30. vesmírný týden 2015
Přehled událostí na obloze od 20. 7. do 26. 7. 2015. Měsíc je na večerní obloze kolem první čtvrti. Viditelnost Venuše a Jupiteru je už obtížná. Saturn je vidět nejlépe od soumraku nad jihozápadem. Aktivita Slunce je nízká. New Horizons uspěla u Pluta. Startuje další posádka k ISS.
Obloha
Měsíc bude v první čtvrti v pátek 24. července. O víkendu se bude Měsíc nacházet poblíž Saturnu.
Planety:
Venuše (-4,4 mag) je už i v době západu Slunce jen velmi nízko nad západním obzorem a je viditelná jen díky velkému jasu. Slabší Jupiter (-1,7 mag) je trochu výše směrem na severozápad. K vyhledání obou planet je vhodný triedr.
Saturn (0,4 mag) je třeba pozorovat již za soumraku kolem 22. hodiny. Nachází se jen necelých 20° nad jihozápadem.
Aktivita Slunce je nízká. Na Slunci jsou jen malé skvrny. Sledujte skvrny dalekohledem s patřičným filtrem nebo na aktuálním snímku SDO.
Kosmonautika
- Tento týden je připravena ke startu další posádka k ISS. Start Sojuzu TMA-17M je v plánu 22. 7. těsně po 23. hodině našeho času.
- Sonda New Horizons uspěla u Pluta. Nyní nezbývá, než čekat na stažení více než 95 % dat, která má sonda v palubní paměti. V srpnu se také musí řídící tým rozhodnout, jaké těleso v Kuiperově pásu dále sonda navštíví. Hubbleův dalekohled pomohl vyhledat a zpřesnit dráhu dvou kandidátů a i když není definitivně rozhodnuto o financování mise, nikdo nepochybuje, že bude na podzim další let schválen. Nejpozitivnější zprávou minulého týdne je nejspíš fakt, že Pluto je opravdu velmi bizarní ledový svět, jak jsme tajně doufali, protože jakýkoli předchozí první průlet kolem nějakého tělesa Sluneční soustavy také přinesl neobyčejná překvapení.
- V kosmonautice jsme minulý týden zaznamenali samé pozitivní momenty. Povedly se i dva starty raket, jeden americký s družicí GPS a druhý evropský s družicemi Star One C4 a MSG-4. Především meteorologický satelit druhé generace je velkým přínosem pro zpřesnění předpovědí počasí v budoucnosti.
Výročí
- 21. července 1880 (135 let) se narodil československý astronom Milan Rastislav Štefánik. Byl to všestranný člověk. Mimo astronomii je znám jako politik, který se výrazně zasadil o vznik Československa. Pracoval na observatoři v Paříži a podílel se na expedicích na Mont Blanc i do vzdálených zemí. Zemřel při havárii, když se jeho letadlo blížilo na přistání u Bratislavy v právě vzniklém Československu. Na jeho počest je pojmenována hvězdárna na Petříně v Praze.
- 21. července 1620 (395 let) se narodil francouzský astronom Jean-Félix Picard. Podílel se na prvních přesných měřeních Země, když měřil délku jednoho stupně zeměpisné šířky na pařížském poledníku. Výsledkem byl poloměr Země 6329 km (dnes 6378 km). Dále je uváděno, že Picard vylepšil kvadrant o dalekohled a mikrometrický šroub. Dopisoval si s mnoha vědci té doby. Uvést můžeme například, že diskuze s Newtonem jej vedly ke studiu světelného spektra. Navrhl také měření rektascenze hvězd podle jejich průchodu meridiánem, k čemuž používal v té době nově vyvinuté kyvadlové hodiny Christiaana Huygense.
- 23. července 1995 (20 let) ohlásili Alan Hale a Thomas Bopp objev komety, později známé jasné komety C/1995 O1 (Hale-Bopp). Jak uvedl Hale, známý pozorovatel komet, bylo ironií, že tu noc měl zrovna čas se kouknout na nějaké objekty ve Střelci a zrovna u M 70 objevil mlhavý objekt, který díky předchozím zkušenostem okamžitě identifikoval jako kometu. Narozdíl od něj Thomas Bopp jako amatér pozoroval s přáteli a k jeho štěstí se v zorném poli dalekohledu odsouvala M 70 pomalu pryč, když se nasunul jiný mlhavý objekt, který byl následně shledán jako kometa.
- 24. července 1950 (65 let) proběhl první start z mysu Canaveral. Raketu Bumper V-2 odpálili jako test američané na základě ukořistěného materiálu z druhé světové války. Podařilo se jí dosáhnout výšky 400 km.
- 25. července 1575 (440 let) se narodil německý fyzik a astronom Christoph Scheiner. V roce 1603 sestavil pantograf, zařízení umožňující překreslení plánu, nebo grafiky ve zvětšeném měřítku. Ačkoli v roce 1612 pozoroval sluneční skvrny, byl později ve sporu s Galileim. Později se na poli optiky podílel na úpravě Keplerova dalekohledu vložením třetí čočky, čímž umožnil pozemská pozorování nepřevráceného obrazu. Dále sestrojil přenosnou dírkovou komoru. Podílel se na popisu funkce lidského zraku, včetně poznání, že obraz vzniká na sítnici, odkud je signál veden zrakovým nervem do mozku.
Výhled na příští týden
- Měsíc v úplňku
Doporučené odkazy
O autorovi
Martin Gembec
Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. Od roku 2019 je vedoucím planetária v libereckém science centru iQLANDIA a má tak nadále možnost věnovat se popularizaci astronomie mezi mládeží i veřejností.
