Úvodní  >  Související stránky k článku Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Související stránky k článku Novinář a spisovatel Karel Pacner obdržel Cenu Antonína Vítka za rok 2021

Milan HalousekOsobnosti

Astronautická sekce ČAS ocenila Lubora Lejčka Čestnou cenou Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky

V průběhu jednání Sjezdu České astronomické společnosti, který se uskutečnil na konci dubna 2025 v pražském Planetáriu, udělila Astronautická sekce ČAS své nejvyšší ocenění, Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky panu Luboru Lejčkovi, u příležitosti jeho 80. narozenin, za jeho celoživotní přínos, podporu a propagaci kosmonautiky mezi odbornou i laickou veřejností.

Martin GembecOstatní

Na 22. sjezdu ČAS byla předána ocenění za popularizaci kosmonautiky a astrofotografii

Každý rok je na společném setkání členů České astronomické společnosti předáváno ocenění astrofotografovi roku a jeho kolegovi do 18 let v kategorii junior za Českou astrofotografii měsíce, Cena Jindřicha Zemana. Nepravidelně, většinou jednou za rok nebo za dva roky, je předávána Cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky. Laureáty se stali Vlastimil Vojáček, Jakub Kuřád a Lubor Lejček.

Milan HalousekOsobnosti

Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2023 obdrželi Andrew a Indira Feustelovi

Ve čtvrtek 25. ledna 2024, ve výroční den narození Antonína Vítka, byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti slavnostně udělena Čestná cena za popularizaci kosmonautiky v České republice manželům Andrewovi a Indiře Feustelovým, za jejich dlouhodobou a mimořádnou podporu kosmonautiky mezi českými studenty i laickou veřejností.

Milan HalousekOsobnosti

Druhým držitelem Ceny Antonína Vítka se stal docent Luboš Perek

Čestná cena Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky za rok 2019 byla Astronautickou sekcí České astronomické společnosti udělena docentu Luboši Perkovi u příležitosti jeho 100. narozenin za jeho celoživotní práci v oblasti kosmické tříště, geostacionární dráhy a kosmického práva. Dále za podporu a popularizaci československé i světové kosmonautiky a za osobní odvahu, když jako jediný oficiální zástupce tehdejší československé politické a vědecké scény byl ochoten v roce 1974 přijmout amerického astronauta česko-slovenského původu Eugena Cernana, velitele mise Apollo 17, a převzít od něj československou vlaječku, kterou měl s sebou na Měsíci. A potom tuto vlaječku, a další materiály, uschovat před státní mocí až do roku 1989.

Milan HalousekOsobnosti

Čestnou cenu Antonína Vítka za popularizaci kosmonautiky pro rok 2022 obdržel dr. Petr Lála

V sobotu 23. dubna 2022 byla slavnostně předána cena udělovaná Astronautickou sekcí ČAS za popularizaci kosmonautiky. Toto ocenění obdržel RNDr. Petr Lála, čestný člen České astronomické společnosti. Ocenění pojmenované po předním českém znalci, popularizátorovi a encyklopedistovi kosmonautiky, Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. (1940-2012) je udělováno každoročně vybrané osobnosti za významnou dlouhodobou činnost při popularizaci kosmonautiky a vědních oborů s kosmonautikou souvisejících.

Redakce Astro.czOsobnosti

Cena Antonína Vítka pro Vladimíra Remka

Česká astronomická společnost se prostřednictvím své Astronautické sekce rozhodla udělovat cenu pojmenovanou po našem vynikajícím popularizátorovi kosmonautiky, Antonínu Vítkovi. První laureát byl oznámen na Kosmos News Party 2018 v Pardubicích. Stal se jím Vladimír Remek, československý kosmonaut, jehož význam pro popularizaci kosmonautiky je po celých 40 roků od jeho vesmírného letu nezpochybnitelný. Předání Ceny Antonína Vítka se uskutečnilo 12. května 2018 na Mezinárodním veletrhu Svět knihy 2018, na stánku Českého rozhlasu a jeho nakladatelství Radioservis. Svým tématem šlo o vhodnou příležitost, protože své autorské čtení zde měl Stanislav Kužel, který tak prezentoval svou knihu Kosmonauti Nula.



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »