Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové přímo vyfotografovali dvě planety u hvězdy PDS 70

Astronomové přímo vyfotografovali dvě planety u hvězdy PDS 70

Umělecké ztvárnění dvojice vznikajících exoplanet u mladé hvězdy PDS 70
Autor: J. Olmsted, STScI

Astronomové použili spektrograf MUSE (Multi Unit Spectroscopic Explorer) na dalekohledu VLT (Very Large Telescope) Evropské jižní observatoře ESO a přímo zobrazili dvě vznikající planety typu plynného obra – jedna z nich byla pro astronomy doposud neznámá – které gravitačně vymetly velkou mezeru uvnitř protoplanetárního disku v okolí mladé hvězdy PDS 70.

PDS 70 patří mezi hvězdy spektrální třídy K7 na hlavní posloupnosti H-R diagramu a od Země je vzdálena 370 světelných roků. Nachází se v souhvězdí Kentaura. Pro hvězdu je rovněž používáno označení V1032 Cen, její stáří bylo určeno na pouhých 5,4 miliónu roků a její hmotnost je o něco menší než u Slunce.

Obíhají kolem ní dvě velice mladé planety pojmenované PDS 70b a PDS 70c. Hvězda je obklopena protoplanetárním diskem, ve kterém se nachází rozsáhlá oblast (prázdná mezera) rozkládající se ve vzdálenosti 20 až 40 astronomických jednotek (AU), která je „vyčištěná“ od prachu.

Exoplaneta PDS 70b se nachází uvnitř mezery v disku, ve vzdálenosti 21 AU od mateřské hvězdy. Její dráha odpovídá vzdálenosti Uranu ve Sluneční soustavě. Hmotnost této velmi mladé oběžnice byla určena na 4 až 17 hmotností planety Jupiter. Byla objevena již v roce 2018.

PDS 70c – nově objevená exoplaneta – se nachází poblíž vnějšího okraje mezery v disku, ve vzdálenosti 34,5 AU od mateřské hvězdy, což je podobné dráze Neptunu v naší planetární soustavě. Je méně hmotná než PDS 70b – její hmotnost leží v intervalu 1 až 10 hmotností Jupitera.

Přímé zobrazení dvojice exoplanet obíhajících kolem mladé hvězdy PDS 70 spektrografem MUSE Autor: ESO/S. Haffert, Leiden Observatory
Přímé zobrazení dvojice exoplanet obíhajících kolem mladé hvězdy PDS 70 spektrografem MUSE
Autor: ESO/S. Haffert, Leiden Observatory
Oběžné dráhy obou planet jsou pravděpodobně v rezonanci 2:1, což znamená, že vnitřní planeta oběhne kolem mateřské hvězdy dvakrát, zatímco vnější planeta za stejnou dobu vykoná pouze jeden oběh.

Toto je první jednoznačná detekce systému dvojice planet, které vymetají v protoplanetárním disku kolem hvězdy zřetelnou mezeru,“ říká Julien Girard, astronom Space Telescope Science Institute. Girard se svými spolupracovníky pořídil fotografii exoplanet PDS 70b a PDS 70c během pozemních pozorování, a to pomocí spektrografu MUSE a dalekohledu VLT Evropské jižní observatoře.

Tato nová pozorovací technika byla vyvinuta ke studiu galaxií a hvězdokup s vysokým úhlovým rozlišením,“ dodává Sebastiaan Haffert, astronom Leiden Observatory. „Avšak tato nová technika je rovněž vhodná pro zobrazování exoplanet, které nebyly původně vědeckým cílem pro spektrograf MUSE. Byli jsme velmi překvapeni, když se nám podařilo objevit druhou planetu kroužící kolem hvězdy PDS 70.“

Objev byl publikován online v časopise Nature Astronomy.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com
[2] hubblesite.org
[3] astrovm.cz

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Přímé zobrazení exoplanet, Hvězda PDS 70, Exoplanety


13. vesmírný týden 2026

13. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Bodeho galaxie

Messier 81 (M81, Bodeho galaxia) je výrazná špirálová galaxia v súhvezdí Veľká medvedica, vzdialená približne 12 miliónov svetelných rokov. Patrí medzi najväčšie galaxie skupiny M81 a je obľúbeným cieľom profesionálnych aj amatérskych astronómov. V jej jadre sa nachádza aktívna oblasť so supermasívnou čiernou dierou. M81 objavil Johann Elert Bode v roku 1774, neskôr ju do svojho katalógu zaradil aj Charles Messier. Galaxia je dobre pozorovateľná menšími ďalekohľadmi a najvhodnejšie obdobie na jej pozorovanie pripadá na jar. Jej špirálne ramená obsahujú medzihviezdny prach a oblasti tvorby nových hviezd. M81 gravitačne ovplyvňuje susedné galaxie M82 a NGC 3077, pričom ich vzájomné interakcie deformovali rozloženie plynu v celej skupine. Messier 82 (M82, Cigarová galaxia) je nepravidelná až silne narušená galaxia v tom istom súhvezdí, taktiež vzdialená asi 12 miliónov svetelných rokov. Je známa mimoriadne intenzívnou tvorbou hviezd, preto patrí medzi typické hviezdotvorné galaxie. Jej vysoká aktivita je dôsledkom gravitačného pôsobenia susednej galaxie M81, ktoré v minulosti vyvolalo mohutné hviezdotvorné epizódy. M82 je približne päťkrát žiarivejšia než naša Galaxia a jej centrálna oblasť svieti mimoriadne intenzívne. Objavená bola rovnako v roku 1774 Johannom Elertom Bodem. Neskôr sa ukázalo, že napriek svojmu pretiahnutému vzhľadu obsahuje aj špirálnu štruktúru, ktorú bolo možné odhaliť najmä v infračervenom žiarení. M82 je jednou z najzaujímavejších galaxií severnej oblohy a spolu s M81 tvorí veľmi známy a fotogenický pár. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 186x180sec. R, 164x180sec. G, 177x180sec. B, 508x120sec. L, 140x600sec Halpha, 140x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 2.1. až 16.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »