Úvodní strana  >  Články  >  Osobnosti  >  Tiskové prohlášení: Cena Littera Astronomica za rok 2009

Tiskové prohlášení: Cena Littera Astronomica za rok 2009

Logo České astronomické společnosti. Autor: ČAS.
Logo České astronomické společnosti.
Autor: ČAS.
Česká astronomická společnost ocenila cenou Littera Astronomica za rok 2009 za celoživotní dílo, především pak za významný přínos v popularizaci kosmonautiky a publikační činnost pracovníka Akademie věd a popularizátora kosmonautiky Mgr. Antonína Vítka, CSc. Slavnostní předání ceny proběhne v pátek 9. října 2009 od 16:00 na 19. Podzimním knižním veletrhu v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodu. Laureát zde od 17:30 přednese přednášku na téma Raketoplány – co dokázaly a v čem zklamaly.

Tiskové prohlášení České astronomické společnosti číslo 132 z 9. 10. 2009

Cena Littera Astronomica České astronomické společnosti je určena k ocenění osobnosti, která svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie u nás. Littera Astronomica byla poprvé udělena v roce 2002 a jejími držiteli se dosud stali Doc. Josip Kleczek z Astronomického ústavu AV ČR, Dr. Jiří Grygar z Fyzikálního ústavu AV ČR, Ing. Antonín Rükl z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, Ing. Pavel Příhoda z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy, RNDr. Oldřich Hlad z Hvězdárny a planetária hl. m. Prahy a Doc. RNDr. Zdeněk Mikulášek, CSc. z Masarykovy univerzity v Brně. Cenu dotuje knihkupectví Kanzelsberger, a.s. (www.kanzelsberger.cz) a Společnost Astropis (www.astropis.cz).

Laureát převezme cenu z rukou knihkupce Jana Kanzelsbergera, spisovatelky a ředitelky 19. Podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě PhDr. Markéty Hejkalové a předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Evy Markové, CSc.

Mgr. Antonín Vítek, CSc.

Antonín Vítek se narodil 25. ledna 1940. Na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy vystudoval organickou chemii. Po ukončení studia nastoupil do Ústavu organické chemie a biochemie ČSAV. V roce 1971 získal titul CSc. (obor organická fyzikální chemie). Věnoval se programování a IT technologiím. V sedmdesátých letech minulého století pracoval na programovém vybavení československé automatické pece pro materiálové experimenty v beztíži ČSK-1 a na přípravě programů pro vyhodnocování experimentů ČSK-1 prováděných na sovětských orbitálních stanicích Saljut-7 a Mir. Pracovníkem Akademie věd České republiky je do současnosti.

Mgr. Antonín Vítek, CSc. je předním českým znalcem, popularizátorem a encyklopedistou kosmonautiky, autorem stovek novinových a časopiseckých článků, spoluzakladatelem prvního československého neformálního (úřady neschváleného a nikdy neregistrovaného) sdružení zájemců o kosmonautiku „SPACE“ (1961), autorem a spoluautorem řady článků v elektronických médiích (především iDnes.cz/Technet.cz) reflektujících aktuální dění v kosmonautice. Často vystupuje nebo je citován v televizi, rozhlase a dalších sdělovacích prostředcích. V červenci 1969 byl členem týmu, který v Československé televizi komentoval přistání prvních lidí na Měsíci.

Je spoluautorem dvou knih o kosmonautice – Malá encyklopedie kosmonautiky (Mladá fronta, 1982 - spolu s dr. Petrem Lálou, CSc.) a Půlstoletí kosmonautiky (Epocha, 2008, spolu s Ing. Karlem Pacnerem). Často vystupuje na popularizačních i odborných akcích s informacemi o aktuálním dění v kosmonautice i s tématy z historie kosmonautiky.

Nejvýznamnějším dílem Mgr. Antonína Vítka, CSc., je založení a vedení elektronické encyklopedie kosmonautiky „SPACE 40“. Tato specializovaná databáze kosmonautiky vznikla v roce 1997 při příležitosti 40. výročí vypuštění první umělé družice Země. Od té doby věnuje Antonín Vítek téměř denně několik hodin svého volného času doplňování a upřesňování údajů v encyklopedii, zajišťování a překládání aktuálních zpráv a publikování elektronických odkazů na původní zdroje informací. Vytvořil tak jedinečný katalog všech umělých kosmických těles a kosmonautů, který nemá ve světě svým rozsahem srovnání. Všechny zveřejněné údaje se vždy opírají o originální a oficiální zdroje, pro zajištění dokonalé přesnosti informací nejsou používány překlady, ale pouze originální jazykové verze. Naučil se i základy čínštiny, aby encyklopedie „SPACE 40“ obsahovala co nejpřesnější informace o čínském kosmickém programu.

Za činnost ve prospěch nejenom kosmonautiky byla Mgr. Antonínu Vítkovi, CSc. udělena Akademií věd České republiky v roce 2008 prestižní „Cena Vojtěcha Náprstka“ za popularizaci vědy a techniky a v témže roce byla jeho jménem pojmenována planetka „30253 Vítek“.

19. Podzimní knižní veletrh se koná ve dnech 9. - 10. října 2009 v Kulturním domě Ostrov v Havlíčkově Brodě. Podrobnosti o 19. Podzimním knižním veletrhu a jeho programu naleznete na www.hejkal.cz/trh/. Česká astronomická společnost v Havlíčkově Brodě již po osmé slavnostně udělí cenu Littera Astronomica za literaturu spojenou s astronomií.

Astronomický výběr z programu 19. Podzimního knižního veletrhu:

Po celou dobu konání veletrhu
Stánek České astronomické společnosti a Nakladatelství Aldebaran nabízí prodej knih.

Pozorování Slunce dalekohledem (zdarma). Za jasného počasí nabídneme návštěvníkům veletrhu, ale i kolemjdoucím pohled na Slunce přes filtry, kterými je možné pozorovat sluneční skvrny. Pozorování se uskuteční po dobu veletrhu (v pátek 10 - 19, v sobotu 9 - 17) před Kulturním domem Ostrov. V případě zatažené oblohy předvedeme vlastnosti dalekohledu na pozemských objektech. Za deště se pozorování nekoná. Zajišťuje Jihlavská astronomická společnost.

Pátek 9. října 2009

  • 15:00 - 15:45 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2009 Mgr. Antonína Vítka, CSc. na stánku České astronomické společnosti.
  • 16:00 slavnostní předání ceny Littera Astronomica 2009 v literární kavárně Petrkov na balkoně Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod, cenu Littera Astronomica 2009 předá předsedkyně České astronomické společnosti RNDr. Eva Marková, CSc.
  • 16:30 – 17:00 autogramiáda laureáta ceny Littera Astronomica 2009 Mgr. Antonína Vítka, CSc. na stánku Českého rozhlasu Vysočina a Radioservisu.
  • 17:30 přednáška laureáta ceny Littera Astronomica 2009 Mgr. Antonína Vítka, CSc. Raketoplány – co dokázaly a v čem zklamaly v salonku v prvním patře Kulturního domu Ostrov, Havlíčkův Brod.

 

Kromě České astronomické společnosti (www.astro.cz) na přípravě spolupracuje Nakladatelství Aldebaran (kontakt: nva@nva.cz) a Jihlavská astronomická společnost (http://www.jiast.cz/). Více informací o 19. Podzimním knižním veletrhu najdete na www.hejkal.cz.

Tiskové prohlášení ke stažení:
[1] Ve formátu PDF (128 kB)
[2] Ve formátu DOC (87 kB)




O autorovi

Pavel Suchan

Pavel Suchan

Narodil se v roce 1956 a astronomii se věnuje prakticky od dětství. Dlouhodobě působil na petřínské hvězdárně v Praze jako popularizátor astronomie a zároveň byl aktivním účastníkem meteorických expedic na Hvězdárně v Úpici. V současnosti pracuje na Astronomickém ústavu AV ČR, kde je vedoucím referátu vnějších vztahů a tiskovým mluvčím. V České astronomické společnosti je velmi významnou osobností - je čestným členem, místopředsedou ČAS, tiskovým tajemníkem, předsedou Odborné skupiny pro tmavou oblohu a také zasedá v porotě České astrofotografie měsíce.

Štítky: Osobnost, Antonín Vítek, Littera astronomica


22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »