Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?
Jan Herzig Vytisknout článek

V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?

Umělecká představa PSB galaxie
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello

Díky novým měřením soustavy radioteleskopů ALMA vědci zjistili, že takzvané PSB (Post-Starburst) galaxie v sobě shromažďují plyn místo toho, aby ho rozptylovaly, jak se dříve předpokládalo. S tímto objevem ale vyvstává nová otázka. Co těmto galaxiím brání v tvorbě nových hvězd?

Galaxie s označením Post-Starburst jsou někdy také popisovány jako E+A galaxie. V jejich spektru se vyskytují výrazné absorpční čáry Balmerovy série, které naznačují, že na složení galaxie mají velký podíl hvězdy spektrálních tříd A a F. Postrádají ale emisní čáry OII nebo Halfa, naznačující přítomnost hvězdotvorných oblastí; naopak v jejich spektru byly nalezeny kovové absorpční linie typické pro starší populaci trpasličích hvězd. Podle těchto známých faktů se v současné době usuzuje, že tyto galaxie vznikly prudkou kolizí či splynutím dvou hvězdných ostrovů, což zapříčinilo intenzivní srážení mezihvězdného plynu a prachu, a tím i tvorbu nových hvězd neobvyklou rychlostí. V současnosti je pak pozorujeme nedlouho po zastavení rychlé hvězdotvorby.

Vědci dosud předpokládali, že důvodem, který zapříčinil zastavení procesu tvorby nových hvězd, byl rozptyl materiálu pomocí supernov, hvězdného větru nebo účinků černých děr. Nová data ze soustavy radioteleskopů ALMA ale ukazují na to, že po ukončení tvorby nových hvězd si tyto galaxie nadále udržují velké množství koncentrovaného turbulentního plynu, který je stále stlačován. Nepoužívají ho však k vytváření nových hvězd.

Už nějakou dobu jsme věděli, že molekulární plyn zůstává blízko PSB galaxií. Nebyli jsme ale schopni určit kde, což nám bránilo zjistit, proč tyto galaxie netvoří hvězdy. Nyní jsme objevili značné množství zbývajícího plynu uvnitř galaxie, přičemž tento plyn je velmi kompaktní, řekl Adam Smercina, astronom z University of Washington, vedoucí autor studie.

Snímek PSB galaxie kombinující data z HST a ALMA s rozlišitelným plynem Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello
Snímek PSB galaxie kombinující data z HST a ALMA s rozlišitelným plynem
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello
Plyn se navíc jeví jako velmi turbulentní a někdy se dokonce vyskytuje v centrálních částech těchto klidných galaxií. To nahrává dalším otázkám. V tomto případě může být tvorba hvězd potlačena kvůli silným turbulencím v plynu, podobně jako když silný vítr uhasí oheň. Nicméně silné turbulence mohou vzniku hvězd naopak také napomoci. Zbývajícími otázkami této práce je proto pochopit, jak vznikají tyto silné turbulence a jak souvisí s potlačením tvorby hvězd.

K tomu Decker French z University of Ilinois doplnil: Tyto výsledky vyvolávají otázku, jaké zdroje energie v těchto galaxiích jsou schopny pohánět tyto turbulence a bránit plynu vytvářet nové hvězy. Jednou z možností je energie pocházející z akrečních disků supermasivních černých děr v těchto galaxiích. Jeho kolega J. D. Smith z University of Toledo navázal: Přestože v raném vesmíru byly PSB galaxie velmi běžné, dnes jsou poměrně vzácné. Tyto hvězdné ostrovy také tak trochu ukazují, jak by jednou mohlo vypadat splynutí Mléčné dráhy s Galaxií v Andromedě.

Objev turbulentního a kompaktního plynu v jinak neaktivních galaxiích je dalším krokem ke kompletnímu popisu toho, jak galaxie v průběhu miliard let vznikají, vyvíjejí se a nakonec zanikají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Radioteleskop ALMA, PSB galaxie, Galaxie


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »