Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong
Jan Herzig Vytisknout článek

Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong

Autoportrét roveru Zhurong vedle přistávací plošiny na Marsu
Autor: CNSA

Tým výzkumníků z Čínské akademie věd ve spolupráci se svými kolegy z University of Copenhagen nalezl díky vozítku Zhurong důkazy nasvědčující tomu, že kapalná voda se na povrchu rudé planety vyskytovala déle, než si dosud vědci mysleli. Konkrétně byla ve studii popsána analýza vodnho ledu v hydratovaných minerálech.

Podle předchozích výzkumů se usuzovalo, že povrch Marsu byl pokryt vodou do doby zhruba před třemi miliardami let. Vlivem slabé gravitace této planety a také dosud úplně neobjasněného zániku magnetického pole ale docházelo jak k úniku atmosféry, která byla složena především z oxidu uhličitého, tak i kapalné vody z povrchu. Nutno však podotknout, že velice slabé magnetické pole a stejně tak atmosféru má Mars stále. Hodnoty obou těchto faktorů ale neumožňují výskyt rezervoárů kapalné vody. Z planety plné řek, jezer a oceánů se tak stal nehostinný suchý svět, jak ho známe dnes. Geologické období, které nastalo po úniku atmosféry a vody, se nazývá amazonian a trvá dodnes.

Na palubě roveru Zhurong se nacházejí dva spektrometry určené k analýze marsovských hornin a kamera s vysokým rozlišením pro jejich fotografování. Vedle toho vozítko svým laserem některé horniny roztavilo, aby mohlo zanalyzovat vzniklý kouř. Naměřená data byla porovnána s těmi, jež pocházejí z pozemských vzorků. To odhalilo, že některé marsovské kameny jsou hydratovanými minerály, tedy nerosty, v nichž je obsažena voda. Nalezli také svrchní vrstvy půdy, které podle nich vytvořila buď voda z hlubších vrstev, nebo vznikly díky tajícímu ledu.

Vědci tak usuzují, že aby se na povrchu Marsu mohly dodnes vyskytovat hydratované minerály, musela voda v kapalném stavu na povrchu této planety existovat mnohem déle, než do doby před třemi miliardami let. Přítomnost těchto hornin by také mohla naznačovat výskyt podzemních vrstev ledu. Jednalo by se tak o obrovskou výhodu pro plánované budoucí pilotované kosmické mise na Mars.

Panorama okolí místa přistání landeru s vozítkem Zhurong na Marsu Autor: NASASpaceFlight.com
Panorama okolí místa přistání landeru s vozítkem Zhurong na Marsu
Autor: NASASpaceFlight.com
Rover Zhurong (v české transkripci jako Ču-žung) je součástí první mise Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) k Marsu. Tato mise s názvem Tianwen-1 sestává z orbiteru, landeru a roveru. Odstartovala 23. července 2020 na raketě Dlouhý pochod 5 a na oběžné dráze Marsu se usadila 10. února 2021. O tři měsíce později, 15. května, přistál na povrchu Marsu, v impaktní pláni Utopia Planitia, lander s roverem Zhurong. Vozítko z přistávací plošiny sjelo o týden později a započalo svoji vědeckou misi, která měla trvat asi čtvrt pozemského roku. Díky výbornému technickému stavu Zhurongu ale pokračuje stále. Na tomto zhruba čtvrt tuny vážícím roveru se nachází 6 vědeckých přístrojů pro studium hornin, struktury planety, jejího magnetického pole a počasí.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] wikipedia.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, celý svůj život ale žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. Je vítězem soutěže Zlatý oříšek 2021. V témže roce vyhrál 18. ročník Astronomické olympiády kategorie GH, o rok později pak 19. ročník v kategorii EF.

Štítky: Tianwen-1, Voda na Marsu, Mars, Zhurong


26. vesmírný týden 2022

26. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 6. do 3. 7. 2022. Měsíc bude v novu a ještě předtím jej najdeme ráno poblíž Merkuru a Venuše. Ráno můžeme vidět všechny okem viditelné planety v pořadí, jak jdou od Slunce. Kometa C/2017 K2 (PanSTARRS) se pohybuje souhvězdím Hadonoše. BepiColombo podruhé minula Merkur. SLS byla plně natankována, na test se chystá Super Heavy. Ariane 5 opět úspěšná. První let čistě jihokorejské rakety. VZLÚSat-1 slaví pět let na orbitě. Před 65 lety se narodil český astronom Marek Wolf.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M63

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2022 získal snímek „M 63“, jehož autorem je Zdeněk Vojč       M 63. Nu, opravdu trochu nudné pojmenování. Příliš to nevylepší ani NGC 5055, i přes tolik pětek. Ale nebyli by to romantičtí astronomové, aby tomuto objektu na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2017 K2 PnaStarrs

Kométa je na snímku vľavo dole, vpravo hore je hviezda Cebalrai z Hadonosa.

Další informace »