13. vesmírný týden 2022
Autor: Stellarium/Martin Gembec
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 3. do 3. 4. 2022. Měsíc bude v novu. Ráno můžeme pozorovat jasnou planetu Venuši, a právě se u ní vyskytuje Měsíc a další planety, Saturn a Mars. Aktivita Slunce je mírně zvýšená díky větší oblasti se skvrnami. Proběhl úspěšný výstup do volného kosmu z paluby ISS a byla vynesena ruská komunikační družice z Plesecka. Před 220 resp. 215 lety začínala éra objevů nových „planet“ Sluneční soustavy. Byly objeveny, dnes již správně planetky, číslo 2 Pallas a číslo 4 Vesta.
Obloha
Měsíc bude v novu v pátek 1. dubna v 8:24 SELČ. V pondělí 28. března ráno jej ještě najdeme pod Venuší na ranní obloze, ovšem jen extrémně nízko na začátku občanského úsvitu, kdy je Slunce už jen 6° pod obzorem.
Planety:
Venuše (−4,4 mag) je ráno jen nízko nad jihovýchodem a v dalekohledu připomíná Měsíc ve čtvrti. Vyhledat se dá i na denní obloze. Planety Saturn (0,9 mag) a Mars (1,1 mag) jsou nedaleko pod ní a blíží se k sobě.
Aktivita Slunce se zvýšila. Může za to nová aktivní oblast s pěknými skvrnami, která se v minulém týdnu natočila směrem k Zemi. Pohled na skvrny nabízí také aktuální snímek SDO.
Kosmonautika
V úterý 29. března startovala raketa Sojuz-2.1a z kosmodromu Pleseck. Vynesla odtud telekomunikační družici řady Meridian-M (20L).
Na ISS proběhl výstup do volného kosmu za účelem údržby stanice a dalších vylepšení. Výstup vykonali astronauti Matthias Maurer (ESA, Německo) a Raja Chari (NASA, USA).
Výročí
28. března 1802 (220 let) objevil Heinrich Olbers planetku (2) Pallas. 29. března 1807 (215 let) objevil Olbers planetku (4) Vesta. Obě tělesa patří mezi největší zástupce hlavního pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Tehdy byly řazeny mezi planety a čekal je tak podobný osud jako Pluto. Planetku Vesta podrobně zkoumala sonda DAWN.
1. dubna 1997 (25 let) prošla přísluním jasná kometa Hale-Bopp. Označena jako C/1995 O1 byla objevena dva roky před průletem kolem Slunce. Kometa byla vidět pouhým okem po dobu jednoho roku a z města i v přítomnosti pouličních lamp byla nepřehlédnutelná od března do května 1997. Na podobnou kometu si asi ještě dlouho počkáme. Na jižní polokouli měli štěstí na podobně jasnou a ještě krásnější kometu McNaught, která zazářila v lednu 2007 a u nás byla vidět i ve dne. Poslední dobře viditelnou kometou byla C/2020 F3 (NEOWISE), viditelná pouhým okem v létě 2020.
2. dubna 1952 (70 let) zemřel významný francouzský astronom Bernard Lyot. Pracoval především na observatoři v Meudonu nedaleko Paříže a kromě studia Slunce je znám např. jako objevitel prachových bouří na Marsu.
3. dubna 1827 (195 let) zemřel Ernst Florens Chladni. Ačkoli z akustiky si nejspíš vybavíme spíše Chladniho obrazce, v astronomii sehrál významnou úlohu tím, že sestavil sbírku meteoritů a započal tak jejich podrobnější výzkum.
Výhled na příští týden
- Měsíc na večerní obloze
- výročí: velká sluneční skvrna (1947)
- výročí: Jan Marek Marci z Lanškrouna
Doporučené odkazy
Mapa oblohy s úkazy v březnu ke stažení v PDF.
Obloha aktuálně, sekce webu ČAS.
Czsky.cz – web pro pozorovatele oblohy
Přehled viditelnosti těles a vybraných objektů (z Milevska).
O autorovi
Martin Gembec
Martin Gembec je český astrofotograf, popularizátor vědy a učitel informatiky na základní škole. Především je ale nadšeným vedoucím planetária v liberecké iQLANDII.
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Vystudoval učitelství na ZŠ a SŠ v oboru fyzika, geografie a informatika. Od roku 1999 popularizuje astronomii na vlastním webu. Je redaktorem kosmonautix.cz a zástupcem šéfredaktora astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu a komety.
Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA, kde se věnuje vzdělávání veřejnosti, pořádání akcí a popularizaci astronomie a kosmonautiky mezi mládeží i veřejností.
