Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 3. do 3. 4. 2022. Měsíc bude v novu. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, a právě se u ní vyskytuje Měsíc a další planety, Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená díky větší oblasti se skvrnami. Proběhl úspěšný výstup do volného...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 7. do 26. 7. 2020. Měsíc bude přibývat po novu. Vidět budou všechny planety. Ty velké, Jupiter a Saturn, jsou vidět celou noc, Mars a Venuše nejlépe až ráno, přidá se i Merkur. Na večerní obloze je už vysoko kometa C/2020 F3 (NEOWISE). Pomalu končí...
Přehled událostí na obloze od 27. 3. do 2. 4. 2017. Měsíc je kolem novu. Venuše je vidět ve dne po dolní konjunkci se Sluncem. Na večerní obloze jsou Mars a Merkur. Jupiter je vidět téměř celou noc, ráno je nejvýše Saturn. Večer je pěkně vidět kometa 41P nad Velkým vozem. Z nabídky 100 pozorování se...
Přehled událostí na obloze od 20. 7. do 26. 7. 2015. Měsíc je na večerní obloze kolem první čtvrti. Viditelnost Venuše a Jupiteru je už obtížná. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. New Horizons uspěla u Pluta. Startuje další posádka k ISS. ...
Kometa Hale-Bopp, velká kometa roku 1997, byla opravdovou podívanou. Na fotografii nahoře z 6. dubna 1997 je kometa Hale-Bopp zachycená z tábořiště Indian Cove v národním parku Joshua Tree v Kalifornii v USA. Skály v popředí jsou na této šestiminutové expozici krátce osvíceny...
Kometa Hale-Bopp předčila v roce 1997 svojí skutečnou jasností všechny komety od roku 1811. Jelikož svého vrcholu dosáhla na jiné straně zemské dráhy, tak se kometa jevila pouze jasnější, jak kterákoliv kometa v posledních dvou desetiletích. Nahoře jsou vidět dva ohony vycházející...
Kometa Hale-Bopp, velká kometa roku 1997, byla opravdovou podívanou. Od té doby pozemskou oblohu neozdobily žádné jiné komety srovnatelné jasnosti. Ovšem v příštím měsíci mají dvě komety určitou příležitost k soupeření s kometou Hale-Bopp a mají dobrou příležitost připravit zapamatování...
Co se stalo s kometou Hale-Bopp? Nejjasnější kometa v posledních letech pokračovala do vnějších částí Sluneční soustavy a nyní od Slunce dále, než je Saturn. K překvapení mnoha je kometa Hale-Bopp stále aktivní, pokračuje ve vyvrhování plynu, ledu a prachových částic do prostoru. Nahoře je...
Skutečná jasnost komety Hale-Bopp v roce 1997 přesáhla všechny komety od roku 1811. Jelikož ovšem dosáhla maxima na opačné straně zemské dráhy, tak se jevila pouze jasnější než všechny komety za dvě desetiletí. Nahoře jsou viditelné dva ohony náležející kometě Hale-Bopp. Modrý iontový...
Komety jsou proslulé svými ohony. Komety Hale-Bopp (nahoře) na jaře 1997 a Hyakutake na jaře 1996 nám daly příklady, když procházely kolem Slunce. Tyto extrémně aktivní komety byly zářivými podívanými pro pouhé oko a nabídly badatelům příležitost k teleskopickému průzkumu složení...
Před čtyřmi roky byla blízko Jupitera objevena kometa Hale-Bopp jak padá do vnitřní Sluneční soustavy. Před dvěma lety nabídla spektakulární obrázky jak byla blízko nejtěsnějšímu přiblížení ke Slunci. Ještě dnes se objevují spektakulární snímky nejjasnější komety devadesátých...
Hale-Bopp, velká kometa roku 1997 byla možná nejvíce pozorovanou kometou v historii snadno viditelnou z jasné metropolitní oblohy. Astronomové nyní hlásí, že tato velkolepá kometa také vrhala stín proti záři ultrafialového závoje sluneční soustavy. Tento snímek ve falešných barvách představuje...
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.
Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč 12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236
Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4
