Úvodní strana  >  Články  >  Multimédia  >  Fotogalerie: Perseidy 2023

Fotogalerie: Perseidy 2023

Jasnejšie perzeidy z nocí z 10./11. a z 11./12. 8. 2023
Autor: Juraj Hanula

Meteorický roj Perseid je nejoblíbenější pro vysokou četnost "padajících hvězd" kolem jeho maxima a nepochybně hlavně proto, že nastává každoročně kolem 12. srpna, tedy v době dovolených a ještě poměrně teplých nocí. Podmínky v roce 2023 poměrně přály. Noci byly co se počasí týče proměnlivé, ale našla se i místa, kde bylo jasno několik nocí. Měsíc před novem pozorování téměř nerušil.

Podařilo se vám takový meteor vyfotografovat a nebo i vidět okem? Zašlete nám své snímky pomocí formuláře a ty zdařilé zároveň do České astrofotografie měsíce.

Stopy zachycené během Perseid u Jizerky Autor: Ondřej Kůrka
Stopy zachycené během Perseid u Jizerky
Autor: Ondřej Kůrka
Ne každá stopa na obrázku sice může znamenat meteor z roje Perseid, ale to samozřejmě nevadí. Pojďme si připomenout, jak poznáme typickou Perseidu.

Ideální samozřejmě je, když během fotografování sledujeme místo, kam míří objektiv. Když pak lidově řečeno spadne hvězda přesně tam, kam míříme, je dobré hned po skončení expozice snímek zkontrolovat. Meteor totiž letí tak rychle, že ty slabší se vůbec nezachytí, ačkoli okem je vidíme snadno. A naopak družice letící pomalu se zachytí snadno, i když okem je výrazně slabší.

Na přiloženém snímku vpravo (dole je souhvězdí Lyra a jasná Vega) je typický příklad. Dvě družice letěly nedaleko sebe stejným směrem a vytvořily dvě různě jasné stopy v horní části snímku. Další letěla zhruba kolmo na Mléčnou dráhu. Stopy mají téměř rovnoměrný jas a nesměřují z radiantu roje Perseid a podle vzhledu stop zřejmě nejde ani o jiný meteor.

Perseidy mají na snímku většinou nerovnoměrně silnou stopu před a po maximálním zjasnění. Začátek stopy je u nich navíc typicky zelený a konec zhruba načervenalý. Stopa meteoru musí samozřejmě jakoby směřovat z radiantu v souhvězdí Persea. Naopak záblesky družic jsou často symetricky jasné na obě strany. Stopy družic bývají často rovnoměrně jasné a náhle useknuté počátkem nebo koncem expozice. Pokud snímáme sekvenci poměrně krátkých expozic (15-60 s), měli bychom stopu družice vidět na více z nich.

Zajímavou ukázkou je rovněž velmi širokoúhlý záběr Radka Kroupy z Mikulova, kde vidíme opravdu celou řadu různých stop. Perseida je tam zcela jistě vidět velmi blízko radiantu. Stopa mění barvu a je vidět u hvězdy Mirfak. Další zajímavá je jasná stopa vpravo dole, která sice není Perseidou (směřuje zcela jiným směrem), ale nejde ani jednoznačně vyloučit, že nejde o meteor. Pokud ano, musel být velmi jasný. Na snímku jsou ještě dvě stopy, které sice nemají barvu typickou pro Perseidy, ale s trochou fantazie nelze vyloučit jejich původ v tomto roji. Převažují však stopy družic typické i svou useknutou částí při konci nebo začátku snímání.

Perseidy Autor: Radek Kroupa
Perseidy
Autor: Radek Kroupa

Ještě jednou moc děkujeme, že neváháte své snímky poslat, ať už na nich meteory jsou nebo ne. Věříme, že toto povídání bylo zajímavé i poučné, a to právě díky vám, čtenářům, bez nichž by tento server nemělo smysl plnit zajímavostmi na obloze a v kosmonautice.

A nyní se již pojďme ponořit do galerie snímků, kde Perseidy rozhodně jsou.


Náhled Kategorie Místo pořízení Datum Autor


20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »