Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  První detailní pohled na rozsáhlé oblasti vzniku hvězd v naší Galaxii

První detailní pohled na rozsáhlé oblasti vzniku hvězd v naší Galaxii

Rozsáhlý region formování mladých hvězd při pozorování radioteleskopem
Autor: Charles Kerton/Iowa State University

Astronomové z USA a Jižní Koreje uskutečnili první pozorování s vysokým rozlišením pomocí radioteleskopu TRAO, kterým studovali molekulární oblaka uvnitř impozantní oblasti zrodu nových hvězd ve vnějších oblastech Mléčné dráhy. „Region se nachází za blízkým oblakem prachu a plynu,“ říká Charles Kerton, profesor fyziky a astronomie na Iowa State University a člen výzkumného týmu. „Tento oblak zastiňuje světlo vzdálenějšího regionu, a tak ke studiu oblasti s tvorbou hvězd jsme museli použít infračervené nebo rádiové záření.“

Tato oblast naší Galaxie je označovaná jako CTB 102, od Země ji dělí vzdálenost zhruba 14 000 světelných roků. Je klasifikována jako HII region, což znamená, že obsahuje oblaka ionizovaných atomů vodíku. A protože je tento region velmi vzdálen od Země a mezi oblakem a Zemí leží prach a plyn, je obtížné oblast studovat. „A tak byla tato oblast doposud velmi málo zmapována,“ doplňuje Charles Kerton.

Astronomové popsali svůj první náčrt nové mapy tohoto regionu s vysokým rozlišením v článku nedávno přijatém k publikování v časopise Astrophysical Journal. Hlavními autory jsou Sung-ju Kang, vědecký pracovník na Korea Astronomy and Space Science Institute a bývalý postgraduální student na Iowa State University, a také Brandon Marshall, rovněž bývalý postgraduální student na Iowa State University, který byl přijat na fakultu University of Nebraska, Kearney. Dalšími spoluautory jsou Charles Kerton, Youngsik Kim, Minho Choi a Miju Kang, všichni z Korea Astronomy a Space Science Institute. Youngsik Kim je rovněž pracovníkem Daejeon Observatory v Jižní Koreji.

Charles Kerton řekl, že se svými spolupracovníky použil radioteleskop na Taeduk Radio Astronomy Observatory (TRAO) v Jižní Koreji o průměru 13,7 m k uskutečnění pozorování oxidu uhelnatého s vysokým rozlišením v molekulárních oblacích naší Galaxie. „Taková pozorování nás informují o hmotnosti a struktuře materiálu v takovémto mezihvězdném prostředí,“ říká Charles Kerton.

Astronomové rovněž porovnali svá rádiová pozorování s existujícími daty v oboru infračerveného záření získanými pomocí Wide-Field Infrared Survey Explorer (WISE) a Two Micron All Sky Survey (2MASS). Infračervená data jim umožnila klasifikovat mladé hvězdy uvnitř regionu molekulárních oblaků.

Data získaná v rámci tří hlavních pozorování vědci publikovali ve svém článku. Zaprvé, astronomové použili rádiová data k popisu fyzikálních struktur a charakteristik nově zmapovaného regionu molekulárních oblaků – jsou docela velká, o průměru zhruba 180 světelných roků s hmotností rovnající se asi 100 000 násobků Slunce. Zadruhé, použili infračervená data k určení mladých hvězd obsažených uvnitř oblaků. A zatřetí, zkombinovali oba tyto balíky informací ke studiu efektivity vzniku hvězd v této galaktické oblasti.

Astronomové dospěli k závěru, že účinnost celého regionu CTB 102 je přibližně 5 až 10 %, podobně jako v dalších obřích molekulárních oblacích v naší Galaxii. Avšak v molekulárních oblacích objevili jeden subregion, kde účinnost vzniku hvězd dosahuje hodnot 17 až 37 %. To je mnohem více, než bychom očekávali pro oblast této velikosti. Předpokládá se, že subregion je oblastí hmotného seskupení mladých, vyvíjejících se hvězd, usazených v tomto molekulárním oblaku.

Proč se tak mnoho hvězd utváří v tomto jednom subregionu? Charles Kerton říká, že to je otázkou pro další výzkum. Možná zde existuje něco zvláštního, co se týká mezihvězdného materiálu v subregionu, který je sousední hmotnou HII oblastí.

To je náš první pohled na tuto záležitost,“ říká Charles Kerton. „Starší data byla velká jen několik obrazových bodů – několik pixelů. Nebyli jsme doposud schopni izolovat tento relativně malý region v naší Galaxii.“

Avšak nyní to astronomové zvládli – s pomocí nové radioastronomické observatoře z Jižní Koreje.

Pozorování s vysokým rozlišením publikované ve studii, jak uvádí Charles Kerton, „rovněž prokázala, že radioteleskop je ideálním nástrojem pro výzkum podobných oblastí v naší Galaxii – ale i pro mnoho dalších podobných cílů.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] phys.org
[2] sciencedaily.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězdotvorná oblast CTB 102, Vznik hvězd


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »