V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?

Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello
Díky novým měřením soustavy radioteleskopů ALMA vědci zjistili, že takzvané PSB (Post-Starburst) galaxie v sobě shromažďují plyn místo toho, aby ho rozptylovaly, jak se dříve předpokládalo. S tímto objevem ale vyvstává nová otázka. Co těmto galaxiím brání v tvorbě nových hvězd?
Galaxie s označením Post-Starburst jsou někdy také popisovány jako E+A galaxie. V jejich spektru se vyskytují výrazné absorpční čáry Balmerovy série, které naznačují, že na složení galaxie mají velký podíl hvězdy spektrálních tříd A a F. Postrádají ale emisní čáry OII nebo Halfa, naznačující přítomnost hvězdotvorných oblastí; naopak v jejich spektru byly nalezeny kovové absorpční linie typické pro starší populaci trpasličích hvězd. Podle těchto známých faktů se v současné době usuzuje, že tyto galaxie vznikly prudkou kolizí či splynutím dvou hvězdných ostrovů, což zapříčinilo intenzivní srážení mezihvězdného plynu a prachu, a tím i tvorbu nových hvězd neobvyklou rychlostí. V současnosti je pak pozorujeme nedlouho po zastavení rychlé hvězdotvorby.
Vědci dosud předpokládali, že důvodem, který zapříčinil zastavení procesu tvorby nových hvězd, byl rozptyl materiálu pomocí supernov, hvězdného větru nebo účinků černých děr. Nová data ze soustavy radioteleskopů ALMA ale ukazují na to, že po ukončení tvorby nových hvězd si tyto galaxie nadále udržují velké množství koncentrovaného turbulentního plynu, který je stále stlačován. Nepoužívají ho však k vytváření nových hvězd.
„Už nějakou dobu jsme věděli, že molekulární plyn zůstává blízko PSB galaxií. Nebyli jsme ale schopni určit kde, což nám bránilo zjistit, proč tyto galaxie netvoří hvězdy. Nyní jsme objevili značné množství zbývajícího plynu uvnitř galaxie, přičemž tento plyn je velmi kompaktní“, řekl Adam Smercina, astronom z University of Washington, vedoucí autor studie.
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello
K tomu Decker French z University of Ilinois doplnil: „Tyto výsledky vyvolávají otázku, jaké zdroje energie v těchto galaxiích jsou schopny pohánět tyto turbulence a bránit plynu vytvářet nové hvězy. Jednou z možností je energie pocházející z akrečních disků supermasivních černých děr v těchto galaxiích.“ Jeho kolega J. D. Smith z University of Toledo navázal: „Přestože v raném vesmíru byly PSB galaxie velmi běžné, dnes jsou poměrně vzácné. Tyto hvězdné ostrovy také tak trochu ukazují, jak by jednou mohlo vypadat splynutí Mléčné dráhy s Galaxií v Andromedě.“
Objev turbulentního a kompaktního plynu v jinak neaktivních galaxiích je dalším krokem ke kompletnímu popisu toho, jak galaxie v průběhu miliard let vznikají, vyvíjejí se a nakonec zanikají.
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org