Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Finále Astronomické olympiády opět na Fyzikálním ústavu v Opavě

Finále Astronomické olympiády opět na Fyzikálním ústavu v Opavě

Praktické úkoly řešili soutěžící v Unisféře, digitálním planetáriu Fyzikálního ústavu v Opavě
Autor: Jan Kožuško

Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii CD již zná své vítěze. Ve dnech 11. až 13. května 2022 proběhlo po přestávce způsobené pandemií nemoci Covid-19 opět prezenčně na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil Lukáš Linhart z Gymnázia Petra Bezruče ve Frýdku-Místku.

V rámci doprovodného programu čekala studenty návštěva hvězdárny Ústavu fyziky (WHOO! – White Hole Observatory Opava http://whoo.slu.cz ), projekce dvou pořadů v Unisféře (http://unisfera.slu.cz/ )  a společná večeře v nově rekonstruovaných místnostech určených k popularizaci vědy na rektorátu Slezské univerzity.

Vítězové finále

V pátek odpoledne proběhlo za přítomnosti ředitele Fyzikálního ústavu prof. RNDr. Zdeňka Stuchlíka, CSc., slavnostní vyhlášení výsledků. Všichni finalisté obdrželi diplomy a tašky s drobnými dárky. Nejúspěšnější pak také věcné ceny. Na medailových pozicích se umístili:

  1. Lukáš Linhart, Gymnázium Petra Bezruče ve Frýdku-Místku
  2. Matouš Mišta, Gymnázium Olomouc-Hejčín,
  3. Daniel Čtvrtečka, Štefánikova hvězdárna v Praze

Z kategorie CD, která je určena studentům prvních a druhých ročníků středních škol, se vybírají členové reprezentace České republiky na Mezinárodní astronomickou olympiádu (IAO).

S teoretickými příklady i datovou analýzou se účatníci potýkali v posluchárně B1 Autor: Jan Kožuško
S teoretickými příklady i datovou analýzou se účatníci potýkali v posluchárně B1
Autor: Jan Kožuško

19. ročník vyvrcholí v Planetum Praha

Pět desítek nejlepších řešitelů ze základních škol a víceletých gymnázií se sjede v pátek 27. května 2022 do pražského Planetum, největšího planetária v České republice a jednoho z největších planetárií na světě.

Není bez zajímavosti, že …

  • v průběhu tohoto finále v Opavě se u nikoho z účastníků ani organizátorů neprojevily žádné z projevů paraskavedekatriafobie, tedy chorobného strachu z pátku třináctého…
  • ve čtvrtek bylo finále neplánovaně zpestřeno celosvětovou mediální kampaní oznamující první přímé zobrazení supermasivní černé díry v centru naší Galaxie… (více v článku Astronomové zveřejnili první snímek černé díry v srdci naší Galaxie)

Díky hezkému počasí proběhlo pozorovací kolo v terénu u obce Chvalíkovice Autor: Jan Kožuško
Díky hezkému počasí proběhlo pozorovací kolo v terénu u obce Chvalíkovice
Autor: Jan Kožuško

O Astronomické olympiádě

Astronomickou olympiádu vyhlašuje Česká astronomická společnost a Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Ve školním roce 2021/22 probíhá její 19. ročník. Koncem května budou následovat ústřední kola zbývajících dvou kategorií – EF a GH. Soutěž je zařazena do Věstníku Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy v kategorii A.

Více informací o Astronomické olympiádě a její historii, výsledkovou listinu, zadání a vzorová řešení úloh finále naleznete na olympiada.astro.cz.

Poděkování

Ústřední kolo kategorie CD by se neobešlo bez pečlivého organizačního zajištění týmem Fyzikálního ústavu Slezské univerzity v Opavě pod vedením Dr. Tomáše Gráfa. Přípravu a hladký průběh finále organizačně zabezpečili Bc. Lucie Dospivová, paní Lenka Polášková, Dr. Jan Hladík, Mgr. Adam Hofer a Tomáš Lanča.

Úlohy finále připravili Dr. Jakub Vošmera, Dr. Jan Kožuško a Dr. Tomáš Gráf. Zadání recenzovali prof. Petr Kulhánek a  doc. Michal Švanda. Porotci finále byli Dr. Jan Kožuško, Dr. Jakub Vošmera a Dr. Tomáš Gráf.

Partneři finále

Hlavním partnerem finále je Fyzikální ústav Slezské univerzity v Opavě.

Kontakty a další informace

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.
Proděkan pro strategie a rozvoj, Filozoficko-přírodovědecká fakulta Slezské univerzity v Opavě
Email: tomas.graf@fpf.slu.cz
Tel.: 734 268 124

Dr.-Ing. Jan Kožuško
Předseda Ústřední komise Astronomické olympiády
Email: kozusko@astro.cz
Tel.: 776 200 522




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 410

IC 410 – Hmlovina žubrienok v súhvezdí Povozník Na snímke je zachytená emisná hmlovina IC 410, nachádzajúca sa v súhvezdí Povozník (Auriga) na zimnej oblohe severnej pologule. Na oblohe leží približne na súradniciach rektascenzia 5 h 22 min a deklinácia +33°, takže je dobre pozorovateľná najmä počas zimných mesiacov. Od Zeme je vzdialená približne 10 000 až 12 000 svetelných rokov a patrí medzi výrazné oblasti aktívnej tvorby hviezd v našej Galaxii. V jej vnútri sa nachádza mladá otvorená hviezdokopa NGC 1893, ktorej horúce mladé hviezdy intenzívnym žiarením ionizujú okolitý plyn a spôsobujú jeho charakteristické žiarenie. Jednou z najzaujímavejších častí tejto hmloviny sú útvary prezývané „žubrienky“ – husté prachoplynné globuly Sim 129 a Sim 130, ktoré majú pretiahnutý tvar s dlhými chvostami. Tieto štruktúry formuje silné ultrafialové žiarenie a hviezdny vietor z mladých hviezd v okolí. Každý z týchto útvarov má rozmery rádovo niekoľko svetelných rokov, takže ide o obrovské kozmické štruktúry. IC 410 je fascinujúcim príkladom oblasti, kde sa súčasne stretáva zrodenie nových hviezd, pôsobenie ich žiarenia na okolité prostredie aj tmavé pásy medzihviezdneho prachu, ktoré vytvárajú dramatický kontrast vnútri hmloviny. Práve táto kombinácia jemných emisných štruktúr, tmavých prachových oblastí a výrazných detailov robí z IC 410 jeden z najpôsobivejších objektov zimnej oblohy. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 70x180sec. R, 60x180sec. G, 60x180sec. B, 100x120sec. L, 105x600sec Halpha, 82x600sec SII, 74x600sec OIII, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 10.1. až 9.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »