Konec IYA2009 měří přesně 24 hodin aneb 24 astronomických jednohubek

Názvy těchto končin v nás jistě vzbuzují oprávněné představy exotických krajin a v případě Sibiře pak tvrdých klimatických podmínek. Ale astronomie? Tady spíše nalezneme observatoře geofyzikální či oceánografické. Tohle časové pásmo je samá slaná voda, protože o astronomii provozované mořskými živočichy jsem mnoho informací nezjistil :-), tak jenom pár drobků z ostrovů.

Katedra fyziky Univerzity jižního Pacifiku ve spolupráci s Jihopacifickou fyzikální společností veřejné promítání hodinového DVD Astronomické oči (provázel nás rokem astronomie i u nás doma). Akce se konala v říjnu přímo v areálu hlavního univerzitního kampusu v městě Suva (Fidži, IYA 2009 jim tam skončil před hodinou) a byla doplněna večerním pozorováním. Pobočky univerzity jsou na řadě dalších ostrovů, také na Šalamounových ostrovech. Zda se tam pořádaly obdobné akce se však nepodařilo vypátrat.

Papua - Nová Guinea

Čas běží stále dál a půlnoc právě zastihla i centrální části Austrálie, kde je situace poněkud zvláštní, protože je zde čas posunutý o devět a půl hodiny proti UT. Není to však docela výjimečné, některé státy mají posunutý čas dokonce o čtvrthodinu oproti řádnému pásmovému času.

Unikátní meteorit s rodokmenem z australské pouště 2009.09.18 07:20

Zprávu o vzácném nálezu neobvyklého typu meteoritu, který našli vědci v Nullarborské poušti v jihozápadní Austrálii na základě systematických pozorování, která umožnila nejen nalezení samotného meteoritu, ale i určení jeho původu ve Sluneční soustavě, přináší dnešní vydání prestižního časopisu Science.

Tiskové prohlášení Astronomického ústavu Akademie věd ČR

A ještě něco nás s Austrálií již několik let spojuje, je to společná bolidová síť, která vznikla také díky ondřejovskému týmu dr. Spurného. Další si přečtěte třeba zde /clanek/3963 nebo tady http://www.veda.cz/article.do?articleId=51392

Ovšem v souvislosti s letošním rokem astronomie by se nám v České republice mělo vybavit něco docela jiného. A to úspěch českého týmu studentů na Mezinárodní astronomické olympiádě. Další detaily naleznete zde http://olympiada.astro.cz/. Gratulujeme a děkujeme!

Neúprosná rotace naší planety ukončuje Mezinárodní rok astronomie i v tomto časovém pásmu. Opět se podíváme do několika exotických zemí.

Astronomie je vskutku globální věda, že ano? http://cosmicdiary.org/blogs/john_hearnshaw/?p=703

Také ve Vietnamu je astronomie podporována, na některých univerzitách je nově zavedeno dokonce i magisterské studium astronomie a velké naděje ohledně popularizace astronomie jsou vkládány do činnosti dlouho plánovaného planetária v Hanoji. Podrobněji je situace popsána v tomto článku:

Tato nezisková společnost se soustředí především na vzdělávání a popularizaci astronomie a příbuzných věd. K tomuto účelu se snaží využívat především prostředí internetu.

Zatmění Slunce 2010

Šrí Lanka dostane hned na začátku roku 2010, přesně 15. ledna, astronomický dárek v podobě prstencového zatmění Slunce, které tady bylo pozorovatelné naposledy v roce 1955, podrobnosti naleznete například zde http://eclipse.gsfc.nasa.gov/OH/OH2010.html#SE2010Jan15A

Konec roku astronomie nastal i v Indii, kde je čas oproti UT posunutý o pět a půl hodiny. V Indii má astronomie a astrofyzika velmi dlouhou tradici. Seznam astronomických observatoří naleznete zde http://en.wikipedia.org/wiki/Category:Astronomical_observatories_in_India

Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy v Ostravě bude na jaře 2010 pořádat seminář pro veřejnost věnovaný odkazu tohoto vynikajícího astrofyzika.

Situace astronomického výzkumu a také astronautiky v Pákistánu je zřejmá z odkazů uvedených níže.

V tuto chvíli se také v Arménii se lidé loučí s IYA2009, zejména členové Arménské astronomické společnosti, která je nezávislou nevládní organizací působící od roku 1999. Přestože její členská základna není velká, spolupracuje s řadou jednotlivců i organizací v zahraničí. Mezi hlavní aktivity patří informace o projektech Bjurakanské observatoře, pořádání letních škol astronomie nebo udílení výročních cen mladým astronomům. V roce 2007 organizovali mezinárodní konferenci JENAM 2007, což byla dosud největší astronomická akce, jaká se kdy v Arménii konala.

Také se pomalu rozhlížejte, koho můžete navrhnout na prestižní cenu V. A., která se bude udělovat poprvé v roce, který Arménům právě začal (viz http://vaprize.sci.am/ ).

O astronomii v Saudské Arábii se podařilo zjistit tohle: http://www.astronomy2009sa.org/ a pak na chvíli se dokonce blýsklo na lepší časy s anglickým textem zde: http://art.kau.edu.sa/Content.aspx?Site_ID=130&lng=EN&cid=1446 , ovšem jen do konce prvního odstavečku. Raději se podíváme jinam, ale až za hodinu, přátelé!

