Úvodní strana  >  Články  >  Úkazy  >  44. vesmírný týden 2020

44. vesmírný týden 2020

Mapa oblohy 28. října 2020 v 18:00 SEČ (Stellarium)

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 26. 10. do 1. 11. 2020. Měsíc bude v úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Zajímavé pohledy na komety stále nabízí druhá polovina noci. V minulém týdnu úspěšně dosedla kabina Sojuzu MS-16 s třemi kosmonauty. SpaceX završila stovku úspěšných startů do vesmíru. NASA potvrdila úspěšný odběr vzorků z asteroidu Bennu, ale odběrná nádoba není zcela uzavřena, možná je přeplněná. Před 100 lety byla objevena první „kentauří“ planetka Hidalgo.

Obloha

Měsíc bude v úplňku v sobotu 31. října v 15:49 SELČ.

Planety:
Jupiter (−2,2 mag) a Saturn (0,6 mag) jsou večer nad jihozápadem. Mars (−2,4 mag) je nad jihovýchodem a stoupá vysoko nad jih už před 23. hodinou. Ráno září nad jihovýchodem jasná planeta Venuše (−4,1 mag).

Aktivita Slunce je velmi nízká, poslední zajímavější aktivní oblast právě o víkendu zapadá. Jak to na povrchu Slunce vypadá, lze kontrolovat na aktuálním snímku SDO. Ostatní snímky této vesmírné observatoře jsou zde.

C/2020 M3 (ATLAS) Autor: Tadeáš Valent
C/2020 M3 (ATLAS)
Autor: Tadeáš Valent
K pozorování komet vybízí druhá polovina noci, kdy ještě nesvítí Měsíc a nejzajímavější komety jsou výše nad obzorem. Jedná se především o C/2020 M3 (ATLAS) a C/2020 S3 (Erasmus). Obě komety vyžadují k pozorování opravdu tmavou oblohu, ale pokud takové podmínky nastanou, potom M3 ATLAS je vidět i běžným triedrem a ve velkém binokuláru je to nepřehlédnutelný objekt. Kometa Erasmus je trochu menší a viditelně slabší, ale ještě dostupná i velkým binokulárem.  

Polohy komety C/2020 S3 (Erasmus) v 5:00 SEČ
Polohy komety C/2020 S3 (Erasmus) v 5:00 SEČ

Kosmonautika

22. října skončila v kazašské stepi mise Sojuzu MS-16, na jehož palubě přistála trojice kosmonautů z ISS.

NASA v týdnu přenášela online manévry sondy OSIRIS-REx, která přistávala na povrchu planetky Bennu a odebírala vzorky jejího materiálu. Po počátečním nadšení nyní panuje trochu obava, zda se vzorky zase nevytrácejí pryč, protože odběrná hlavice nebyla zcela uzavřena. Proto bylo rozhodnuto místo kontroly množství odebraných vzorků uložit je do kontejneru a soustředit se na budoucí další odběry.

Startující raketa Falcon 9 (mise Starlink L14) - stý úspěšný start SpaceX Autor: SpaceX
Startující raketa Falcon 9 (mise Starlink L14) - stý úspěšný start SpaceX
Autor: SpaceX
SpaceX si připsala již stý úspěšný start do vesmíru, když raketa Falcon 9 v sobotu 24. října úspěšně vynesla už 14. várku družic Starlink a její první stupeň opět bez problémů přistál na plovoucí přistávací plošině.
Od prvních kroků s raketou Falcon 1 až po dnešní přistávání rakety Falcon 9 uběhla již více než desetiletá cesta plná úskalí a neúspěchů, ale nyní vidíme, že to byla cesta správným směrem a jsme svědky unikátních opakovaných startů raket a úspěšných přistání jejích prvních stupňů i aerodynamických krytů.

Výročí

28. října 1920 (100 let) se narodil americký fyzik Edward P. Ney. Své zásluhy má v několika oborech, zasahujících od výzkumu kosmického záření, přes výzkum Slunce po infračervenou astronomii. Ney podnikal experimenty s pomocí výškových balónů a později také pomocí letadel. Díky tomu objevil, že kosmické záření tvoří těžká jádra od hélia po železo. Podařilo se mu vyvinout citlivou kameru, kterou nasnímal již v roce 1957 airglow. Ke konci života se podílel na iniciaci stavby observatoře na Mt. Lemmon pro pozorování v infračerveném oboru záření, které je z vyšších nadmořských výšek snáze zachytitelné, protože už zde není tolik vodní páry, která jej pohlcuje.

29. října 1950 (70 let) se narodil americký amatérský astronom Gary Hug, který společně s Grahamem Bellem objevili periodickou kometu 178P.

31. října 1920 (100 let) objevil Walter Bade planetku (944) Hidalgo, která je prvním objeveným kentaurem. Tyto planetky jsou na nestabilních drahách mezi drahami Jupiteru a Neptunu a předpokládá se, že se tu ocitly z oblasti transneptunických objektů vlivem gravitačního vlivu velkých planet. Dá se očekávat, že po jejich vypuzení z jejich nestabilních drah se některé mohou změnit ve velké komety, možná i krátkoperiodické.

1. listopadu 1830 (190 let) se narodila americká matematička Angeline Stickney. Její jméno známe díky kráteru na Marsově měsíci Phobos. Bylo to nejspíš ona, kdo svému manželovi Asaphu Hallovi pomáhala s výpočty drah a kdo inicioval, aby dále hledal měsíce Marsu. Když však objevil měsíce Phobos a Deimos, ukázalo se, že jsou velmi malé.

Výhled na příští týden 

  • výročí: Harlow Shapley
  • výročí: Tsutomu Seki
  • výročí: Graham E. Bell
  • výročí: Charles T. Kowal
  • výročí: Little Joe 5

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v říjnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Přehled viditelnosti těles aj. (z Milevska).




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Chloe angeline stickney, Hidalgo, Gary Hug, Edward Ney, Úkazy na obloze - Gembec, Vesmírný týden


21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »