Stohodinová simulace v rámci projektu Expedice Mars bude nejdelším počinem svého druhu v celé Evropě. Do pětičlenné posádky, která odstartuje na konci roku, se mohou hlásit studenti z Česka a Slovenska mezi 13 až 18 lety. Studenti si mohou zkusit projít náročným výběrem a seznámit se potom s osobnostmi kosmického výzkumu. Přihlášky se uzavírají 23. 9. 2023.
Do 18. července mají studenti ve věku 13 až 18 let možnost přihlásit se do Česko-Slovenské soutěže Expedice Mars. Cílem soutěže je popularizovat vědu v Česku a na Slovensku a podporovat nadané děti a studenty v jejich rozvoji v oblasti vědy. Finalisté soutěže se zúčastní exkurze v Evropské vesmírné agentuře a pět nejlepších se zúčastní 100 hodinového simulovaného letu na Mars.
Štart stratosférického balóna EM2017 prebehol 21.10. 2017 o 5h10m02s UT na letisku v Malých Bieliciach (SK). Počas letu dosiahol najvyššiu nadmorskú výšku 33 662 m n. m. Gondoly dopadli o 7h17m19s UT v blízkosti mesta Bátonyterenye (HUN). Balón celkovo vyniesol tri gondoly: JULO - PISKA, LORA TRX a Expedice Mars 2017. Na palube bola umiestnená GoPro kamera, experimenty získavali dáta informujúce o telemetrii letu (PISKA), vykonávali aerologické merania, určovali zmenu dopadajúceho kozmického žiarenia, skúmali správanie mikroorganizmov v extrémnych podmienkach (Expedice Mars 2017), ďalej bol na palube umiestnený tracker, ktorý ponúka aj možnosť vysielania snímok z palubnej kamery (LORA TRX).
Centrum studentských aktivit České kosmické kanceláře upozorňuje na aktuálně zařazené a probíhající programy pro studenty, mladé vědce a ostatní mladé zájemce o kosmonautiku. Patří mezi ně několik různých běhů astronomicko-kosmonautických táborů po celém Česku, populární Expedice Mars a další četné a velmi atraktivní aktivity. Přejeme krásné léto, prázdniny a dovolenou všem!!!
Kdo z nás si jako dítě nepřál být kosmonautem? Koho z nás nelákala tajemství a krása vesmíru? Většina se vzdala svého snu kvůli pocitu nedosažitelnosti. Ale co když existuje možnost, jak zažít opravdový astronautický výcvik, projít se ve skafandru po belgickém Evropském kosmickém centru a otevřít si dveře do nového světa? Jděte do toho po hlavě! Bez zaváhání. Nic podobného nesahá Expedici Mars ani po kotníky! Zažijete takové chvíle, o kterých se vám ani nezdálo a rozhodně nebudete litovat. Když nejde příležitost k vám, využijte příležitosti sami!
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
