Úvodní strana  >  Články  >  Exoplanety  >  Astronomové nalezli planetární tělesa v obyvatelné zóně u bílého trpaslíka
Jan Herzig Vytisknout článek

Astronomové nalezli planetární tělesa v obyvatelné zóně u bílého trpaslíka

Umělecká představa bílého trpaslíka WD 1054-226 obklopeného troskami planet a jednou planetou v obyvatelné zóně.
Autor: Mark A. Garlick

Pomocí přístroje ULTRACAM na 3,5m dalekohledu NTT na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile a také vesmírného teleskopu NASA TESS pozorovali astronomové prstenec planetárních trosek obsahující tělesa o velikosti Měsíce v obyvatelné zóně bílého trpaslíka s označením WD 1054-226.

Pomocí přístroje ULTRACAM na 3,5m dalekohledu NTT na observatoři Evropské jižní observatoře La Silla v Chile a také vesmírného teleskopu NASA TESS pozorovali astronomové prstenec planetárních trosek obsahující tělesa o velikosti Měsíce v obyvatelné zóně bílého trpaslíka s označením WD 1054-226.

WD 1054-226 je poměrně chladný bílý trpaslík šestnácté magnitudy s vodíkovou atmosférou. Leží ve vzdálenosti přibližně 118 světelných let  a na pozemské obloze se promítá do malého souhvězdí Poháru nalézajícího se na jižní obloze.

Profesor Jay Farihi a jeho kolegové z University College, Londýn, zaznamenali změny jasnosti WD 1054-226 v průběhu 18 nocí trvajícího pozorování vysokorychlostní kamerou ULTRACAM na NTT (New Technology Telescope). Aby byli schopni tyto záznamy lépe interpretovat, zanalyzovali i data z vesmírného dalekohledu TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite). Objevili výrazné poklesy jasnosti odpovídající 65 rovnoměrně rozmístěným oblakům planetárních trosek obíhajících kolem své mateřské stálice každých 25 hodin. Domnívají se, že pravidelnost obíhajících struktur naznačuje, že jsou takto uspořádány díky nedaleké planetě. 

Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile Autor: Zdeněk Bardon
Dráhy hvězd nad kopulí dalekohledu NTT. ESO, La Silla, Chile
Autor: Zdeněk Bardon

Planeta by se svou velikostí dala přirovnat k terestrickým planetám ve Sluneční soustavě. Její přibližná vzdálenost od WD 1054-226 je zhruba dva a půl milionu kilometrů, tedy asi 1,7 % vzdálenosti Země od Slunce. 

Struktury obíhají v oblasti, která byla – v době, kdy tato hvězda byla ještě rudým obrem – uvnitř její atmosféry, takže se pravděpodobně vytvořily až v poměrně nedávné době. Je to pravděpodobnější, než že by přežily od vzniku hvězdy a její planetární soustavy. Dá se předpokládat, že v době, kdy se tato hvězda nacházela ve fázi obra, byla tato oblast zcela vyklizena. Proto jakákoliv planeta, na které by se mohla nacházet voda, a tudíž i život, se mohla vyvinout docela nedávno. Tato oblast mohla být obyvatelná poslední dvě miliardy let, přičemž ještě další miliardu let by obyvatelná být mohla.

„Je to poprvé, kdy astronomové objevili jakýkoliv typ planetárního tělesa v obyvatelné zóně bílého trpaslíka“, řekl profesor Farihi. „Tělesa o velikosti Měsíce, která jsme pozorovali, jsou nepravidelná a zaprášená jako například komety; nejsou to tedy pevné, sférické objekty. Jejich absolutní pravidelnost je tajemstvím, které v současné chvíli nejsme schopni objasnit. Je úžasné, že tato tělesa jsou uspořádána v rovnoměrně rozložených oblacích díky gravitačnímu vlivu blízké planety, bez něhož by pod vlivem tření a kolizí ztratily svoji precizní pravidelnost.“ pokračuje Farihi. „Známým případem tohoto ͵pastýřstvíʹ je zformování stabilních prstenců kolem Saturnu a Neptunu pomocí gravitace měsíců těchto planet.“

„Možnost, že by se v obyvatelné zóně nacházela nějaká větší planeta, je vzrušující a také nečekaná, proto jsme ji ani nehledali. Je však důležité si uvědomit, že k potvrzení přítomnosti planety je zapotřebí více důkazů. Nemůžeme ji pozorovat přímo, takže její existenci budeme moci potvrdit porovnáním počítačových modelů s dalšími pozorováními hvězdy a kolem ní obíhajících trosek,“ uzavírá.

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Sci-news.com



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, celý svůj život ale žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. Je vítězem soutěže Zlatý oříšek 2021. V témže roce vyhrál 18. ročník Astronomické olympiády kategorie GH, o rok později pak 19. ročník v kategorii EF. Na podzim tohoto roku bude reprezentovat ČR na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě.

Štítky: Exoplanety, Bílý trpaslík


33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Neobvyklé tvary blesků

Bouřka severozápadně od Studénky Výboj blesků mezi mraky

Další informace »