Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong
Jan Herzig Vytisknout článek

Voda se na Marsu vyskytovala déle, než se předpokládalo, odhalil rover Zhurong

Autoportrét roveru Zhurong vedle přistávací plošiny na Marsu
Autor: CNSA

Tým výzkumníků z Čínské akademie věd ve spolupráci se svými kolegy z University of Copenhagen nalezl díky vozítku Zhurong důkazy nasvědčující tomu, že kapalná voda se na povrchu rudé planety vyskytovala déle, než si dosud vědci mysleli. Konkrétně byla ve studii popsána analýza vodnho ledu v hydratovaných minerálech.

Podle předchozích výzkumů se usuzovalo, že povrch Marsu byl pokryt vodou do doby zhruba před třemi miliardami let. Vlivem slabé gravitace této planety a také dosud úplně neobjasněného zániku magnetického pole ale docházelo jak k úniku atmosféry, která byla složena především z oxidu uhličitého, tak i kapalné vody z povrchu. Nutno však podotknout, že velice slabé magnetické pole a stejně tak atmosféru má Mars stále. Hodnoty obou těchto faktorů ale neumožňují výskyt rezervoárů kapalné vody. Z planety plné řek, jezer a oceánů se tak stal nehostinný suchý svět, jak ho známe dnes. Geologické období, které nastalo po úniku atmosféry a vody, se nazývá amazonian a trvá dodnes.

Na palubě roveru Zhurong se nacházejí dva spektrometry určené k analýze marsovských hornin a kamera s vysokým rozlišením pro jejich fotografování. Vedle toho vozítko svým laserem některé horniny roztavilo, aby mohlo zanalyzovat vzniklý kouř. Naměřená data byla porovnána s těmi, jež pocházejí z pozemských vzorků. To odhalilo, že některé marsovské kameny jsou hydratovanými minerály, tedy nerosty, v nichž je obsažena voda. Nalezli také svrchní vrstvy půdy, které podle nich vytvořila buď voda z hlubších vrstev, nebo vznikly díky tajícímu ledu.

Vědci tak usuzují, že aby se na povrchu Marsu mohly dodnes vyskytovat hydratované minerály, musela voda v kapalném stavu na povrchu této planety existovat mnohem déle, než do doby před třemi miliardami let. Přítomnost těchto hornin by také mohla naznačovat výskyt podzemních vrstev ledu. Jednalo by se tak o obrovskou výhodu pro plánované budoucí pilotované kosmické mise na Mars.

Panorama okolí místa přistání landeru s vozítkem Zhurong na Marsu Autor: NASASpaceFlight.com
Panorama okolí místa přistání landeru s vozítkem Zhurong na Marsu
Autor: NASASpaceFlight.com
Rover Zhurong (v české transkripci jako Ču-žung) je součástí první mise Čínské národní vesmírné agentury (CNSA) k Marsu. Tato mise s názvem Tianwen-1 sestává z orbiteru, landeru a roveru. Odstartovala 23. července 2020 na raketě Dlouhý pochod 5 a na oběžné dráze Marsu se usadila 10. února 2021. O tři měsíce později, 15. května, přistál na povrchu Marsu, v impaktní pláni Utopia Planitia, lander s roverem Zhurong. Vozítko z přistávací plošiny sjelo o týden později a započalo svoji vědeckou misi, která měla trvat asi čtvrt pozemského roku. Díky výbornému technickému stavu Zhurongu ale pokračuje stále. Na tomto zhruba čtvrt tuny vážícím roveru se nachází 6 vědeckých přístrojů pro studium hornin, struktury planety, jejího magnetického pole a počasí.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] wikipedia.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Tianwen-1, Voda na Marsu, Mars, Zhurong


9. vesmírný týden 2024

9. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 2. do 3. 3. 2024. Měsíc po úplňku bude zářit v druhé polovině noci a ráno, kde se přiblíží k hvězdě Antares. Na večerní obloze je vidět Jupiter a Uran. Aktivita Slunce je stále vysoká a na povrchu je velká skvrna. Soukromý přistávací modul Nova-C Odysseus dosedl na povrch Měsíce zřejmě na boku, ale stále vysílá. Z oběžné dráhy se vrátilo pouzdro soukromé společnosti Varda Space. Proběhlo další, devatenácté přistání stupně Falconu 9. Uplynulo 20 let od startu mise Rosetta-Philae ke kometě 67P a v létě to bude 10 let od jejího příletu k ní.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC2359 Thorova helma

Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2024 obdržel snímek „NGC 2359 - Thorova helma“, jehož autorem je Roman Hujer   Jméno Thor nalezneme zejména v mytologii severských národů, například Germánů či Vikingů. Jeho otcem byl Odin, jeden z bohů zde nejvyšších. Je bohem

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Slun.skvrna AR3590

AR3590

Další informace »