13. vesmírný týden 2012
Měsíc dorůstá do první čtvrti. Večer je nejlépe viditelná planeta Venuše a pod ní Jupiter. První půlka noci je ideální pro pozorování Marsu. Před půlnocí je slušně viditelný také Saturn. Kometa Garradd je poblíž nadhlavníku. Stanice ISS přelétá nad ránem. Blíží se k ní automatická loď ATV.
Mapa zobrazuje oblohu ve středu 28. března ve 21:00 SELČ.
Obloha:
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 30. března. V pondělí večer jej najdeme pouze 2,5° od Venuše. V úterý 27. 3. mezi Plejádami a Hyádami. Máme tedy ideální období večerní viditelnosti plasticky zobrazených útvarů na terminátoru (rozhraní dne a noci na Měsíci).
Planety:
Venuše (-4,4 mag) je 27. března v maximální východní elongaci 46° od Slunce. To znamená, že po zavedení letního času nezapadá ani před půlnocí! Pěkný pohled v dalekohledu se nám naskytne ještě za světla, pokud planetu najdeme vysoko nad jihem, nebo jihozápadem. Venuše jeví fázi jakoby "Měsíce" v první čtvrti. Kotouček má velikost přibližně 24 úhlových vteřin.
Jupiter (-2,1 mag) je za soumraku jen 20° vysoko. Proto pouze za vynikajících podmínek spatříme více, než jen dva výrazné atmosférické pásy kolem rovníku. Pokud chceme zkusit pozorovat GRS (Velkou červenou skvrnu), zkusit to můžeme v úterý 27. 3. po 20. hodině. V pondělí 26. 3. si můžeme povšimnout výstupu Ganymédu ze stínu Jupiteru (20:05 SELČ). V úterý v 19:50 se schová za Jupiter měsíc Európa. V neděli 1. 4. ve 20:12 totéž učiní měsíc Ió.
Mars (-0,7 mag) je pěkně viditelný vysoko nad jihem v souhvězdí Lva kolem 22:45. Dobře viditelná je malá severní polární čepička a větší albedové útvary. Při uklidnění vzduchu vylezou i menší podrobnosti. Úplně jiná liga jsou pak fotografické výsledky našich pozorovatelů. Nezastaví je ani úhlová velikost Marsu necelých 13".
Saturn (0,3 mag) v souhvězdí Panny sice kulminuje 30° nad jihem až kolem druhé hodiny, ale před půlnocí už bývají krásně viditelné detaily, pokud je klidný vzduch. Na 19" velkém kotoučku možná zahlédnete světlejší pásek na severní polokouli, možná zbytky loňské bouře. Prstence jsou dostatečně rozevřené pro spatření Cassiniho dělění, fotografové však dokáží tuto mezeru zachytit po celém obvodu a navíc zobrazí i tmavší vnitřní prstenec.
Slunce je poměrně aktivní. Na jeho povrchu se také vyskytují větší skvrny a napjatě můžeme tento týden očekávat, co zbylo z velmi aktivní oblasti AR 1429, která pokračovala v erupcích i na odvrácené polokouli Slunce. Jak se výskyt skvrn mění můžete sledovat na aktuálním snímku z SDO.
Kometa C/2009 P1 (Garradd) byla dobře viditelná minulý týden prakticky v nadhlavníku poblíž Velkého vozu. V čumáku Velké medvědice, do které Velký vůz patří, najdeme kometu i tento týden. Později ke konci týdne ji ale vymaže z oblohy Měsíc. Zkuste se na ni zaměřit hned na počátku týdne. Vyhledávací mapka a další informace jsou na webu kommet.cz.
Přelety ISS konečně nastávají nad ránem. Protože se ke stanici blíží automatická zásobovací loď ESA ATV-3 Edoardo Amaldi, vyplatí se si přivstat na některý z ranních přeletů obou těles. Ke spojení se stanicí by mělo dojít ve čtvrtek 29. března v 0:32 SELČ. Pro rychlou předpověď přeletu si stačí kliknout na nejbližší město v níže uvedené tabulce.
Podrobněji si můžete přelety různých družic, záblesky a jiné zajímavosti vyjíždět na serveru Calsky.com.
Viditelnost ISS a ATV-3: klikněte si v tabulce na nejbližší město. Pozor, od čtvrtka je ATV-3 součástí ISS. (Odkazy v tabulce, v ČR od západu na východ, vedou na Heavens-above.com)
Kosmonautika:
- Zásobovací loď ATV-3 Edoardo Amaldi odstartovala v pátek 23. března pomocí rakety Ariane 5. V noci ze středy na čtvrtek v 0:32 našeho času se má připojit k ruskému modulu stanice ISS.
- Další úspěšný start má na kontě ruská raketa Proton-M s urychlovacím stupněm Briz-M, která v neděli vynesla družici Intelsat 22.
- Na kosmodromu Vandenberg se chystá ke čtvrtečnímu startu raketa Delta 4M+ s vojenskou družicí NROL-25.
- Na čínském kosmodromu Xichang se chystá ke startu v sobotu raketa CZ-3B/E s geostacionární družicí Talia APSTAR 7.
Výročí
- 27. března 1972 (40 let) odstartovala k Venuši sovětská sonda Veněra 8. Sonda zvládla průlet atmosférou a vysílala i z povrchu Venuše. Měřila složení atmosféry, teplotu, vítr, dohlednost a složení hornin na povrchu.
- 28. března 1802 (210 let) objevil Heinrich Olbers planetku (2) Pallas. 29. března 1807 (205 let) objevil Olbers planetku (4) Vesta. Obě tělesa patří mezi největší zástupce hlavního pásu asteroidů mezi drahami Marsu a Jupiteru. Tehdy byly řazeny mezi planety a čekal je tak podobný osud jako Pluto. Planetku Vesta nyní obíhá a intenzivně zkoumá sonda NASA nazvaná DAWN.
- 1. dubna 1997 (15 let) prošla přísluním jasná kometa Hale-Bopp. Označena jako C/1995 O1 byla objevena dva roky před průletem kolem Slunce. Těžko říci, kdy se dočkáme nějakého jejího důstojného nástupce. Velké naděje se dávají kometě C/2011 L4 (PANSTARRS), zde je ovšem ještě velká nejistota.
Výhled na příští týden:
- Velikonoce
- Bernard Ferdinand Lyot
- Ernst Florens Chladni
- Joseph Jérôme de Lalande
Mapa oblohy v březnu s úkazy a zajímavostmi ke stažení v PDF
Mapa oblohy online a ještě jedna Hvězdná mapa online.
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
