Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy rotuje pomalu

Supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy rotuje pomalu

Supermasivní černé díry v jádrech galaxií vystřelují záření a ultra-rychlý vítr do okolního prostředí
Autor: NASA/JPL-Caltech

Supermasivní černé díry charakterizují pouze dvě veličiny: hmotnost a rotace, které však mají rozhodující vliv na vznik a vývoj galaxií. Rotace objektu Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy o hmotnosti 4 miliónů hmotností Slunce, byla až doposud špatně zjistitelná. V novém článku publikovaném v časopise Astrophysical Journal Letters skupina amerických astronomů stanovila horní limit pro rotaci objektu Sagittarius A* na základě rozložení hvězd typu S (S-stars) v jeho blízkém okolí.

Černé díry uvolňují obrovské množství energie, která odstraňuje plyn z galaxií, a tudíž modelují historii vzniku jejích hvězd,“ říká profesor Avi Loeb z Harvard University a spoluautor studie. „Zatímco astronomové vědí, že hmotnost centrálních černých děr měla rozhodující vliv na jejich mateřské galaxie, měření dopadu na jejich rotaci není snadné. Vliv rotace černé díry na dráhy blízkých hvězd je přesnější a obtížné vzhledem k přímému měření.“

Aby přispěl k lepšímu porozumění, jak Sagittarius A* ovlivňuje utváření a vývoj Mléčné dráhy, Avi Loeb a jeho spolupracovník Giacomo Fragione z Center for Interdisciplinary Exploration & Research in Astrophysics and Northwestern University studovali místo toho dráhy a prostorové rozložení hvězd typu S za účelem určení limitu rotace supermasivní černé díry.

Dospěli jsme k závěru, že supermasivní černá díra v centru naší Galaxie rotuje pomalu,“ říká Giacomo Fragione. „To může mít významný důsledek pro zjistitelné aktivity v centru naší Galaxie a budoucí pozorování pomocí Event Horizon Telescope (EHT).“

Simulace ukazuje dráhy hvězd v těsné blízkosti zdroje Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy; jedna z hvězd s označením S2 oběhne jednou dokola za 16 roků – nejblíže černé díry byla v květnu 2018 Autor: ESO/L. Calçada/spaceengine.org
Simulace ukazuje dráhy hvězd v těsné blízkosti zdroje Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra v centru Mléčné dráhy; jedna z hvězd s označením S2 oběhne jednou dokola za 16 roků – nejblíže černé díry byla v květnu 2018
Autor: ESO/L. Calçada/spaceengine.org
Hvězdy typu S se zdají být uspořádány do dvou preferovaných rovin. Autoři ukázali, že pokud by Sagittarius A* měl významnou rotaci, preferované orbitální roviny těchto hvězd při zrození by byly v současné době vychýlené.

Pro naši studii jsme použili nedávno objevené hvězdy typu S, čímž jsme ukázali, že rotace objektu Sagittarius A* musí být nižší než 10 % její maximálně možné hodnoty, která odpovídá černé díře rotující rychlostí světla,“ říká Avi Loeb. „Z jiného hlediska běžné orbitální roviny těchto hvězd by se neudržely během jejich celého života v podobě, jak je vidíme dnes.“

Závěry výzkumného týmu také poukazují na další významný detail týkající se zdroje Sagittarius A*: je nepravděpodobné, že u něj existují výtrysky (tzv. jety).

Výtrysky budou zřejmě urychlovány rotující černou dírou, která působí jako lopatky obřího kola,“ říká Avi Loeb.

Fragione. „Nastávající analýzy dat z dalekohledu Event Horizon Telescope mohou vrhnout mnohem více světla na tento problém.“

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Rotace černé díry, Mléčná dráha, Supermasivní černá díra


49. vesmírný týden 2024

49. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 12. do 8. 12. 2024. Měsíc po novu se objeví na večerní obloze a bude v konjunkci s Venuší, která se jeví po západu Slunce jako výrazná Večernice na jihozápadě. Saturn, který je večer nad jihem ozdobí 6. 12. stín měsíce Titan. Jupiter je vidět celou noc a 7. 12. bude v opozici se Sluncem. Mars je stále výraznější a i když je vidět i později večer, stále má ideální podmínky viditelnosti ráno. Slunce je opět pokryto řadou větších skvrn, ale aktivita je jinak spíše nízká. Merkur popáté minula sonda BepiColombo. Raketa Falcon 9 již zvládla více než 400 úspěšných startů a SpaceX si za letošek připsala více úspěšných startů, než mnohé rakety historie za celou svoji životnost. Čína vyzkoušela nový nosič CZ-12. Před 385 lety byl poprvé pozorován přechod Venuše přes Slunce.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Krabí mlhovina

Newton 200/1000 + ZWO kamera ASI 178 MC

Další informace »