Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové nalezli planetární tělesa v obyvatelné zóně u bílého trpaslíka
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové nalezli planetární tělesa v obyvatelné zóně u bílého trpaslíka

Umělecká představa bílého trpaslíka WD 1054-226 obklopeného troskami planet a jednou planetou v obyvatelné zóně.
Autor: Mark A. Garlick

Pomocí přístroje ULTRACAM na 3,5m dalekohledu NTT na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile a také vesmírného teleskopu NASA TESS pozorovali astronomové prstenec planetárních trosek obsahující tělesa o velikosti Měsíce v obyvatelné zóně bílého trpaslíka s označením WD 1054-226.

Pomocí přístroje ULTRACAM na 3,5m dalekohledu NTT na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile a také vesmírného teleskopu NASA TESS pozorovali astronomové prstenec planetárních trosek obsahující tělesa o velikosti Měsíce v obyvatelné zóně bílého trpaslíka s označením WD 1054-226.

WD 1054-226 je poměrně chladný bílý trpaslík šestnácté magnitudy s vodíkovou atmosférou. Leží ve vzdálenosti přibližně 118 světelných let  a na pozemské obloze se promítá do malého souhvězdí Poháru nalézajícího se na jižní obloze.

Profesor Jay Farihi a jeho kolegové z University College, Londýn, zaznamenali změny jasnosti WD 1054-226 v průběhu 18 nocí trvajícího pozorování vysokorychlostní kamerou ULTRACAM na NTT (New Technology Telescope). Aby byli schopni tyto záznamy lépe interpretovat, zanalyzovali i data z vesmírného dalekohledu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Objevili výrazné poklesy jasnosti odpovídající 65 rovnoměrně rozmístěným oblakům planetárních trosek obíhajících kolem své mateřské stálice každých 25 hodin. Domnívají se, že pravidelnost obíhajících struktur naznačuje, že jsou takto uspořádány díky nedaleké planetě. 

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Planeta by se svou velikostí dala přirovnat k terestrickým planetám ve Sluneční soustavě. Její přibližná vzdálenost od WD 1054-226 je zhruba dva a půl milionu kilometrů, tedy asi 1,7 % vzdálenosti Země od Slunce. 

Struktury obíhají v oblasti, která byla – v době, kdy tato hvězda byla ještě rudým obrem – uvnitř její atmosféry, takže se pravděpodobně vytvořily až v poměrně nedávné době. Je to pravděpodobnější, než že by přežily od vzniku hvězdy a její planetární soustavy. Dá se předpokládat, že v době, kdy se tato hvězda nacházela ve fázi obra, byla tato oblast zcela vyklizena. Proto jakákoliv planeta, na které by se mohla nacházet voda, a tudíž i život, se mohla vyvinout docela nedávno. Tato oblast mohla být obyvatelná poslední dvě miliardy let, přičemž ještě další miliardu let by obyvatelná být mohla.

„Je to poprvé, kdy astronomové objevili jakýkoliv typ planetárního tělesa v obyvatelné zóně bílého trpaslíka“, řekl profesor Farihi. „Tělesa o velikosti Měsíce, která jsme pozorovali, jsou nepravidelná a zaprášená jako například komety; nejsou to tedy pevné, sférické objekty. Jejich absolutní pravidelnost je tajemstvím, které v současné chvíli nejsme schopni objasnit. Je úžasné, že tato tělesa jsou uspořádána v rovnoměrně rozložených oblacích díky gravitačnímu vlivu blízké planety, bez něhož by pod vlivem tření a kolizí ztratily svoji precizní pravidelnost.“ pokračuje Farihi. „Známým případem tohoto ͵pastýřstvíʹ je zformování stabilních prstenců kolem Saturnu a Neptunu pomocí gravitace měsíců těchto planet.“

„Možnost, že by se v obyvatelné zóně nacházela nějaká větší planeta, je vzrušující a také nečekaná, proto jsme ji ani nehledali. Je však důležité si uvědomit, že k potvrzení přítomnosti planety je zapotřebí více důkazů. Nemůžeme ji pozorovat přímo, takže její existenci budeme moci potvrdit porovnáním počítačových modelů s dalšími pozorováními hvězdy a kolem ní obíhajících trosek,“ uzavírá.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sci-news.com



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Exoplanety, Bílý trpaslík


13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa 12P/Pons-Brooks

Pořízeno fotoaparátem Canon EOS 7D přes NT Sky-Watcher 200/1000 na montáži GHEQ-5. Čas expozice 35s.

Další informace »