zformovat souputník planety,“ dodává Eric Gaidos.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Keck observatory, Dalekohled Subaru, Exoplaneta 2M0437b


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »