Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Solarografický meeting 2025 - mezi vědou a uměním

Solarografický meeting 2025 - mezi vědou a uměním

Solarigrafie
Autor: Dr. Maciej Zapiór, Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR

Ve dnech 19. - 22. června 2025 se v prostorách pražského planetária uskuteční výjimečné setkání věnované solarografii, unikátní technice, která propojuje umění, vědu a vzdělávání. Solarografický meeting 2025 naváže na úspěšné ročníky z let 2021 a 2023 a nabídne tři dny přednášek, workshopů, výstav a filmových projekcí. Tiskové prohlášení České astronomické společnosti a Astronomického ústavu AV ČR číslo 323 z 16. 6. 2025

Solarografie kombinuje umění, fotografii a vědu a vytváří jedinečné snímky denního pohybu Slunce po obloze. Cílem setkání je prodiskutovat všechny aspekty solarografie: od jejích kořenů v konceptuálním umění a astronomii, přes fotografické chemické procesy, různé techniky a typy fotoaparátů, až po právní aspekty a využití solarografie ve vzdělávání a osvětové činnosti. Budeme se také zabývat obecnějšími aspekty prolínání vědy a umění a vzdělávací setkání poskytne učitelům příležitost setkat se s profesionálními vědci a umělci.

Solarografie je fotografická metoda, která pomocí dlouhé expozice trvající týdny, měsíce i roky zaznamenává dráhu Slunce na obloze. Obvykle se využívá jednoduchých dírkových komor, tedy krabiček s miniaturní dírkou místo objektivu, a černobílého fotografického papíru, který ukáže jedinečné obrazy slunečních drah a proměn krajiny v čase.

Ačkoliv má tato metoda své kořeny v počátcích fotografie a vědeckého záznamu světla, moderní solarografie se začala formovat až koncem 90. let minulého století díky kombinaci konceptuálního umění a zájmu o astronomii. Od té doby se rozšířila po celém světě. Vznikly mezinárodní projekty i školní výukové programy. Solarografie totiž není jen technikou, ale i cestou, jak vnímat čas, krajinu a vesmír novým způsobem.

Na letošní ročník Solarografického setkání je aktuálně registrováno zhruba 60 účastníků z 12 různých zemí. Přibližně 50 z nich se zúčastní osobně, dalších 8 se připojí online. Program je nabitý od rána do večera: kromě odborných přednášek se mohou návštěvníci těšit na výstavy solarografických snímků a mezinárodní hosty z oblasti astronomie, vizuálního umění i vzdělávání.

Pozvánka na meeting Solarigrafie 2025 Autor: Astronomický ústav AV ČR
Pozvánka na meeting Solarigrafie 2025
Autor: Astronomický ústav AV ČR

Významnou součástí programu bude i pedagogický blok zaměřený na využití solarografie ve výuce. Učitelé zde budou mít možnost seznámit se s praktickými postupy, experimenty i metodickými materiály. V rámci workshopů si budou moci postavit vlastní dírkovou komoru a vyzkoušet si, jak propojit výuku přírodních věd s výtvarnou výchovou nebo environmentálním myšlením.

Jedním z vrcholů programu bude projekce dokumentárního filmu Inner Telescope, a Space Artwork by Eduardo Kac, který představuje unikátní umělecké dílo vytvořené přímo na palubě Mezinárodní vesmírné stanice (ISS). Film Virgile Novariny, produkovaný francouzským Observatoire de l'Espace du CNES, zachycuje proces vzniku vesmírné básně – teleskopu sestaveného z papíru astronautem Thomasem Pesquetem na základě pokynů umělce Eduarda Kace. Film i následná diskuse s režisérem přinesou hlubší pohled na to, jak může být kosmos inspirací pro umění i reflexi lidské existence.

Pořadatelé a partneři

Solarografický meeting 2025 pořádá Astronomický ústav Akademie věd ČR ve spolupráci s Planetáriem Praha, Českou astronomickou společností a časopisem Astropis. Organizátoři kladou důraz na otevřenost, sdílení zkušeností a mezioborovou spolupráci. Celá akce se odehrává bez registračního poplatku, účastníci si hradí pouze cestu, ubytování a stravu. Akce je pouze pro přihlášené účastníky a je svým zaměřením určená široké veřejnosti, vědcům a umělcům, pedagogům a laikům se zájmem o neobvyklé způsoby zaznamenávání času a světla. Program je na stránce uvedené ve zdrojích.

Kontakty

Mgr. Maciej Zapiór, Ph.D.,
Sluneční oddělení Astronomického ústavu AV ČR, hlavní organizátor
maciej.zapior@asu.cas.cz

Pavel Suchan
tiskový tajemník Astronomického ústavu AV ČR
pavel.suchan@asu.cas.cz

Mgr. Simona Beerová
tisková tajemnice České astronomické společnosti
simona.beerova@vsb.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Tiskové prohlášení (PDF)
[2] Tiskové prohlášení (DOC)
[3] Webové stránky meetingu



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Solarigrafie


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »