Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu

OSIRIS-REx provedla pokus o odběr vzorků z planetky Bennu

Planetka Bennu na mozaice z 12 snímků
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona

V noci na úterý 21. října 2020 krátce po půlnoci našeho času provedla sonda OSIRIS-Rex úspěšně všechny manévry, které ji navedly k povrchu planetky Bennu. Cílem manévru byl odběr vzorků z povrchu planetky na předem vytipovaném místě, jehož výběru předcházelo pečlivé zkoumání planetky.

Aktualizace 21. 10. ve 23:30: NASA ukázala snímky, kde vidíme, jak se odběrové rameno sondy OSIRIS-REx trochu zabořilo a pak byl rozvířen okolní materiál. Po 5-6 sekundách došlo k odletu sondy. Odběr tedy snad proběhl dle plánu. O tom, zda se něco podařilo odebrat více napoví další dny, kdy se různými metodami pokusí zjistit množství odebraných hornin. (Například pomocí rotace změřené před a po odběru).

NASA přenášela informace o průběhu přistávacího manévru živě na svém TV kanálu a na Kosmonautix.cz k tomu běžel online textový přenos v češtině.

  • 20. 10. krátce po 23:45 jsme mohli sledovat, jak sonda provedla úspěšně manévr, který ji navedl k povrchu. Sonda v té době klesala k povrchu a všichni s napětím čekali na další manévr, kterým měla srovnat rychost pohybu s tou, jakou se otáčí planetka pod ní. 
  • 21. 10. dvě minuty po půlnoci přišlo potvrzení o provedení sestupového manévru a zbývalo 10 minut do kontaktu s povrchem.
  • Osm minut po půlnoci se sonda nacházela jen 25 metrů nad povrchem a ve výšce 5 metrů se sama měla rozhodnout, zda přistane.
  • V 0:10 přišlo potvrzení, že sonda sestoupila a v 0:13 bylo potvrzeno, že proběhl pokus o odběr vzorků. Sonda se poté začla opět vzdalovat na bezpečnou orbitu. Bylo potvrzeno, že se aktivovala jedna z tlakových lahví s dusíkem, která měla pomoci rozvířit horniny v době odběru. Později budou k dispozici také fotografie z tohoto manévru.

Animace z posledního zkušebního manévru simulujícího přistávací manévr na planetce Bennu v podání kamery OSIRIS-REx Autor: NASA/Goddard/University of Arizona
Animace z posledního zkušebního manévru simulujícího přistávací manévr na planetce Bennu v podání kamery OSIRIS-REx
Autor: NASA/Goddard/University of Arizona

Průběh přistávacího manévru a odběru vzorků si můžete prohlédnout na 360°videu:

Zajímavosti o planetce Bennu

  • Planetka je velmi tmavá, odráží asi 4 % záření, její horniny obsahují hodně uhlíku
  • Vědci se domnívají, že planetka je velmi stará a vznikla možná 10 mil. let po sformování Sluneční soustavy.
  • Planetka se jeví jako slepenec mnoha větších a menších kusů kamenů a skal.
  • Bennu by mohl poskytnout zajímavé informace o vzniku života, ale i o zastoupení prvků jako je zlato a platina.
  • Sluneční záření má vliv na dráhu této planetky, která rotuje jednou za 4 hodiny a 17,8 minuty.
  • Planetka je potenciálně nebezpečná Zemi a pravděpodobnost srážky se Zemí mezi roky 2175 a 2199 je nízká (1 ku 2700), ale ne zcela vyloučena.
  •  

 

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Mise OSIRIS-REx na webu NASA
[2] 10 věcí o Bennu, NASA/Goddard



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: Bennu, OSIRIS-REx


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »