Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Solarografický meeting 2025 - mezi vědou a uměním

Solarografický meeting 2025 - mezi vědou a uměním

Solarigrafie
Autor: Dr. Maciej Zapiór, Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Ve dnech 19. - 22. června 2025 se v prostorách pražského planetária uskuteční výjimečné setkání věnované solarografii, unikátní technice, která propojuje umění, vědu a vzdělávání. Solarografický meeting 2025 naváže na úspěšné ročníky z let 2021 a 2023 a nabídne tři dny přednášek, workshopů, výstav a filmových projekcí. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 323 z 16. 6. 2025

Solarografie kombinuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné snímky denního pohybu Slunce po obloze. Cílem setkání je prodiskutovat všechny aspekty solarografie: od jejích kořenů v konceptuálním umění a astronomii, přes fotografické chemické procesy, různé techniky a typy fotoaparátů, až po právní aspekty a využití solarografie ve vzdělávání a osvětové činnosti. Budeme se také zabývat obecnějšími aspekty prolínání vědy a umění a vzdělávací setkání poskytne učitelům příležitost setkat se s profesionálními vědci a umělci.

Solarografie je fotografická metoda, která pomocí dlouhé expozice trvající týdny, měsíce i roky zaznamenává dráhu Slunce na obloze. Obvykle se využívá jednoduchých dírkových komor, tedy krabiček s miniaturní dírkou místo objektivu, a černobílého fotografického papíru, který ukáže jedinečné obrazy slunečních drah a proměn krajiny v čase.

Ačkoliv má tato metoda své kořeny v počátcích fotografie a vědeckého záznamu světla, moderní solarografie se začala formovat až koncem 90. let minulého století díky kombinaci konceptuálního umění a zájmu o astronomii. Od té doby se rozšířila po celém světě. Vznikly mezinárodní projekty i školní výukové programy. Solarografie totiž není jen technikou, ale i cestou, jak vnímat čas, krajinu a vesmír novým způsobem.

Na letošní ročník Solarografického setkání je aktuálně registrováno zhruba 60 účastníků z 12 různých zemí. Přibližně 50 z nich se zúčastní osobně, dalších 8 se připojí online. Program je nabitý od rána do večera: kromě odborných přednášek se mohou návštěvníci těšit na výstavy solarografických snímků a mezinárodní hosty z oblasti astronomie, vizuálního umění i vzdělávání.

Pozvánka na meeting Solarigrafie 2025 Autor: Astronomický ústav AV ČR
Pozvánka na meeting Solarigrafie 2025
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Významnou součástí programu bude i pedagogický blok zaměřený na využití solarografie ve výuce. Učitelé zde budou mít možnost seznámit se s praktickými postupy, experimenty i metodickými materiály. V rámci workshopů si budou moci postavit vlastní dírkovou komoru a vyzkoušet si, jak propojit výuku přírodních věd s výtvarnou výchovou nebo environmentálním myšlením.

Jedním z vrcholů programu bude projekce dokumentárního filmu Inner Telescope, a Space Artwork by Eduardo Kac, který představuje unikátní umělecké dílo vytvořené přímo na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Film Virgile Novariny, produkovaný francouzským Observatoire de l'Espace du CNES, zachycuje proces vzniku vesmírné básně – teleskopu sestaveného z papíru astronautem Thomasem Pesquetem na základě pokynů umělce Eduarda Kace. Film i následná diskuse s režisérem přinesou hlubší pohled na to, jak může být kosmos inspirací pro umění i reflexi lidské existence.

Pořadatelé a partneři

Solarografický meeting 2025 pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Planetáriem Praha, Českou astronomickou společností a časopisem Astropis. Organizátoři kladou důraz na otevřenost, sdílení zkušeností a mezioborovou spolupráci. Celá akce se odehrává bez registračního poplatku, účastníci si hradí pouze cestu, ubytování a stravu. Akce je pouze pro přihlášené účastníky a je svým zaměřením určená široké veřejnosti, vědcům a umělcům, pedagogům a laikům se zájmem o neobvyklé způsoby zaznamenávání času a světla. Program je na stránce uvedené ve zdrojích.

Kontakty

Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D.,
Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR, hlavní organizátor
maciej.zapior@asu.cas.cz

Pavel Suchan
tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz

Mgr. Simona Beerová
tisková tajemnice České astronomické společnosti
simona.beerova@vsb.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)
[3] Webové stránky meetingu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Solarigrafie


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »