Úvodní strana  >  Články  >  Sluneční soustava  >  Vzorky z planetky Bennu obsahují ingredience života

Vzorky z planetky Bennu obsahují ingredience života

Na snímku z elektronového mikroskopu jsou ve vzorku z planetky Bennu vidět krystaly jednoklonného minerálu trona. Vzorek dopravila na Zemi mise OSIRIS-Rex.
Autor: Rob Wardell, Tim Gooding and Tim McCoy, Smithsonian

NASA oznámila, že vzorek odebraný z asteroidu Bennu prostřednictvím mise OSIRIS-REx obsahuje směs organických molekul, které jsou základními stavebními kameny života na Zemi. Tento objev poskytuje cenné informace o původu života a vývoji naší Sluneční soustavy.

Mise OSIRIS-REx (Origins, Spectral Interpretation, Resource Identification and Security–Regolith Explorer) byla zahájena v roce 2016 s cílem prozkoumat planetku Bennu a dopravit na Zemi vzorky z jeho povrchu. V říjnu 2020 sonda úspěšně odebrala vzorek z povrchu a v září 2023 přistávací pouzdro úspěšně dosedlo zpět na Zemi. Vědci nyní pokračují v podrobných analýzách těchto vzorků, aby lépe porozuměli procesům, které vedly k formování Sluneční soustavy a vzniku života.

Analýza vzorků odhalila přítomnost organických sloučenin, včetně aminokyselin, které jsou nezbytné pro vznik života. Dále byly identifikovány minerály obsahující vodu, což naznačuje, že Bennu mohl mít v minulosti kontakt s vodou. Tyto nálezy podporují teorii, že asteroidy mohly přispět k dodání základních ingrediencí pro vznik života na Zemi.

Tento objev je významným krokem vpřed v našem chápání toho, jak se základní stavební kameny života mohly dostat na naši planetu, a poskytuje nové poznatky o roli planetek v tomto procesu. Je třeba zdůraznit, že zjištěné údaje zatím pouze naznačují, že podmínky nezbytné pro vznik života byly v rané Sluneční soustavě běžné, což zvyšuje pravděpodobnost, že se život mohl vytvořit i na jiných planetách a jejich měsících.

Jason Dworkin, hlavní vědecký pracovník programu OSIRIS-Rex, drží část vzorků z planetky Bennu. Autor: NASA/James Tralie
Jason Dworkin, hlavní vědecký pracovník programu OSIRIS-Rex, drží část vzorků z planetky Bennu.
Autor: NASA/James Tralie

Výše uvedené údaje se opírají o práce publikované v časopisech Nature a Nature Astronomy. Mezi nejpřesvědčivější detekce patřily aminokyseliny – 14 z 20, které život na Zemi používá k výrobě proteinů – a především všech pět nukleobází, které život na Zemi používá k ukládání a přenosu genetických instrukcí ve složitějších pozemských biomolekulách, tedy DNA a RNA.

Aminokyseliny z Bennu však skrývají překvapení. Na Zemi mají aminokyseliny převážně „levotočivou“ chemickou strukturu. Bennu však obsahuje téměř stejné množství těchto struktur v "levo" i „pravotočivé“ formě. Důvod, proč si život na Zemi zvolil "levotočivou" strukturu zůstává záhadou. 

Vědci ve vzorcích z Bennu odhalili 11 minerálů, které vznikají, když se voda obsahující rozpuštěné soli odpařuje po dlouhou dobu a zanechávají soli v podobě krystalů kalcitu, halitu nebo sylvitu. Podobné solanky byly detekovány, nebo se předpokládá jejich výskyt, na trpasličí planetě Ceres či Saturnově měsíci Enceladu.

Vědci také popsali výjimečně vysoké množství amoniaku ve vzorcích. Amoniak je biologicky důležitý, protože za správných podmínek může reagovat s formaldehydem, který byl také detekován ve vzorcích, za vzniku komplexních molekul, jako jsou aminokyseliny. Když se aminokyseliny spojí do dlouhých řetězců, vytvářejí proteiny, které dále pohánějí téměř všechny biologické funkce.

Tyto stavební kameny života detekované ve vzorcích z Bennu byly nalezeny již dříve v mimozemských horninách. Jejich identifikace v nedotčeném vzorku odebraném přímo v kosmickém prostoru však podporuje myšlenku, že objekty, které se vytvořily daleko od Slunce, mohly být důležitým zdrojem prvotních surovin pro vznik života v celé Sluneční soustavě.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA



O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal.  Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.

Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.

Štítky: OSIRIS-REx, Bennu


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »