Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – John Glenn (3/5)
Jan Herzig Vytisknout článek

Šest desetiletí od vstupu USA na oběžnou dráhu – John Glenn (3/5)

John Herschel Glenn mladší

Vítejte u dalšího pokračování seriálu, který se tímto dostává do své poloviny. V minulých dílech jsme si přiblížili historii začátků kosmických letů, příběh zrození programu Mercury a počáteční krůčky člověka do kosmického prostoru. Představili jsme si také samotnou kosmickou loď a skončili u testovacích letů tohoto prvního pilotovaného amerického programu. V dnešním díle si představíme životní příběh miláčka Ameriky a ikony celé historie vesmírného programu v USA. Tento popis samozřejmě nemíří na nikoho jiného než Johna Glenna.

DÍL 3.  JOHN GLENN

John Herschel Glenn Jr. se narodil 18. července roku 1921 v malém městě Cambridge ve státě Ohio. Své jméno sdílel se svým otcem, z tohoto důvodu koncovka Jr. Dle data narození jde o druhého nejdříve narozeného člověka, který se podíval do vesmíru. Člověk, který se mohl pyšnit tím, že byl ve vesmíru a narodil se dříve, než John Glenn, je jen jeden, a sice sovětský kosmonaut z mise Sojuz 3 Georgij Beregovoj, který přišel na svět v polovině dubna téhož roku.

Ale zpátky k Johnu Glennovi. Toho dne v létě 1921 se štěstí usmálo na Johna Herschela Glenna Sr., který pracoval jako instalatér, a učitelku Claru Teresu Glenn, rozenou Sproat. Jednalo se o jejich jediné vlastní dítě. Když byly malému Johnovi dva roky, přestěhovali se, kvůli otcově práci, do malé vesnice New Concorde. V této vesnici, která se podobně jako Cambridge, nacházela ve státě Ohio, zůstal John Glenn až do svého odchodu do armády. Zajímavostí je, že už ve chvíli, kdy byl ještě batole, měl možnost se minimálně vídat se svou budoucí manželkou Annou Margaret Castor, se kterou poté žil až do své smrti.

Již v útlém věku John projevoval zvýšený zájem o přírodní vědy a především techniku. Vedle těchto zájmů byl již v tomto věku také velký patriot, který svoji zemi miloval po celý život. Jako osmiletý poprvé usedl do letadla a byl tímto zážitkem naprosto fascinován. Začal si stavět dřevěná letadélka a zakořenil v sobě lásku k létání a objevování, jež ho taktéž provázela po celou dobu jeho života. Navštěvoval základní školu New Concord Elementary School. Už v době, kdy chodil do této základní školy, byl velmi soběstačný a také cílevědomý. Umýval auta a prodával rebarboru, aby si vydělal na koupi kola. Byl také členem skautského klubu Ohio Rangers. O svém dětství později napsal: “Tehdejší chlapec nemohl mít idyličtější rané dětství než já.” Jeho dům v New Concordu, kde prožil prakticky celé své dětství, byl po letech zrestaurován a bylo v něm zřízeno muzeum a vzdělávací centrum.

Střední školu vystudoval taktéž v New Concordu, kde hrál za školní fotbalový, basketbalový i tenisový tým. Dokončil ji v roce 1939 a v témže roce nastoupil na Muskingum College, kde studoval chemii. Zde se také začal bavit se svou budoucí manželkou Annie, když hrál ve školní kapele. Velmi brzy, ještě během studií na vysoké škole, získal pilotní licenci a zároveň absolvoval fyzikální kurz v rámci CPTP (Civilian Pilot Training Programme). Vysokou školu ale nedokončil, respektive její poslední ročník.

V roce 1941 se přihlásil do Naval Aviation Cadet Training Program pro mladé piloty. Tento rok si ale historie pamatuje jako ten, kdy USA vstoupily do 2. sv. války, která se nevyhnula ani tomuto mladému pilotovi. Létal na tehdy zbrusu nové vrtulové stíhačce Vought F4U Corsair, která dosahovala rychlosti až 671 kilometrů za hodinu. Když dokončil svůj výcvik, byl nasazen do bojů v Pacifiku, kde byl členem letky VMO-155 amerického námořnictva. Celkem absolvoval během války na šest desítek bojových misí, přičemž ze všech dokázal dovézt svůj stroj v pořádku zpět. Ještě v posledním válečném roce se stal testovacím pilotem a dosáhl armádní hodnosti kapitána.  Po konci druhé světové války, v březnu 1946 se přihlásil do 218. stíhací perutě operující nedaleko Pekingu.

Annie a John Glennovi Autor: Wikimedia Commons
Annie a John Glennovi
Autor: Wikimedia Commons
Vedle těchto událostí si roku 1943 bere za manželku Annie Margaret Castor, se kterou zůstává po celý zbytek života. O dva roky později se tomuto manželskému páru narodí první potomek, syn John David Glenn. V roce 1947 poté přivedou na svět dceru Carolyn Ann Glennovou. V prosinci 1948 byl přemístěn na základnu Corpus Christi v Texasu, kde získal osvědčení pro let za jakéhokoliv počasí, a pak se stal letovým instruktorem. Roku 1952 se stal majorem. V únoru roku 1953 začal létat na letounu F-86 Sabre. Druhá světová válka ale nebyla jedinou Johnovou válečnou zkušeností. V témže měsíci, kdy okusil F-86 Sabre, se stal operačním důstojníkem letky VMF-311 v Jižní Koreji. Zúčastnil se tedy Korejské války během níž také zaznamenal sestřely tří MiGů.

Po konci války se vrátil do Spojených států na základnu Patuxtent River, kde se stal zkušebním pilotem. Jako jednomu z prvních se mu dostaly do rukou stroje FJ-3 Fury, Vought F7U Cutlass nebo F8U Crusader. S posledně jmenovaným strojem se jméno Johna Glenna poprvé zapsalo do americké historie. 16. července 1957 vykonal John Glenn historicky první supersonický transkontinentální let, během kterého za 3 hodiny 23 minut a 8 sekund přeletěl ve Vought F8U Crusaderu prakticky celé Spojené státy. Trasa jeho letu vedla z kalifornského letiště Los Alamitos do New Yorku a měřila necelé čtyři tisíce kilometrů. Z Glenna se stala poprvé celebrita a paradoxně 4. října 1957, v den startu Sputniku, se John dostal do povědomí široké veřejnosti účastí v televizním pořadu Name That Tune, v překladu Poznej melodii.

Roku 1958 se cesta tehdy sedmatřicetiletého známého pilota poprvé zkřížila s programem Mercury. Když na konci tohoto roku začal výběr astronautů, byl Glenn mezi více než pěti stovkami pilotů, kteří splnili podmínky pro astronauty. Jeho cesta výběrem se však měla uzavřít hned na začátku. Neměl totiž vysokoškolský diplom. Vyjma tohoto nedostatku ale všechny ostatní požadavky splňoval opravdu dokonale. Toho si byl vědom i jeho velící důstojník Jake Dill, který se rozhodl výběrovou komisi přemluvit, aby dala Johnu Glennovi šanci. Této komisi předložil Dill Johnovy studijní záznamy, odborné práce, a doložil jeho bojové mise. Po této schůzce komise uzná, že Glenn je vhodným kandidátem a vrací se do hry.

Na začátku února roku 1959 je Glenn povolán do místnosti 4-E-1085 v Pentagonu na speciální brífink. Tato schůzka, které se vedle Johna účastní dalších asi 35 mužů, přičemž na další dny jsou povolány ještě tři desítky kandidátů, nesouvisí s ničím jiným než programem Mercury. V průběhu prvního dne byl těm nejlepším pilotům z celých Spojených států, kteří se dostali do této fáze výběru, představen program Mercury, a především nástin postupu při výběru astronautů a jejich úloha v programu. Druhý den následovala psychologická a psychiatrická vyšetření i matematické a logické testy. Po tomto setkání kandidáti zamířili na, v některých případech velmi nepříjemná, zevrubná lékařská vyšetření. Ta probíhala na již v minulém dílu zmíněné Lovelace Clinic v hlavním městě Nového Mexika, Albuquerque. I po těchto testech John Glenn zůstává ve hře bez jediné skvrnky na zdravotním stavu. V březnu Johna čeká další série testů, tentokrát na základně Wright-Patterson v Ohiu. Z pohledu normálního člověka se ale spíše než o testy, jednalo o mučení. Tepelná komora s teplotou 54 stupňů Celsia, izolační komora s několikadenním pobytem v úplné tmě nebo výpočty při hluku 145 dB. Dvaadvacátého března děsivé testy končí a vše se dostává do rukou výběrové komise a žádnému z kandidátů nezbývá nic jiného než čekat na onen vytoužený telefonát.

V případě Johna Glenna tento telefonát opravdu přichází, a to 1. dubna, kdy se na druhém konci telefonní linky ozve Charles Donlan s dotazem ohledně Johnova zájmu o post astronauta. Odpověď Johna Glenna si každý čtenář rozhodně domyslí sám. 9. dubna se ve Washingtonu D. C. koná tisková konference s představením sedmi astronautů pro první americký pilotovaný kosmický program. Na této konferenci je vedle několika příslušníků námořnictva a letectva představen i jeden člen námořní pěchoty, John Herschel Glenn Jr.

Ze dne na den se ze sedmičky armádních letců stávají celostátní celebrity. Američané je berou jako naději v těžké době studené války. Problémem však je, že armádní piloti nejsou zvyklí na kontakt s médii a mluvu před širokou veřejností. S jednou výjimkou, tou je John Glenn. V tomto okamžiku naplno vyniká jeho extrovertní povaha. Glenn byl po celý život nesmírně cílevědomý člověk a popularita pro něj byla radost a před médii vystupoval s velkou oblibou. Na co Shepard, Grissom, Slayton, Schirra, Cooper a Carpenter dokázali odpovědět jedním slovem, Glenn ze sebe vysypal několik výborně znějících a pro novináře zajímavých vět. I díky této své vlastnosti se rázem stává tím nejoblíbenějším z Mercury 7.

Časopis Life uzavírá s astronauty tříletou smlouvu za tehdy závratných půl milionu dolarů, díky kterým získá přístup do rodin astronautů a možnost plnit své stránky velmi často exkluzivními perličkami ze života příkladných amerických mužů. Z celého sboru se však ve všech médiích nejvíce objevuje John Glenn a stává se “tiskovým mluvčím” astronautů, který má zároveň velmi dobré vztahy s lidmi vysoko v agenturní hierarchii. Jeho slova mají velkou váhu a hájí zájmy všech sedmi astronautů. John je velmi milý, vždy usměvavý, laskavý, čestný a navrch je také obrovský vlastenec. Není tedy divu, že právě on se, i díky četným mediálním výstupům, stává vzorem správného amerického muže.

Všichni předpokládají, že John Glenn se stane prvním americkým astronautem, což potvrdil jeho výběr mezi tři nejlepší kandidáty pro první mise programu Mercury. 5. května jsou ale všechna média zaskočena faktem, který Johna hluboce ranil už o pár měsíců dříve. Prvním Američanem ve vesmíru se stal Alan Shepard. Glenn je opravdu zklamán. Jak bylo nastíněno výše, byl to právě on, kdo byl miláčkem národa, který stál o mediální slávu. Stále sice zbývala šance stát se prvním Američanem na orbitě, nevěřil ale, že orbitální let vzbudí takové nadšení jako ten první let za hranice atmosféry. I přes tento fakt John nepolevuje a jeho snaha se nakonec vyplní 20. února 1962, což je však tématem jiného dílu našeho seriálu, ke kterému se ještě dostaneme.

John Glenn a prezident USA John Fitzgerald Kennedy při předávání dárku Autor: Wikimedia Commons
John Glenn a prezident USA John Fitzgerald Kennedy při předávání dárku
Autor: Wikimedia Commons
První americký orbitální let vzbudí ještě větší nadšení než suborbitální skok. Celá americká společnost si totiž, ke Glennově údivu, velice dobře uvědomuje, že tento let z velké části smazal sovětský vesmírný náskok. John Glenn se stává celonárodní celebritou, absolvuje turné po celých Spojených státech, přičemž v každém městě ho vítají davy tisíců lidí.  A nejen jeho, novináři se zajímají i o jeho manželku Annie Glenovou, a také jejich děti, Johnovy rodiče a vlastně všechny, kteří kdy přišli do užšího kontaktu s Johnem Glennem. Vedle toho se v této době setkal s mnoha významnými lidmi, prezidenta Kennedyho nevyjímaje. Právě s prezidentem Kennedym naváže John Glenn přátelský vztah a nastartuje tím svoji politickou kariéru.

Roku 1964 Glenn definitivně opouští NASA i námořní pěchotu a jeho život se na více než tři desítky let od kosmonautiky úplně odvrátí. V předchozím roce byl velmi zasažen smrtí JFK, ale v dobrých vztazích s Kennedyovými pokračuje. Stal se přítelem a podporovatelem bratra JFK, Roberta Kennedyho, který má taktéž prezidentské ambice a roku 1968 mu John Glenn pomáhá s prezidentskou kampaní a doprovází ho na všech důležitých projevech. Nejinak tomu bylo i 4. června 1968, Bob Kennedy vyhrál primární volby a tento den, v naději na výhru v hlavních volbách, promluvil k lidem v Los Angeles z balkonu hotelu Ambassador. Po projevu si šel promluvit se svými voliči a v té chvíli byl postřelen mladým Palestincem. John Glenn v ten okamžik stál jen několik metrů opodál. Na svá zranění Bob Kennedy druhý den ráno umírá a Glenn podruhé přišel o výborného přítele.

John Glenn měl politické ambice poměrně vysoké a do karet mu nahrávalo i jeho výsadní postavení a popularita napříč společností. Hned roku 1964 se pokusí o kandidaturu do Senátu jako demokrat za stát Ohio, způsobí si však vážný úraz a není schopen dokončit kampaň. I přes naléhání manželky Annie a také manželky Scotta Carpentera Rene se John rozhodl svoji kampaň zrušit. Chtěl, aby voliči znali jeho názory a mohli se s ním osobně setkat. Svoji kandidaturu zopakoval roku 1970, porazil ho ale Howard H. Metzenbaum. Roku 1974 už kandidoval úspěšně a stal se demokratickým senátorem za stát Ohio. Tento úspěch zopakoval v roce 1980, 1986 a 1992. Senátorem byl nepřetržitě od 24. prosince 1974 až do 3. ledna 1999. Během svého působení v senátu se zabýval energetikou, později stál u novely zákona o zákazu šíření jaderných zbraní, napomohl respektování Taiwanu Čínou, zajímal se o snižování byrokracie a v neposlední řadě taktéž o ekologii.

Vedle kariéry senátora pokukoval i po roli viceprezidenta, a dokonce i prezidenta. Roku 1976 byl kandidátem na post viceprezidenta Jimmyho Cartera při jeho kandidatuře. V roce 1984 byl značně nespokojen se stavem společnosti v USA a rozhodl se, že sám zkusí kandidaturu na prezidenta, posléze ji ale zase zrušil.

V polovině devadesátých let se v NASA začal rodit kuriózní plán. Program raketoplánů se úspěšně zotavil z havárie Challengeru a probíhalo až devět misí ročně. Oproti předchozímu období tak byl větší prostor pro vědu a s tím širokou škálu vědeckých experimentů různých pracovišť. John Glenn byl členem speciální komise pro otázky stárnutí a sám byl již v pokročilém věku. Setkával se s touto tematikou dennodenně a v hlavě se mu zrodil nápad, prostřednictvím něhož by mohl celou americkou medicínu posunout v oblasti výzkumu stavu mikrogravitace na stárnoucí organismus. Tento návrh představil tehdejšímu administrátorovi NASA Danielu Goldinovi. Slovo dalo slovo, a i přes nesouhlasné postoje mnoha lidí na různých pozicích, usedl doopravdy 29. října 1998 do kabiny raketoplánu Discovery vybaveného laboratoří SpaceHab v rámci mise STS-95. V 19:19 UTC se mu splnil dávný, více než 36 let starý sen, podívat se podruhé za hranice zemské atmosféry. Bylo mu tehdy 77 let a až do dnešních dní drží rekord jako nejstarší člověk na oběžné dráze.

John Glenn přijímá medaili od bývalého prezidenta USA Baracka Obamy
John Glenn přijímá medaili od bývalého prezidenta USA Baracka Obamy
Celý let trval takřka deset dní a John Glenn po celou jeho dobu procházel důkladnými testy. Měl na sobě různé senzory, kolegové mu odebírali krev, polykal pilulky a vstřikoval si injekce, ale také třeba provedl experiment s protirakovinovým lékem. Dne 7. listopadu se sedmičlenná posádka úspěšně vrátila na Zemi, přičemž díky Johnu Glennovi se jednalo o jeden z nejznámějších letů raketoplánu vůbec, navíc z výzkumu Johna Glenna těží medicína dodnes.

John Herschel Glenn Jr. byl bezesporu jedním z největších hrdinů, kteří v USA a vlastně na celém světě kdy žili. Zasloužil se o obrovský pokrok letectví a kosmonautiky, stal se ikonou celého západního světa. Po celý život byl nesmírně aktivní a jednal vždy ve prospěch své vlasti, jejímuž pokroku byl ochoten obětovat vše. Dosvědčuje to i prezidentská medaile svobody, jež mu byla roku 2012 udělena tehdejším prezidentem Barackem Obamou. Na svou poslední cestu se vydal 8. prosince roku 2016 v úctyhodném věku 95 let za smutku celého národa.

V příštím díle: Mercury Friendship 7

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Wikipedia: John Glenn
[2] Kosmonautix.cz: Sedm dní s Johnem Glennem
[3]ŠAMÁREK, Ondřej a Lukáš HOUŠKA. Vesmírné osudy. Brno: CPress, 2017. ISBN 978-80-264-1692-0



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, celý svůj život ale žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. Je vítězem soutěže Zlatý oříšek 2021. V témže roce vyhrál 18. ročník Astronomické olympiády kategorie GH, o rok později pak 19. ročník v kategorii EF. Na podzim tohoto roku bude reprezentovat ČR na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě.

Štítky: John Glenn


33. vesmírný týden 2022

33. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 15. 8. do 21. 8. 2022. Měsíc bude v poslední čtvrti a v konjunkcích s planetami a Plejádami. Planety Jupiter a Saturn můžeme pozorovat již kolem půlnoci, Mars a Venuši nejlépe ráno. Aktivita Slunce je nízká. Startovaly dva Falcony 9 se Starlinky a počet vypuštěných družic přesáhl 3 000 kusů. Probíhaly testy SuperHeavy a Starship a k vývozu se chystá superraketa SLS. Před 45 lety se na dlouhou pouť za velkými planetami a dál vydala sonda Voyager 2.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ISS a Slnko

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2022 získal snímek „ISS a Slnko“, jehož autory jsou Miroslav Grnja a Zdeněk Bardon     První malé, druhé obrovské. I když pro nás i to první je obrovské. Jako fotbalový stadion. A to druhé? Celá Země by se do něho vešla na

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Neobvyklé tvary blesků

Bouřka severozápadně od Studénky Výboj blesků mezi mraky

Další informace »