Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 28. října 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 31. října v 15:49 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nad jihozápadem. Mars (−2,4 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko nad jih už před 23. hodinou. Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, poslední zajímavější aktivní oblast právě o víkendu zapadá. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

C/2020 M3 (ATLAS) Autor: Tadeáš Valent
C/2020 M3 (ATLAS)
Autor: Tadeáš Valent
K pozorování komet vybízí druhá polovina noci, kdy ještě nesvítí Měsíc a nejzajímavější komety jsou výše nad obzorem. Jedná se především o C/2020 M3 (ATLAS) a C/2020 S3 (Erasmus). Obě komety vyžadují k pozorování opravdu tmavou oblohu, ale pokud takové podmínky nastanou, potom M3 ATLAS je vidět i běžným triedrem a ve velkém binokuláru je to nepřehlédnutelný objekt. Kometa Erasmus je trochu menší a viditelně slabší, ale ještě dostupná i velkým binokulárem.  

Polohy komety C/2020 S3 (Erasmus) v 5:00 SEČ
Polohy komety C/2020 S3 (Erasmus) v 5:00 SEČ

Kosmonautika

22. října skončila v kazašské stepi mise Sojuzu MS-16, na jehož palubě přistála trojice kosmonautů z ISS.

NASA v týdnu přenášela online manévry sondy OSIRIS-REx, která přistávala na povrchu planetky Bennu a odebírala vzorky jejího materiálu. Po počátečním nadšení nyní panuje trochu obava, zda se vzorky zase nevytrácejí pryč, protože odběrná hlavice nebyla zcela uzavřena. Proto bylo rozhodnuto místo kontroly množství odebraných vzorků uložit je do kontejneru a soustředit se na budoucí další odběry.

Startující raketa Falcon 9 (mise Starlink L14) - stý úspěšný start SpaceX Autor: SpaceX
Startující raketa Falcon 9 (mise Starlink L14) - stý úspěšný start SpaceX
Autor: SpaceX
SpaceX si připsala již stý úspěšný start do vesmíru, když raketa Falcon 9 v sobotu 24. října úspěšně vynesla už 14. várku družic Starlink a její první stupeň opět bez problémů přistál na plovoucí přistávací plošině.
Od prvních kroků s raketou Falcon 1 až po dnešní přistávání rakety Falcon 9 uběhla již více než desetiletá cesta plná úskalí a neúspěchů, ale nyní vidíme, že to byla cesta správným směrem a jsme svědky unikátních opakovaných startů raket a úspěšných přistání jejích prvních stupňů i aerodynamických krytů.

Výročí

28. října 1920 (100 let) se narodil americký fyzik Edward P. Ney. Své zásluhy má v několika oborech, zasahujících od výzkumu kosmického záření, přes výzkum Slunce po infračervenou astronomii. Ney podnikal experimenty s pomocí výškových balónů a později také pomocí letadel. Díky tomu objevil, že kosmické záření tvoří těžká jádra od hélia po železo. Podařilo se mu vyvinout citlivou kameru, kterou nasnímal již v roce 1957 airglow. Ke konci života se podílel na iniciaci stavby observatoře na Mt. Lemmon pro pozorování v infračerveném oboru záření, které je z vyšších nadmořských výšek snáze zachytitelné, protože už zde není tolik vodní páry, která jej pohlcuje.

29. října 1950 (70 let) se narodil americký amatérský astronom Gary Hug, který společně s Grahamem Bellem objevili periodickou kometu 178P.

31. října 1920 (100 let) objevil Walter Bade planetku (944) Hidalgo, která je prvním objeveným kentaurem. Tyto planetky jsou na nestabilních drahách mezi drahami Jupiteru a Neptunu a předpokládá se, že se tu ocitly z oblasti transneptunických objektů vlivem gravitačního vlivu velkých planet. Dá se očekávat, že po jejich vypuzení z jejich nestabilních drah se některé mohou změnit ve velké komety, možná i krátkoperiodické.

1. listopadu 1830 (190 let) se narodila americká matematička Angeline Stickney. Její jméno známe díky kráteru na Marsově měsíci Phobos. Bylo to nejspíš ona, kdo svému manželovi Asaphu Hallovi pomáhala s výpočty drah a kdo inicioval, aby dále hledal měsíce Marsu. Když však objevil měsíce Phobos a Deimos, ukázalo se, že jsou velmi malé.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Harlow Shapley
  • výročí: Tsutomu Seki
  • výročí: Graham E. Bell
  • výročí: Charles T. Kowal
  • výročí: Little Joe 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chloe angeline stickney, Hidalgo, Gary Hug, Edward Ney, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »