Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Astronomové objevili doposud neznámá data o historii Mléčné dráhy

Astronomové objevili doposud neznámá data o historii Mléčné dráhy

Schematický obrázek ukazuje dvě období vzniku hvězd v naší Galaxii podle Masafumi Noguchiho
Autor: M. Noguchi, courtesy of Nature

Výpočty, které uskutečnil Masafumi Noguchi (Tohoku University), odhalily doposud neznámé detaily o Mléčné dráze. Jeho závěry byly publikovány 26. 7. 2018 v časopise Nature. Hvězdy se v naší Galaxii zformovaly ve dvou rozdílných obdobích v důsledku odlišných mechanismů. Mezi nimi existovala dlouhá latentní perioda, kdy byl vznik hvězd přerušen. Ukázalo se, že naše mateřská Galaxie zažila mnohem dramatičtější období, než se původně předpokládalo.

Schematický obrázek v úvodu článku ukazuje dvě období vzniku hvězd v naší Galaxii. V horní části ilustrace vyznačuje modrá (studená) a červená (teplá) barva přítomný plyn. Barevná mapa ve spodní části panelu ukazuje rozložení základního složení hvězd podle Noguchiho modelu. Fialová čára ukazuje, jak se základní složení plynu mění v průběhu času. Barevné plochy v jejím prodloužení ukazují rozložení hvězd v okolí Slunce pozorované v rámci programu APOGEE (APO Galactic Evolution Experiment) pomocí spektroskopu připojeného na dalekohled Alfred P. Sloan Foundation at Apache Point Observatory in New Mexico, jehož průměr je 2,5 m.

Masafumi Noguchi počítal vývoj Mléčné dráhy v období uplynulých deseti miliard roků zahrnujícím „akrece studeného proudu“ – novou myšlenku, kterou navrhnul Avishai Dekel (The Hebrew University) se svými spolupracovníky a která ukazuje, jak galaxie soustřeďují okolní plyn v průběhu svého vzniku. Ačkoliv dvoustupňový vznik navrhoval Yuval Birnboim (The Hebrew University) se svými spolupracovníky pro mnohem hmotnější galaxie, Masafumi Noguchi byl schopen potvrdit, že stejnou představu lze aplikovat i pro naši Galaxii.

Historie Mléčné dráhy je doslova „vytesaná“ do základního chemického složení hvězd, protože složení plynu, z kterého se zformovaly, získaly hvězdy jako své dědictví. Hvězdy si totiž „zapamatovaly“ nadbytek prvků v plynu z doby, kdy byly vytvořeny.

V okolí Slunce existují dvě skupiny hvězd s odlišným složením. Jedna je bohatá na tzv. α-prvky, jako je kyslík, hořčík a křemík. Druhá obsahuje velké množství železa. Nedávná pozorování, která uskutečnil Misha Haywood (Observatoire de Paris) se svými spolupracovníky, ukázala, že tato vlastnost převládá ve velké části naší Galaxie. Původ této dichotomie (dvojakosti) je nejasný. Model podle Masafumi Noguchiho však umožňuje odpovědět na tuto dlouhotrvající záhadu.

Modelová prognóza tří odlišných regionů v Mléčné dráze Autor: M. Noguchi, courtesy of Nature
Modelová prognóza tří odlišných regionů v Mléčné dráze
Autor: M. Noguchi, courtesy of Nature
Noguchiho vyobrazení historie Mléčné dráhy začíná v okamžiku, kdy do naší Galaxie přitékají proudy studeného plynu, z kterého vznikají hvězdy. V průběhu této periody byl plyn rychle obohacován o α-prvky, které byly uvolňovány při explozích supernov II. typu.

Když se před 7 miliardami roků vytvořily rázové vlny a zahřály plyn na vysoké teploty, skončilo jeho proudění dovnitř Galaxie a hvězdy přestaly vznikat. V průběhu této periody opožděné exploze supernov typu Ia vytvářených hvězdami s delší dobou života vstřikovaly železo do okolních plynů a změnily tak chemické složení tohoto prostředí. Jak plyn chladnul v důsledku vyzařování, opět začal asi před 5 miliardami roků proudit dovnitř Galaxie (chladnoucí proud) a začala vznikat druhá generace hvězd bohatých na železo – včetně našeho Slunce.

Podle Benjamina Williamse (University of Washington) a jeho kolegů sousední galaxie Mléčné dráhy – galaxie M31 v souhvězdí Andromedy – rovněž vytvářela hvězdy ve dvou oddělených epochách. Noguchiho model předpokládá, že hmotné spirální galaxie jako Mléčná dráha a M31 zažily období přerušené tvorby hvězd, zatímco v menších galaxiích se vytvářely hvězdy kontinuálně.

Masafumi Noguchi očekává, že „budoucí pozorování blízkých galaxií mohou způsobit revoluci v našem pohledu na vznik galaxií“.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] scitechdaily.com
[2] phys.org

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Vznik hvězd, Vznik Mléčné dráhy, Mléčná dráha


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »