Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?
Jan Herzig Vytisknout článek

V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?

Umělecká představa PSB galaxie
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello

Díky novým měřením soustavy radioteleskopů ALMA vědci zjistili, že takzvané PSB (Post-Starburst) galaxie v sobě shromažďují plyn místo toho, aby ho rozptylovaly, jak se dříve předpokládalo. S tímto objevem ale vyvstává nová otázka. Co těmto galaxiím brání v tvorbě nových hvězd?

Galaxie s označením Post-Starburst jsou někdy také popisovány jako E+A galaxie. V jejich spektru se vyskytují výrazné absorpční čáry Balmerovy série, které naznačují, že na složení galaxie mají velký podíl hvězdy spektrálních tříd A a F. Postrádají ale emisní čáry OII nebo Halfa, naznačující přítomnost hvězdotvorných oblastí; naopak v jejich spektru byly nalezeny kovové absorpční linie typické pro starší populaci trpasličích hvězd. Podle těchto známých faktů se v současné době usuzuje, že tyto galaxie vznikly prudkou kolizí či splynutím dvou hvězdných ostrovů, což zapříčinilo intenzivní srážení mezihvězdného plynu a prachu, a tím i tvorbu nových hvězd neobvyklou rychlostí. V současnosti je pak pozorujeme nedlouho po zastavení rychlé hvězdotvorby.

Vědci dosud předpokládali, že důvodem, který zapříčinil zastavení procesu tvorby nových hvězd, byl rozptyl materiálu pomocí supernov, hvězdného větru nebo účinků černých děr. Nová data ze soustavy radioteleskopů ALMA ale ukazují na to, že po ukončení tvorby nových hvězd si tyto galaxie nadále udržují velké množství koncentrovaného turbulentního plynu, který je stále stlačován. Nepoužívají ho však k vytváření nových hvězd.

Už nějakou dobu jsme věděli, že molekulární plyn zůstává blízko PSB galaxií. Nebyli jsme ale schopni určit kde, což nám bránilo zjistit, proč tyto galaxie netvoří hvězdy. Nyní jsme objevili značné množství zbývajícího plynu uvnitř galaxie, přičemž tento plyn je velmi kompaktní, řekl Adam Smercina, astronom z University of Washington, vedoucí autor studie.

Snímek PSB galaxie kombinující data z HST a ALMA s rozlišitelným plynem Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello
Snímek PSB galaxie kombinující data z HST a ALMA s rozlišitelným plynem
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello
Plyn se navíc jeví jako velmi turbulentní a někdy se dokonce vyskytuje v centrálních částech těchto klidných galaxií. To nahrává dalším otázkám. V tomto případě může být tvorba hvězd potlačena kvůli silným turbulencím v plynu, podobně jako když silný vítr uhasí oheň. Nicméně silné turbulence mohou vzniku hvězd naopak také napomoci. Zbývajícími otázkami této práce je proto pochopit, jak vznikají tyto silné turbulence a jak souvisí s potlačením tvorby hvězd.

K tomu Decker French z University of Ilinois doplnil: Tyto výsledky vyvolávají otázku, jaké zdroje energie v těchto galaxiích jsou schopny pohánět tyto turbulence a bránit plynu vytvářet nové hvězy. Jednou z možností je energie pocházející z akrečních disků supermasivních černých děr v těchto galaxiích. Jeho kolega J. D. Smith z University of Toledo navázal: Přestože v raném vesmíru byly PSB galaxie velmi běžné, dnes jsou poměrně vzácné. Tyto hvězdné ostrovy také tak trochu ukazují, jak by jednou mohlo vypadat splynutí Mléčné dráhy s Galaxií v Andromedě.

Objev turbulentního a kompaktního plynu v jinak neaktivních galaxiích je dalším krokem ke kompletnímu popisu toho, jak galaxie v průběhu miliard let vznikají, vyvíjejí se a nakonec zanikají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, celý svůj život ale žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. Je vítězem soutěže Zlatý oříšek 2021. V témže roce vyhrál 18. ročník Astronomické olympiády kategorie GH, o rok později pak 19. ročník v kategorii EF.

Štítky: Radioteleskop ALMA, PSB galaxie, Galaxie


27. vesmírný týden 2022

27. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 7. do 10. 7. 2022. Měsíc bude v první čtvrti. Planety jsou vidět na ranní obloze. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. Aktivita Slunce je nízká. SLS je zpět ve VAB po úspěšném testu. Starship 24 a Super Heavy B7 poprvé se všemi motory. Před čtvrtstoletím se podařilo první úspěšné přistání na Marsu od mise Viking ze sedmdesátých let 20. století.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Rho Ophiuchi z pouste v Kalifornii

Nic neni nad tmavou oblohu ktera necha vyniknout kontrastu i barvam a to bez jakychkoliv filtru. Porizeno kamerou ZWO 294MC s objektivem Canon 70-200mm USM L na montazi Celestron AVX s celkovou expozici 4 hodiny.

Další informace »