Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové pořídili přímé fotografie dvou protoplanet u hvězdy PDS 70

Astronomové pořídili přímé fotografie dvou protoplanet u hvězdy PDS 70

Umělecké ztvárnění soustavy PDS 70 včetně cirkumstelárního disku a dvou rodících se protoplanet
Autor: W. M. Keck Observatory/Adam Makarenko

Při využití infračervené kamery NIRC2 (Near-Infrared Camera) nainstalované na dalekohledu Keck II observatoře W. M. Keck Observatory na Maunakea, Havaj, astronomové přímo zobrazili dvě rodící se obří plynné planety PDS 70b a PDS 70c. PDS 70 je hvězda spektrálního typu K7 hlavní posloupnosti, která je od Země vzdálená 370 světelných roků a její poloha se promítá do souhvězdí Kentaura.

Hvězda je rovněž známá pod označením V* V1032 Cen nebo IRAS 14050-4109, její stáří bylo určeno na 5,4 miliónu roků. Obíhají kolem ní dvě protoplanety PDS 70b a PDS 70c, hvězda je obklopena rovněž cirkumstelárním diskem, v němž se rozkládá široká oblast ve vzdálenosti 20 až 40 AU, která je vyčištěná od prachu.

Protoplaneta PDS 70b se nachází uvnitř mezery v disku a krouží ve vzdálenosti 21 AU od mateřské hvězdy, což zhruba odpovídá vzdálenosti planety Uran ve Sluneční soustavě. Odhadovaná hmotnost exoplanety leží v rozmezí 4 až 17 hmotností planety Jupiter.

Protoplaneta PDS 70c krouží v blízkosti vnějšího okraje mezery v disku, ve vzdálenosti 34,5 AU od hvězdy, což zhruba odpovídá poloze Neptunu ve Sluneční soustavě. Tato druhá exoplaneta je méně hmotná – její hmotnost je odhadována na 1 až 10 hmotností Jupitera.

Snímek znázorňující protoplanety PDS 70b a PDS 70c označené bílými šipkami Autor: J. Wang, Caltech
Snímek znázorňující protoplanety PDS 70b a PDS 70c označené bílými šipkami
Autor: J. Wang, Caltech
PDS 70 je první známý vícenásobný planetární systém, kde astronomové mohou být svědkem formování planet přímo v akci. První přímé zobrazení jedné z planet této soustavy – PDS 70b – bylo uskutečněno v roce 2018 následované četnými snímky pořízenými na různých vlnových délkách, kdy byla v roce 2019 vyfotografována i planeta PDS 70c.

Nastalo trochu vzrušení, když byly dvě protoplanety poprvé vyfotografovány,“ říká Jason Wang, astronom na Department of Astronomy at Caltech. „Planetární embrya vznikají v disku prachu a plynu, který ještě obklopuje nově zrozenou hvězdu.“

V tomto cirkumstelárním materiálu dochází k akreci za vzniku protoplanet, vytvářející jakýsi druh kouřové clony, která dělá obtížným odlišit pracho-plynný disk od vyvíjejících se planet na pořízeném snímku. Aby pomohli vnést do problému jasno, Jason Wang se svými spolupracovníky vyvinuli metodu k odlišení signálů z cirkumstelárního disku a z protoplanet na pořízené fotografii.

Víme, že tvar disku by měl být symetrickým prstencem kolem hvězdy, zatímco protoplanety by měly být osamělé body na získaném snímku,“ říká Jason Wang. „Dokonce jestliže planety vypadají, že jsou posazeny na vrcholu disku, což je případ planety PDS 70c, na základě našich znalostí, jak disk vypadá skrz naskrz na celém snímku, můžeme odvodit, jak jasný by měl být disk v místě protoplanety a odečíst signál přítomného disku. Vše, co zůstane, je záření přítomné planety.“

Článek byl publikován v Astronomical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Keck observatory, Hvězda PDS 70, Exoplanety


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »