Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Na Mars a zpět za 100 hodin

Na Mars a zpět za 100 hodin

Expedice Mars

Na Hvězdárně ve Vyškově probíhá stohodinová studentská simulovaná mise Expedice Mars. Jedná se o nejdelší počin svého druhu v celé Evropě. Pět vybraných studentů z České republiky a Slovenska ve věku od 13 do 18 let je během experimentu zcela izolováno od okolního světa a jejich kontakt se Zemí probíhá výhradně prostřednictvím centrálního počítače řídícího střediska. Cílem mise je detailně prověřit jejich schopnosti, technické znalosti i týmovou spolupráci.

Výběr budoucí posádky předcházel samotné misi a probíhal několik měsíců. Uchazeči museli vyplnit motivační dotazník, absolvovat osobní pohovor a vybrat si odborné zaměření – fyzika, biologie, konstrukce, inženýrství či popularizace vědy. Následně vypracovali domácí projekt, který třicítka nejlepších prezentovala porotě na on-line konferenci. Patnáct finalistů poté prošlo pětidenní přípravnou misí zaměřenou na spolupráci v týmu a rozvoj odborných dovedností. Teprve poté byla vybrána pětice studentů, která nyní absolvuje simulovaný let na rudou planetu.

„Účastníci si vyzkouší průběh skutečných letů do vesmíru. Hlavním účelem je plně prověřit schopnosti pěti nadaných studentů. Během svého letu budou mít všichni členové posádky na starosti péči o interiér kosmické lodi, práci na vědeckých experimentech a také přípravu výstupu na povrch Marsu,“ říká velitel simulace Matej Potančok. Zkušební let věrně napodobuje uzavřené prostředí a odloučenost, se kterou se setkávají astronauti, a testuje nejen odborné znalosti účastníků, ale i jejich schopnost zvládat zátěž, komunikovat a operativně řešit problémy. Projekt tak přináší prostor pro osobní růst a inspiraci pro budoucí studium v technických a přírodovědných oborech.

Zájemci o další ročník Expedice Mars se již nyní mohou hlásit prostřednictvím webu expedice-mars.eu. Projekt společně organizují Planetum, Astronomický klub Bratislava a Education42morrow ve spolupráci s partnery z Česka a Slovenska. Na jeho přípravě a vedení se podílejí převážně bývalí účastníci projektu, kteří dnes své zkušenosti předávají nové generaci. 

Tisková konference s posádkou proběhne bezprostředně po ukončení simulace v pátek 12. 12. od 13:30 na hvězdárně Vyškov.

Ondřej Heigl 
velitel odbornosti popularizátor
Tel.: +420 733 251 520 
E-mail: ondrej.heigl@seznam.cz

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Expedice Mars



O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Expedice Mars


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »