Úvodní strana  >  Články  >  Hvězdy  >  V blízkosti černé díry v centru Galaxie se rodí nová hvězda
Jan Herzig Vytisknout článek

V blízkosti černé díry v centru Galaxie se rodí nová hvězda

Fotografie mladé hvězdy X3a (zvětšená v rámečcích) a jejího okolí s vyznačenou polohou supermasivní černé díry Sagittarius A*. Detail pozorování X3a naleznete níže ve videu.
Autor: The Astrophysical Journal (2023). DOI: 10.3847/1538-4357/aca977

Mezinárodní tým astronomů objevil velmi mladou hvězdu, která se teprve formuje, nedaleko supermasivní černé díry Sagittarius A* v samém středu Mléčné dráhy. Hvězda získala označení X3a; teoreticky by však takto blízko černé díry neměla vůbec být schopna existovat. Součástí vědeckého týmu byli i čeští astronomové.

Nová stálice je stará jen několik desítek tisíc let, což je v astronomických měřítkách doopravdy hodně málo. Pro porovnání, Slunce je asi 460000krát starší. Hvězda nejspíše začala vznikat v oblaku prachu, který kolem této černé díry obíhá, a až později klesla na svou současnou oběžnou dráhu.

Okolí kosmického monstra v centru našeho hvězdného ostrova je charakteristické velmi dynamickými procesy, které zde probíhají, a vysoce energetickým rentgenovým a ultrafialovým zářením. Tyto podmínky zabraňují vzniku hvězd podobných našemu Slunci. Astronomové proto předpokládali, že v takové blízkosti černé díry se mohou usadit jen staré vyvinuté hvězdy, a to díky dynamickému tření s látkou v bezprostředním okolí kosmického monstra. Již před 20 lety však byly obdobně mladé hvězdy v okolí této černé díry objeveny. Stále však není jasné, jak se sem mohly dostat nebo kde vznikly. Tuto nesrovnalost vědci nazvali „paradox mládí.

Nová stálice je desetkrát větší a až patnáctkrát hmotnější než naše mateřská hvězda. Astronomové zjistili, že jen několik světelných let daleko od supermasivní černé díry existuje oblast, jež splňuje kritéria pro spuštění formace hvězd. Jedná se o jakýsi prstenec prachu a plynu, který je dostatečně chladný a také stíněný od extrémní radiace Sagittarius A*.

Nízká teplota v kombinaci s vysokou hustotou materiálu v tomto prostředí dávají nejdříve možnost vzniknout prachoplynným oblakům s hmotností v řádu stovek hmotností Slunce. Ty hrají klíčovou roli ve scénáři, jak mohla hvězda X3a vzniknout právě na tomto místě. V prstenci prachu a plynu se zformoval takovýto dostatečně hustý mrak asi stokrát hmotnější než Slunce, který se vlivem vlastní gravitace zhroutil do jedné nebo více protohvězd. Tato teorie nejlépe odpovídá pozorováním, kterým se podařilo dokázat hojnou přítomnost takovýchto mraků v blízkosti supermasivní černé díry.

Vedle toho se také v blízkosti mladé hvězdy mohly poté vytvořit velmi horké shluky hmoty, které vlivem akrece dále napomohly stálici zvýšit její hmotnost. Hvězda se nyní blíží konci svého vývoje a pomalu se z ní stává zralá, plně vyvinutá hvězda.

Se svou hmotností pohybující se kolem desetinásobku té sluneční se X3a řadí mezi hvězdné obry. Tyto hvězdy se vyvíjejí velmi rychle. Máme štěstí, že se nám podařilo pozorovat takovouto vyvíjející se hmotnou hvězdu, která je obklopena cirkumstelární obálkou ve tvaru komety. Vedle toho se nám také podařilo nalézt klíčové vlastnosti spojené s mladými hvězdami jako je právě rotující cirkumstelární obálka," řekl Michal Zajaček z Masarykovy univerzity v Brně, spoluautor studie.

Zajímavé je, že podobné prachoplynné prstence podobné tomu, ve kterém vznikla hvězda X3a, můžeme najít i v jiných galaxiích. Mohl by se na ně tak aplikovat stejný model vývoje a v důsledku toho by celá řada galaxií mohla hostit mladé hvězdy ve svém bezprostředním středu. Jednou z cest, jak tuto teorii potvrdit či vyvrátit, je plánované pozorování centra Mléčné dráhy i ostatních galaxií pomocí Vesmírného dalekohledu Jamese Webba nebo plánovaného Extrémně velkého dalekohledu v Chile.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org



O autorovi

Jan Herzig

Jan Herzig

Narodil se roku 2008 v Plzni, žije v Horšovském Týně. Studuje na Gymnáziu J. Š. Baara v Domažlicích. Vesmír ho uchvátil v 11 letech, nyní mu věnuje většinu svého času. Věnuje se teoretické i praktické astronomii. Na teoretické obdivuje možnost popsání vesmíru pomocí elegantních rovnic. V souvislosti s praktickou ho fascinuje pohled na vesmír vlastníma očima i svým dvaceticentimetrovým dalekohledem. Baví ho i popularizace astronomie a kosmonautiky, a to jak psaním článků, tak komentováním na youtube či v rádiu. V posledních třech letech se čtyřikrát umístil na vítězných pozicích ve finálových kolech Astronomické olympiády. Na XXVI. Mezinárodní astronomické olympiádě získal bronzovou medaili, na I. a II. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice pro juniory zlatou medaili, ve druhém případě k tomu dosáhl na 1. místo v Evropě. Správce Instagramu ČAS.

Štítky: Vznik hvězd, Mladé hvězdy, Sagittarius a*


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »