30. vesmírný týden 2025

Obloha

Měsíc projde novem v pátek 25. července ve 12 h 32 min SELČ. Zatím je na obloze ranní a v neděli se objeví velmi nízko nad západním obzorem.

Planety

Merkur je úhlově v blízkosti Slunce a je nepozorovatelný.

Venuše (–4 mag) je ráno nejvýraznějším objektem a o víkendu navštíví hvězdu zeta Tauri v rohu Býka.

Mars (1,6 mag) je slabý a večer velmi nízko nad západem téměř nepozorovatelný.

Jupiter (–1,9 mag) je v Blížencích a ráno je velmi nízko nad severovýchodním obzorem.

Saturn (0,9 mag) je viditelný už od půlnoci a ráno je poměrně vysoko nad jihovýchodem.

Uran (5,8 mag) je 4 stupně pod Plejádami a k jeho spatření je zatím potřeba alespoň malý dalekohled.

Neptun (7,9 mag) je hned nad Saturnem, úhlově méně než jeden stupeň a vypadá jako slabá hvězdička.

Aktivita Slunce je nízká. Skvrny, které vídáme v posledních týdnech nejsou zdrojem pro silné erupce. Výskyt skvrn ukazuje také aktuální snímek SDO. Další informace k aktivitě Slunce najdete na Spaceweather.com, Solarham a Spaceweatherlive.  

Noční svítící oblaka (NLC = NoctiLucent Clouds) už byla jen nízko nad obzorem a slabá. Výjimkou byla noc na neděli, kdy se především nad ránem objevila trochu výše a výraznější.

Kosmonautika a sondy

14. 7. se vydala k čínské stanici Tiangong zásobovací loď Tianzhou-9. Vynesla ji raketa CZ-7. Na palubě je na šest tun zásob, přičemž z toho 700 kg jsou vědecké experimenty. Na stanici se dostaly také dva nové vylepšené skafandry pro výstupy do volného kosmu a další stroj do tělocvičny.

15. 7. přistála do vln Tichého oceánu kosmická loď Crew Dragon a skončila tím mise Axiom-4. S ní se vrátila čtyřčlenná posádka z ISS.

Výročí

21. července 1880 (145 let) se narodil československý astronom Milan Rastislav Štefánik. Byl to všestranný člověk. Mimo astronomii je znám jako politik, který se výrazně zasadil o vznik Československa. Pracoval na observatoři v Paříži a podílel se na expedicích na Mont Blanc i do vzdálených zemí. Zemřel při havárii, když se jeho letadlo blížilo na přistání u Bratislavy v právě vzniklém Československu. Na jeho počest je pojmenována hvězdárna na Petříně v Praze.

23. července 1995 (30 let) ohlásili Alan Hale a Thomas Bopp objev komety, později známé jasné komety C/1995 O1 (Hale-Bopp). Jak uvedl Hale, známý pozorovatel komet, bylo ironií, že tu noc, když měl zrovna čas se kouknout na nějaké objekty ve Střelci a zrovna žádné komety nehledal, si zrovna u kulové hvězdokupy M70 všiml dalšího mlhavého objektu. Díky předchozím zkušenostem jej okamžitě identifikoval jako kometu. Narozdíl od něj Thomas Bopp jako amatér pozoroval s přáteli a k jeho štěstí se v zorném poli dalekohledu odsouvala M70 pomalu pryč, když se nasunul jiný mlhavý objekt, který byl následně shledán jako kometa. Kometa Hale-Bopp se v letech 1996 a 1997 stala nejdéle viditelnou kometou pouhým okem v historii pozorování komet.

24. července 1950 (75 let) proběhl první start z mysu Canaveral. Raketu Bumper V-2 odpálili jako test američané na základě ukořistěného materiálu z druhé světové války. Podařilo se jí dosáhnout výšky 400 km.

25. července 1575 (450 let) se narodil německý fyzik a astronom Christoph Scheiner. V roce 1603 sestavil pantograf, zařízení umožňující překreslení plánu, nebo grafiky ve zvětšeném měřítku. Ačkoli v roce 1612 pozoroval sluneční skvrny, byl později ve sporu s Galileim. Později se na poli optiky podílel na úpravě Keplerova dalekohledu vložením třetí čočky, čímž umožnil pozemská pozorování nepřevráceného obrazu. Dále sestrojil přenosnou dírkovou komoru. Podílel se na popisu funkce lidského zraku, včetně poznání, že obraz vzniká na sítnici, odkud je signál veden zrakovým nervem do mozku.

Výhled na příští týden 

Konjunkce Měsíce a Marsu

Výročí: Galileo pozoroval prstenec Saturnu

Výročí: Magion 4

Doporučené odkazy

Mapa oblohy s úkazy v červenci ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
CzSkY.cz – web pro pozorovatele oblohy.
Sdílený kalendář úkazů.
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).