První čínská sonda Tianwen-1 zamířila k rudé planetě
Autor: CNSA
První čínská sonda Tianwen-1 k Marsu, kterou vypustila Čínská národní vesmírná agentura CNSA (China National Space Administration), se skládá z orbitální části a přistávacího modulu, který dopraví na Mars pojízdnou vědeckou laboratoř pro dlouhodobý průzkum povrchu rudé planety. Start sondy se uskutečnil 23. července 2020, k navedení na oběžnou dráhu by mělo dojít v únoru roku 2021.
Pro přistání čínského roveru byla předběžně vybrána dvě místa na povrchu Marsu: první se nachází v oblasti Chryse Planitia, poblíž přistání sond Vikung 1 a Pathfinder (primární cílová plocha); druhé přistávací místo leží v oblasti Isidis Planitia, západně od Elysia Mons.
Sondu vynesla momentálně nejsilnější čínská raketa CZ-5 z kosmodromu WSLC (Wenchang Space Launch Center) v provincii Hainan na cestu trvající zhruba sedm měsíců. Celková hmotnost sondy je pět tun, z toho na rover připadá 240 kg. Předpokládá se, že sonda bude vcelku kroužit na oběžné dráze kolem Marsu do dubna 2021. Tato doba se využije hlavně na fotografování předem zvolených přistávacích oblastí pomocí dvou kamer.
Nejprve bude sonda Tianwen-1 navedena na eliptickou polární dráhu ve vzdálenosti 265 až 12 000 kilometrů. Po přistání landeru bude uvolněna rampa, po které pojízdná laboratoř sjede na povrch rudé planety. Plánovaná životnost roveru je nejméně jeden marťanský rok. Elektrickou energii pro laboratoř na šesti kolech budou dodávat sluneční baterie.
Vědecké vybavení sondy Tianwen-1 – orbiter a rover nesou celkem 13 vědeckých experimentů:
Orbiter
Autor: CNSA/Chinese Academy of Sciences/Nature Astronomy
High Resolution Camera (HRC) – kamera s rozlišením 2 m z oběžné dráhy ve výšce 400 km
Mars Magnetometer (MM) – magnetometr k detekci magnetického pole
Mars Mineral Spectrometer (MMS) – spektrometr k určování chemického složení minerálů a jejich rozložení na povrchu planety
Mars Orbiter Subsurface Radar (MOSR) – radar k průzkumu podpovrchových vrstev
Mars Ion and Neutral Particle Analyzer (MINPA) – analyzátor iontů a neutrálních částic
Mars Energetic Particle Analyzer (MEPA) – analyzátor energetických částic
Rover
Ground-Penetrating Radar (GPR) – radar ke studiu podpovrchových vrstev do hloubky 100 metrů
Mars Surface Magnetic Field Detector (MSMFD) – detektor povrchového magnetického pole
Mars Meteorological Measurement Instrument (MMMI) – meteorologická stanice
Mars Surface Compound Detector (MSCD) – detektor složení povrchových vrstev
Multi-Spectrum Camera (MSC) – multispektrální kamera
Navigation and Topography Camera (NTC) – navigační a topografická kamera
Zdroje a doporučené odkazy:
[1] en.wikipedia.org
[2] spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
