Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  Nastane letní slunovrat a začne astronomické léto

Nastane letní slunovrat a začne astronomické léto

Západ Slunce se skvrnami
Autor: Martin Gembec

V sobotu 21. června ve 4 hodiny a 43 minut našeho (středoevropského letního) času nastane letní slunovrat a začne astronomické léto. Při letním slunovratu Slunce dosáhne nejsevernějšího bodu své dráhy, na severní polokouli tak zažijeme nejdelší den v roce. Dny se pak ale už začnou zkracovat, a to až do zimního slunovratu 21. prosince 2025.

A pro jistotu: léto na severní polokouli nemáme proto, že je Země nejblíže ke Slunci. Je to dokonce přesně naopak. Země je v tomto ročním období od Slunce nejdále – letos to nastane 3. července ve 22 hodin, kdy nás od Slunce bude dělit 152,1 milionu kilometrů. Na střídání ročních období má totiž vzdálenost Země od Slunce velmi malý vliv. Klíčovou roli hraje to, jak je naše planeta slunečním paprskům vystavena. Ta místa zemského povrchu, kde je léto, jsou ke Slunci přikloněna a sluneční paprsky na ně dopadají více zpříma, zatímco oblasti, které jsou od Slunce odkloněny a sluneční paprsky do těchto míst dopadají šikmo pod malými úhly, zažívají zimu. Na severní polokouli přikloněné ke Slunci proto nyní prožíváme teplé období, zatímco na odkloněné jižní polokouli mají v této době naopak zimu.

Letní slunovrat nastává obvykle 20. či 21. června. Vzácně může být 22. června – naposledy se tak stalo roku 1975 a příště to bude v roce 2203. Nebo i 19. června, na takové datum si musíme počkat až do roku 2487. Proč tomu tak je? Kalendářní rok trvá 365 nebo 366 dní, ale Země oběhne kolem Slunce za 365 dní 5 hodin 49 minut. Proto se okamžik letního slunovratu opožďuje každý následující rok o přebývajících 5 h 49 min. Zařazením přestupného roku se okamžik letního slunovratu „předběhne“ o 18 hodin a 11 minut (24 h – 5 h 49 min = 18 h 11 min). Přitom může dojít ke změně data letního slunovratu. 

Současný (řehořský neboli gregoriánský) kalendář „pracuje“ ve 400letých cyklech. Rokem 2000 jsme vstoupili do nového cyklu a na jeho začátku vzniknou největší rozdíly. Proto ve 21. století připadne letní slunovrat 62krát na 21. 6. a 38krát na 20. 6. (pokud vycházíme ze středoevropského letního času). Na 20. 6. připadl letní slunovrat v roce 2020 (poprvé od roku 1796), v roce 2024 a nastane dále v letech 2028, 2032, atd. 

K pomalým změnám dochází i změnami zemské dráhy. Dnes je z ročních dob nejdelší léto a velmi zvolna se ještě prodlužuje (o 6 h 29 min do roku 3000).

Pojmenování slunovrat vzniklo na základě pozorování východů a západů Slunce. V měsících před červnovým slunovratem se pozice východu a západu pozvolna posouvají k severu, v den slunovratu dosáhnou nejsevernějšího bodu a poté se opět vydají směrem k jihu.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] iQLANDIA/iQBlog: Letní slunovrat

Převzato: Astronomický ústav AV ČR



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Letní slunovrat, Slunovrat


31. vesmírný týden 2025

31. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hmlovina Rozeta (detailný záber v palete farieb SHO)

Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Jupiter s Venuší na ranní obloze

Další informace »