Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  První detailní pohled na rozsáhlé oblasti vzniku hvězd v naší Galaxii

První detailní pohled na rozsáhlé oblasti vzniku hvězd v naší Galaxii

Rozsáhlý region formování mladých hvězd při pozorování radioteleskopem
Autor: Charles Kerton/Iowa State University

Astronomové z USA a Jižní Koreje uskutečnili první pozorování s vysokým rozlišením pomocí radioteleskopu TRAO, kterým studovali molekulární oblaka uvnitř impozantní oblasti zrodu nových hvězd ve vnějších oblastech Mléčné dráhy. „Region se nachází za blízkým oblakem prachu a plynu,“ říká Charles Kerton, profesor fyziky a astronomie na Iowa State University a člen výzkumného týmu. „Tento oblak zastiňuje světlo vzdálenějšího regionu, a tak ke studiu oblasti s tvorbou hvězd jsme museli použít infračervené nebo rádiové záření.“

Tato oblast naší Galaxie je označovaná jako CTB 102, od Země ji dělí vzdálenost zhruba 14 000 světelných roků. Je klasifikována jako HII region, což znamená, že obsahuje oblaka ionizovaných atomů vodíku. A protože je tento region velmi vzdálen od Země a mezi oblakem a Zemí leží prach a plyn, je obtížné oblast studovat. „A tak byla tato oblast doposud velmi málo zmapována,“ doplňuje Charles Kerton.

Astronomové popsali svůj první náčrt nové mapy tohoto regionu s vysokým rozlišením v článku nedávno přijatém k publikování v časopise Astrophysical Journal. Hlavními autory jsou Sung-ju Kang, vědecký pracovník na Korea Astronomy and Space Science Institute a bývalý postgraduální student na Iowa State University, a také Brandon Marshall, rovněž bývalý postgraduální student na Iowa State University, který byl přijat na fakultu University of Nebraska, Kearney. Dalšími spoluautory jsou Charles Kerton, Youngsik Kim, Minho Choi a Miju Kang, všichni z Korea Astronomy a Space Science Institute. Youngsik Kim je rovněž pracovníkem Daejeon Observatory v Jižní Koreji.

Charles Kerton řekl, že se svými spolupracovníky použil radioteleskop na Taeduk Radio Astronomy Observatory (TRAO) v Jižní Koreji o průměru 13,7 m k uskutečnění pozorování oxidu uhelnatého s vysokým rozlišením v molekulárních oblacích naší Galaxie. „Taková pozorování nás informují o hmotnosti a struktuře materiálu v takovémto mezihvězdném prostředí,“ říká Charles Kerton.

Astronomové rovněž porovnali svá rádiová pozorování s existujícími daty v oboru infračerveného záření získanými pomocí Wide-Field Infrared Survey Explorer (WISE) a Two Micron All Sky Survey (2MASS). Infračervená data jim umožnila klasifikovat mladé hvězdy uvnitř regionu molekulárních oblaků.

Data získaná v rámci tří hlavních pozorování vědci publikovali ve svém článku. Zaprvé, astronomové použili rádiová data k popisu fyzikálních struktur a charakteristik nově zmapovaného regionu molekulárních oblaků – jsou docela velká, o průměru zhruba 180 světelných roků s hmotností rovnající se asi 100 000 násobků Slunce. Zadruhé, použili infračervená data k určení mladých hvězd obsažených uvnitř oblaků. A zatřetí, zkombinovali oba tyto balíky informací ke studiu efektivity vzniku hvězd v této galaktické oblasti.

Astronomové dospěli k závěru, že účinnost celého regionu CTB 102 je přibližně 5 až 10 %, podobně jako v dalších obřích molekulárních oblacích v naší Galaxii. Avšak v molekulárních oblacích objevili jeden subregion, kde účinnost vzniku hvězd dosahuje hodnot 17 až 37 %. To je mnohem více, než bychom očekávali pro oblast této velikosti. Předpokládá se, že subregion je oblastí hmotného seskupení mladých, vyvíjejících se hvězd, usazených v tomto molekulárním oblaku.

Proč se tak mnoho hvězd utváří v tomto jednom subregionu? Charles Kerton říká, že to je otázkou pro další výzkum. Možná zde existuje něco zvláštního, co se týká mezihvězdného materiálu v subregionu, který je sousední hmotnou HII oblastí.

To je náš první pohled na tuto záležitost,“ říká Charles Kerton. „Starší data byla velká jen několik obrazových bodů – několik pixelů. Nebyli jsme doposud schopni izolovat tento relativně malý region v naší Galaxii.“

Avšak nyní to astronomové zvládli – s pomocí nové radioastronomické observatoře z Jižní Koreje.

Pozorování s vysokým rozlišením publikované ve studii, jak uvádí Charles Kerton, „rovněž prokázala, že radioteleskop je ideálním nástrojem pro výzkum podobných oblastí v naší Galaxii – ale i pro mnoho dalších podobných cílů.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdotvorná oblast CTB 102, Vznik hvězd


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »