Úvodní strana  >  Články  >  Vzdálený vesmír  >  Objevena hvězda kroužící po nejkratší oběžné dráze kolem černé díry v centru Mléčné dráhy

Objevena hvězda kroužící po nejkratší oběžné dráze kolem černé díry v centru Mléčné dráhy

Pohled na střed naší Galaxie kamerou NIRC2 instalovanou na dalekohledu Keck II
Autor: Peissker et al., doi: 10.3847/1538-4357/ac752f

Nově objevená hvězda pojmenovaná S4716 dosahující rychlosti 8 000 km/s se přibližuje na vzdálenost 98 AU (astronomických jednotek) k objektu Sagittarius A*, což je supermasivní černá díra o hmotnosti 4,1 miliónu hmotností Slunce v centru naší Galaxie – Mléčné dráhy. Toto gravitační monstrum je obklopeno skupinou hvězd (označovanou jako S-cluster), která kolem černé díry obíhá vysokou rychlostí.

Snímek v úvodu článku představuje pohled na střed naší Galaxie, který byl pořízen kamerou NIRC2 na dalekohledu Keck II observatoře W. M. Keck Observatory na Havajských ostrovech. Snímek ukazuje polohy několika hvězd S-cluster v blízkosti černé díry Sagittarius A*, která je na snímku znázorněna černým křížkem. Hvězda označená bílým čárkovaným kroužkem má jasnost 16,3 mag, hvězda v modrém kruhu 17 mag.

Poprvé byly tyto S-hvězdy identifikovány v roce 1996. Jsou pro ně charakteristické vysoké oběžné rychlosti až několika tisíc kilometrů za sekundu; některé z nich se pohybují na velmi protáhlých eliptických drahách.

Tento objev je pozoruhodný úspěch na technologické a vědecké úrovni pro analýzu drah těchto hvězd, které procházejí kolem objektu Sagittarius A* ve vzdálenostech srovnatelných s velikostí naší Sluneční soustavy.

Na základě dat z přístrojů NIRC2 a OSIRIS umístěných na dalekohledech Keck I a Keck II observatoře W. M. Keck Observatory, přístrojů SINFONI a NACO na dalekohledu Very Large Telescope (VLT) Evropské jižní observatoře ESO a přístroje GRAVITY instalovaném na Very Large Telescope Interferometer, detekovali Florian Peissker a jeho spolupracovníci nového člena S-cluster.

Nová hvězda pojmenovaná S4716 náleží ke spektrálnímu typu B8/9 a kolem černé díry Sagittarius A* obíhá ve vzdálenosti 98 až 702 AU, přičemž jeden oběh vykoná za 4 roky. (1 AU = 149 597 871 km.)

Stabilní a rychlá oběžná dráha hvězdy v blízkosti supermasivní černé díry byla naprosto neočekávaná a představuje hranici pro pozorování pomocí tradičních dalekohledů,“ říká Florian Peissker, astronom na I. Physikalisches Institut der Universität zu Köln.

Objev hvězdy S4716 vrhá nové světlo na původ a vývoj drah rychle se pohybujících hvězd v samotném srdci Mléčné dráhy.

Krátkoperiodická kompaktní oběžná dráha hvězdy S4716 je fakticky záhadou,“ říká Michael Zajaček, astrofyzik Masarykovy univerzity v Brně. „Hvězdy se nemohou vůbec snadno zrodit v blízkosti černé díry. Hvězda S4716 se posouvá směrem dovnitř, například v důsledku přibližování jiných hvězd a objektů v S-cluster, což způsobuje, že její dráha se významně smršťuje.“

Studie byla publikována v časopise Astrophysical Journal.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] sci-news.com

Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí



O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.

Štítky: Hvězda 4716, Mléčná dráha, Supermasivní černá díra


3. vesmírný týden 2025

3. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 1. do 19. 1. 2025. Měsíc bude v úplňku vysoko na obloze. Večerní oblohu zdobí jasná Venuše, Jupiter a už také Mars v opozici se Sluncem. Nastane také konjunkce Saturnu s Venuší. Aktivita Slunce se snížila. Uvidíme jasnou kometu C/2023 G3 (ATLAS)? Kosmonautikou hýbou testovací lety velké rakety New Glenn, která zkouší první let a přistání prvního stupně a sedmý testovací let Super Heavy Starship, kde se očekává opětovné přistání obou stupňů této superrakety a vypouštění maket družic. Před 20 lety úspěšně dosedlo pouzdro Huygens na povrch Saturnova měsíce Titanu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Konjukcia Mesiaca a Marsu

Dnešná ranná konjukcia (vzájomné priblíženie na oblohe) Mesiaca a planéty Mars (označený vpravo hore). Vybavenie: Canon 60D, Hanimex 400mm/F8, Vivitar telekonvertor 3x, Videostatív. Software: PIPP, AutoStakkert (15%), Registax, Adobe photoshop. 373x1/160sec, ISO160. V Belej nad Cirochou, 14.1.2025 o 5:20

Další informace »