Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong
Jan Herzig Vytisknout článek

Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong

Autoportrét roveru Zhurong vedle přistávací plošiny na Marsu
Autor: CNSA

Tým výzkumníků z Čínské akademie věd ve spolupráci se svými kolegy z University of Copenhagen nalezl díky vozítku Zhurong důkazy nasvědčující tomu, že kapalná voda se na povrchu rudé planety vyskytovala déle, než si dosud vědci mysleli. Konkrétně byla ve studii popsána analýza vodnho ledu v hydratovaných minerálech.

Podle předchozích výzkumů se usuzovalo, že povrch Marsu byl pokryt vodou do doby zhruba před třemi miliardami let. Vlivem slabé gravitace této planety a také dosud úplně neobjasněného zániku magnetického pole ale docházelo jak k úniku atmosféry, která byla složena především z oxidu uhličitého, tak i kapalné vody z povrchu. Nutno však podotknout, že velice slabé magnetické pole a stejně tak atmosféru má Mars stále. Hodnoty obou těchto faktorů ale neumožňují výskyt rezervoárů kapalné vody. Z planety plné řek, jezer a oceánů se tak stal nehostinný suchý svět, jak ho známe dnes. Geologické období, které nastalo po úniku atmosféry a vody, se nazývá amazonian a trvá dodnes.

Na palubě roveru Zhurong se nacházejí dva spektrometry určené k analýze marsovských hornin a kamera s vysokým rozlišením pro jejich fotografování. Vedle toho vozítko svým laserem některé horniny roztavilo, aby mohlo zanalyzovat vzniklý kouř. Naměřená data byla porovnána s těmi, jež pocházejí z pozemských vzorků. To odhalilo, že některé marsovské kameny jsou hydratovanými minerály, tedy nerosty, v nichž je obsažena voda. Nalezli také svrchní vrstvy půdy, které podle nich vytvořila buď voda z hlubších vrstev, nebo vznikly díky tajícímu ledu.

Vědci tak usuzují, že aby se na povrchu Marsu mohly dodnes vyskytovat hydratované minerály, musela voda v kapalném stavu na povrchu této planety existovat mnohem déle, než do doby před třemi miliardami let. Přítomnost těchto hornin by také mohla naznačovat výskyt podzemních vrstev ledu. Jednalo by se tak o obrovskou výhodu pro plánované budoucí pilotované kosmické mise na Mars.

Panorama okolí místa přistání landeru s vozítkem Zhurong na Marsu Autor: NASASpaceFlight.com
Panorama okolí místa přistání landeru s vozítkem Zhurong na Marsu
Autor: NASASpaceFlight.com
Rover Zhurong (v české transkripci jako Ču-žung) je součástí první mise Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) k Marsu. Tato mise s názvem Tianwen-1 sestává z orbiteru, landeru a roveru. Odstartovala 23. července 2020 na raketě Dlouhý pochod 5 a na oběžné dráze Marsu se usadila 10. února 2021. O tři měsíce později, 15. května, přistál na povrchu Marsu, v impaktní pláni Utopia Planitia, lander s roverem Zhurong. Vozítko z přistávací plošiny sjelo o týden později a započalo svoji vědeckou misi, která měla trvat asi čtvrt pozemského roku. Díky výbornému technickému stavu Zhurongu ale pokračuje stále. Na tomto zhruba čtvrt tuny vážícím roveru se nachází 6 vědeckých přístrojů pro studium hornin, struktury planety, jejího magnetického pole a počasí.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] wikipedia.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Tianwen-1, Voda na Marsu, Mars, Zhurong


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »