Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Kolem vzdálené galaxie objevena „palivová nádrž“ pro vznik hvězd

Kolem vzdálené galaxie objevena „palivová nádrž“ pro vznik hvězd

Rozsáhlé zásobníky plynného vodíku v galaxii
Autor: ESO/L. Benassi

V mladém vesmíru přeměňovaly zářivé galaxie s bouřlivým vývojem doslova zběsilým tempem obrovské zásoby plynného vodíku na nové hvězdy. Zásoby vodíku se tedy logicky v průběhu času ztenčovaly. Z tohoto důvodu není jasné, jakým způsobem si dokázaly některé galaxie udržet vysoké tempo tvorby mladých hvězd i dlouho po svém vzniku.

Ke vnesení světla do této záhady astronomové využili radioteleskop ALMA (Atacama Large Millimeter/submillimeter Array) a studovali šest vzdálených galaxií s bouřlivou tvorbou hvězd. Zjistili přitom, že pět z nich je obklopeno turbulentními „zásobníky“ plynného vodíku, které slouží jako „palivo“ pro vznik budoucích hvězd.

Tyto „palivové nádrže“ pro vznik hvězd byly odhaleny na základě objevu rozsáhlých oblastí molekul hydridu uhlíku (CH+) v okolí galaxií. CH+ je iont molekuly CH a vyznačuje velmi turbulentní oblasti v galaxiích, které překypují plynným vodíkem.

Nová pozorování pomocí radioteleskopu ALMA vedla Edith Falgarone (Ecole Normale Supérieure and Observatoire de Paris, Francie). Výsledky, které byly publikovány v časopise Nature, pomohou vědcům vysvětlit, jak galaxie zvládají prodloužit svoje období překotné tvorby hvězd.

Na základě detekce těchto molekul pomocí radioteleskopu ALMA jsme objevili, že zde existují obrovské rezervoáry vířících plynů, které obklopují vzdálené galaxie s překotnou tvorbou hvězd. Tato pozorování umožnila nové pohledy na růst galaxií a ukázala, jak může okolí galaxií poskytovat materiál pro vznik hvězd,“ říká spoluautor nového objevu Edwin Bergin, astronom na University of Michigan, Ann Arbor.

CH+ je výjimečná molekula,“ dodává Martin Zwaan, astronom z Evropské jižní observatoře ESO, který se podílel na dokumentu. „Potřebuje hodně energie ke svému vzniku a je velmi chemicky aktivní, což znamená, že její životnost je velmi krátká a nemůže být transportována daleko. Z tohoto důvodu molekuly CH+ naznačují, jak energie proudí v galaxiích a jejich okolním prostředí.“

Galaxie SMM J2135-0102 s intenzivní tvorbou hvězd Autor: ESO/M. Kornmesser
Galaxie SMM J2135-0102 s intenzivní tvorbou hvězd
Autor: ESO/M. Kornmesser
Pozorování molekul CH+ vedlo k odhalení hustých rázových vln poháněných horkým a silným galaktickým větrem, který má původ uvnitř oblastí tvorby hvězd v galaxiích. Tyto větry vanou napříč galaxií a vytlačují materiál pryč. Jejich turbulentní pohyby jsou takové, že gravitační přitažlivost galaxie může část tohoto materiálu získat zpět. Tento materiál se potom shromažďuje ve vířících zásobnících v podobě chladného plynu o nízké hustotě. Rezervoáry plynu se rozprostírají v galaxii do vzdálenosti více než 30 000 světelných roků od regionu tvorby hvězd.

Prostřednictvím molekuly CH+ jsme zjistili, že energie je uchovávána v podobě větrů galaktických rozměrů a je využívána jako turbulentní pohyb v doposud neznámých rezervoárech studeného plynu obklopujících galaxii,“ říká Edith Falgarone. „Naše závěry pozmění teorie vývoje galaxií. Intenzivní turbulencí v rezervoárech tento galaktický vítr prodlužuje fázi bouřlivé tvorby hvězd místo toho, aby ji uhasil.“

Vědecký tým také odvodil, že samotné galaktické větry nemohou naplnit nově odhalené zásobníky plynu. Astronomové předpokládají, že jeho velké množství je doplňováno při galaktických srážkách nebo v rámci akrece (nabalování) ze skrytých proudů plynu, jak předpokládají současné teorie.

Tento objev představuje významný krok vpřed v našem chápání, jak je přítok hmoty usměrňován ve většině galaxií s intenzivní tvorbou hvězd v etapě raného vesmíru,“ říká Rob Ivison, ESO’s Director for Science, který je rovněž spoluautorem článku. „Ukazuje se, čeho můžeme dosáhnout, když vědci z různých vědních oborů společně využívají schopnosti jednoho z nejvýkonnějších dalekohledů světa.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] public.nrao.edu
[2] spaceanswers.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik hvězd, Galaxie, Radioteleskop ALMA


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »