Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?
Jan Herzig Vytisknout článek

V PSB galaxiích je dostatek plynu pro tvorbu nových hvězd. Co jim v tom brání?

Umělecká představa PSB galaxie
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello

Díky novým měřením soustavy radioteleskopů ALMA vědci zjistili, že takzvané PSB (Post-Starburst) galaxie v sobě shromažďují plyn místo toho, aby ho rozptylovaly, jak se dříve předpokládalo. S tímto objevem ale vyvstává nová otázka. Co těmto galaxiím brání v tvorbě nových hvězd?

Galaxie s označením Post-Starburst jsou někdy také popisovány jako E+A galaxie. V jejich spektru se vyskytují výrazné absorpční čáry Balmerovy série, které naznačují, že na složení galaxie mají velký podíl hvězdy spektrálních tříd A a F. Postrádají ale emisní čáry OII nebo Halfa, naznačující přítomnost hvězdotvorných oblastí; naopak v jejich spektru byly nalezeny kovové absorpční linie typické pro starší populaci trpasličích hvězd. Podle těchto známých faktů se v současné době usuzuje, že tyto galaxie vznikly prudkou kolizí či splynutím dvou hvězdných ostrovů, což zapříčinilo intenzivní srážení mezihvězdného plynu a prachu, a tím i tvorbu nových hvězd neobvyklou rychlostí. V současnosti je pak pozorujeme nedlouho po zastavení rychlé hvězdotvorby.

Vědci dosud předpokládali, že důvodem, který zapříčinil zastavení procesu tvorby nových hvězd, byl rozptyl materiálu pomocí supernov, hvězdného větru nebo účinků černých děr. Nová data ze soustavy radioteleskopů ALMA ale ukazují na to, že po ukončení tvorby nových hvězd si tyto galaxie nadále udržují velké množství koncentrovaného turbulentního plynu, který je stále stlačován. Nepoužívají ho však k vytváření nových hvězd.

Už nějakou dobu jsme věděli, že molekulární plyn zůstává blízko PSB galaxií. Nebyli jsme ale schopni určit kde, což nám bránilo zjistit, proč tyto galaxie netvoří hvězdy. Nyní jsme objevili značné množství zbývajícího plynu uvnitř galaxie, přičemž tento plyn je velmi kompaktní, řekl Adam Smercina, astronom z University of Washington, vedoucí autor studie.

Snímek PSB galaxie kombinující data z HST a ALMA s rozlišitelným plynem Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello
Snímek PSB galaxie kombinující data z HST a ALMA s rozlišitelným plynem
Autor: ALMA (ESO/NAOJ/NRAO)/S.Dagnello
Plyn se navíc jeví jako velmi turbulentní a někdy se dokonce vyskytuje v centrálních částech těchto klidných galaxií. To nahrává dalším otázkám. V tomto případě může být tvorba hvězd potlačena kvůli silným turbulencím v plynu, podobně jako když silný vítr uhasí oheň. Nicméně silné turbulence mohou vzniku hvězd naopak také napomoci. Zbývajícími otázkami této práce je proto pochopit, jak vznikají tyto silné turbulence a jak souvisí s potlačením tvorby hvězd.

K tomu Decker French z University of Ilinois doplnil: Tyto výsledky vyvolávají otázku, jaké zdroje energie v těchto galaxiích jsou schopny pohánět tyto turbulence a bránit plynu vytvářet nové hvězy. Jednou z možností je energie pocházející z akrečních disků supermasivních černých děr v těchto galaxiích. Jeho kolega J. D. Smith z University of Toledo navázal: Přestože v raném vesmíru byly PSB galaxie velmi běžné, dnes jsou poměrně vzácné. Tyto hvězdné ostrovy také tak trochu ukazují, jak by jednou mohlo vypadat splynutí Mléčné dráhy s Galaxií v Andromedě.

Objev turbulentního a kompaktního plynu v jinak neaktivních galaxiích je dalším krokem ke kompletnímu popisu toho, jak galaxie v průběhu miliard let vznikají, vyvíjejí se a nakonec zanikají.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Radioteleskop ALMA, PSB galaxie, Galaxie


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »