Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  Jak jsou urychlovány částice ve slunečních erupcích?
Jan Herzig Vytisknout článek

Jak jsou urychlovány částice ve slunečních erupcích?

Snímek sluneční erupce z radioteleskopu EOVSA, oblast urychlování částic vyznačena tmavě modře, přerušovanou čarou směr urychlování částic
Autor: Sijie Yu, NJIT/CSTR, NOAA GOES-16/SUVI

Sluneční erupce patří mezi nejsilnější exploze, s jakými se můžeme v našem planetárním systému setkat. Jejich energie odpovídá stovkám miliard atomových bomb vybuchlých najednou. Navzdory tomu ale fyzici stále nejsou schopni říci, jak jsou tyto ohromné erupce schopny urychlit částice natolik, že se k Zemi, vzdálené zhruba 150 milionů kilometrů, dostanou za méně než hodinu času.

V nové studii vědci z New Jersey Institute of Technology (NJIT) přesně lokalizovali, kde sluneční erupce urychluje nabité částice na rychlosti blízké rychlost světla. Využili k tomu pozorování jedné z erupcí kategorie X, tedy té nejsilnější, která nastala roku 2017. Pozorovali ji radioteleskopem Expanded Owens Valley Solar Array (EOVSA), který patří právě NJIT. Odhalili vysoce účinný urychlovač částic nalézající se na špičce nejjasnějšího bodu sluneční erupce ve vnější atmosféře Slunce. V tomto místě o objemu asi dvou Zemí, označovaném jako “hrot” erupce, je plazma z jejího okolí přeměňováno na vysoko energetické elektrony. To podle výzkumníků může otevřít nové dveře zkoumání ve vesmíru všudypřítomného urychlování částic.

“Erupce uvolňují svoji energii v mnohem rozsáhlejší oblasti, než bylo předpokládáno v klasických modelech slunečních erupcí. Ačkoli bylo předpokládáno, že se to takto děje, nyní je to poprvé, kdy byla specifikována velikost, tvar a lokace tohoto místa a změřena účinnost přeměny energie na zrychlení částic uvnitř erupce”, objasnil Gregory Fleishman, spoluautor studie. “Původně jsme odhalili magnetickou strukturu tvaru lahve v místě, které obsahuje mnohem více elektronů než kterékoliv jiné místo erupce. S novými měřeními můžeme s větší jistotou říci, že se jedná o urychlovač částic”, doplnil jeho kolega Bin Chen.

Na záznamu sluneční eupce z 10. 9. 2017 vidíme v levé části modře vyznačenou oblast s vysoce efektivním urychlováním elektronů a v pravé části záznam této erupce v ultrafialovém oboru (opět s vyznačenou oblastí nejvíce urychlených elektronů). Autor: NJIT/CSTR; NASA SDO/AIA
Na záznamu sluneční eupce z 10. 9. 2017 vidíme v levé části modře vyznačenou oblast s vysoce efektivním urychlováním elektronů a v pravé části záznam této erupce v ultrafialovém oboru (opět s vyznačenou oblastí nejvíce urychlených elektronů).
Autor: NJIT/CSTR; NASA SDO/AIA

Pozoruhodná zobrazovací schopnost teleskopu EOVSA v mikrovlnné části spektra umožnila astronomům změřit energetické spektrum elektronů na stovkách míst této sluneční erupce. Ze získaných spekter vědci sestavili obsáhlou mapu zobrazující vývoj termálního plazmatu erupce sekundu po sekundě. Při tom odhalili tajemnou díru v tomto plazmatu, která se začala vyvíjet na hrotu erupce. S tím, jak termální částice mizely, bylo toto místo hustě zaplňováno netermálními, vysokoenergetickými částicemi.

Analýza tohoto místa odhalila extrémně účinný proces přeměny energie ve slunečním urychlovači částic. Energie se zde přeměňuje s takřka stoprocentní účinností. Konkrétně je velmi rychle uvolňována energie slunečního magnetického pole, jež se vzápětí transformuje na energii kinetickou. Z dat získaných v ultrafialové části spektra vyplývá, že v tomto místě nezůstaly prakticky žádné částice s teplotou menší než několik milionů Kelvinů. To odpovídá měřením teleskopu EOVSA, který zjistil, že všechny částice byly urychleny na netepelné energie vyšší než sto milionů Kelvinů.

Tento výzkum velmi pomůže studiu fundamentálních otázek částicové fyziky, které není možné simulovat na Zemi. Již nyní astronomové z NJIT vyvíjejí nový radioteleskop pro výzkum Slunce, který bude desetkrát větší než ten současný. Vedle částicové fyziky je studieum urychlování slunečních částic také velmi důležité pro zkoumání vlivu těchto částic na Zemi a kosmického počasí jako takového.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Sluneční erupce, Slunce, Aktivita Slunce


6. vesmírný týden 2026

6. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 2. do 8. 2. 2026. Měsíc je v úplňku a bude ubývat k poslední čtvrti. 3. 2. je v těsné konjunkci s Regulem. Merkur a Venuše začínají lézt na večerní oblohu, Mars je nepozorovatelný. Velké planety jsou všechny vidět večer. Aktivita Slunce je poměrně vysoká hlavně díky náhle se objevivší aktivní oblasti se skvrnami. Chystá se start rakety SLS s lodí Orion mise Artemis II k Měsíci. Crew-12 musí zatím čekat. 95 let by se dožil Ladislav Sehnal, český astronom zabývající se nebeskou mechanikou. 120 let uplyne od narození Clyde Tombaugha, který objevil Pluto v roce 1930.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Polární záře, Kostomlaty pod Milešovkou 19.1.2026

Další informace »