Konec roku se nezadržitelně blíží k nám, bohužel jsme tady zapomněli uvádět praktické výzvy ovlivňující průběh vašeho silvestrovského veselí. Tak tedy, pokud čtete stále náš seriálek a nestihli jste si dát šampaňské na půlnoční přípitek do lednice, tak teď už jej tam nedávejte! Už by se nestihlo vychladit. Šup s ním do mrazáku, protože za hodinu už jsme doma!

Tak dobrý? Už jste zpátky?

Ukrajina je také v "klubu" zemí, které vydaly pamětní stříbrnou minci, má hodnotu 100 hřiven a blýská se na všechny strany (snad tím nezhorší situaci kolem světelného znečištění).

Turecko

Velmi hezký přehled struktury astronomických institucí v Turecku je na této adrese: http://www.developingastronomy.org/index.php/survey/response/185-gasturkey

S tureckými astrofyziky velmi těsně spolupracují čeští, moravští i slezští vědci. Zejména Masarykova univerzita v Brně a Slezská univerzita v Opavě.

Egypt

Velmi zajímavé odkazy o historii dávné egyptské astronomie jsou uvedeny níže. Ovšem v roce, který těm současným Egypťanům právě začíná, budou v Alexandrii pořádat již 20. konferenci IPS (International Planetarium Society), která se pořádá co dva roky. Podrobnosti zde: http://www.bibalex.org/IPS2010/home/home.aspx

O průběh roku astronomie se v Egyptě staralo především Centrum pro popularizaci vědy v Alexandrii: http://www.bibalex.org/psc/Home/Index.aspx?lang=en

Tak! A jsme doma! I nám právě skončil Mezinárodní rok astronomie. Pokud jste si už připili na zdraví se všemi, kteří jsou kolem vás a dokážete ještě zaostřit na další řádky, pak znovu vítejte u seriálu astronomických silvestrovských jednohubek. Tyhle budou od našich evropských sousedů ?

V Německu sice rok končí stejně jako u nás, ale už stihli bilancovat a vypadá to velmi impozantně, protože akcí organizovaných v rámci IYA2009 bylo v celém státě přes 40 000 a navštívilo je více než 2 miliony lidí. Sympatické a inspirativní se zdá být také to, že se hlavní organizátoři chtějí sejít, vyhodnotit trendy této celoroční kampaně a odpovědět si na otázku: ?Jak dál pokračovat po Mezinárodním roce astronomie v popularizaci astronomie a přírodních věd??

Mezi techniky divize planetárií firmy Zeiss se traduje takový bonmot: "Nejlepší planetárium na světě je v Jeně, ale nejlepší planetárium v Německu má Hamburg!"

Tak tady je máte obě, vlevo Hamburg (http://www.planetarium-hamburg.de/) a vpravo Jena (http://www.planetarium-jena.de/)

Polsko

I u našich slovanských sousedů už mají konec roku astronomie za sebou, jejich řeč je natolik blízká, že je škoda to překládat, tak to berte třeba jako zkoušku, zda už jste přece jen trošku nepřebrali :-)

Astronomia w Polsce

Najsłynniejszym polskim astronomem jest Mikołaj Kopernik (1473-1543), którego teoria heliocentryczna zapoczątkowała "rewolucję kopernikańską" w nauce i sposobie postrzegania świata. Innym słynnym astronomem z naszego kraju był gdańszczanin Jan Heweliusz (1611-1687). Współcześnie jako najbardziej znanych astronomów wymienia się astrofizyka Bohdana Paczyńskiego (1940-2007) oraz radioastronoma Aleksandra Wolszczana.

Astronomia jest uprawiana w ośrodkach akademickich i naukowych w Białymstoku, Gdańsku, Kielcach, Krakowie, Łodzi, Opolu, Poznaniu, Rzeszowie, Szczecinie, Toruniu, Warszawie, Wrocławiu, Zielonej Górze. Ponad dwustu zawodowych astronomów zrzeszonych jest w Polskim Towarzystwie Astronomicznym (PTA).

Największymi instrumentami obserwacyjnymi działającymi na terenie naszego kraju są pracujące koło Torunia teleskop optyczny o średnicy 90 cm oraz radioteleskop o średnicy 32 m. Natomiast największym teleskopem, w którym udziały ma Polska jest 11-metrowy teleskop SALT w Republice Południowej Afryki. Nasz kraj jest także uczestnikiem ogólnoświatowej sieci radioteleskopów VLBI, misji kosmicznych (np. INTEGRAL), a także wielu innych projektów badawczych.

Polska astronomia uzyskuje wybitne lub wyróżniające się wyniki w wielu współczesnych dziedzinach astronomii, jak odkrycia planet i układów pozasłonecznych (w tym pierwszego w historii) czy zastosowania mikrosoczewkowania grawitacyjnego do poszukiwania niewidocznych obiektów Galaktyki (projekt OGLE), gwiazdy kataklizmiczne i asterosejsmologia, badania kosmosu na falach radiowych, astrofizyka materii międzygwiazdowej, badania małych ciał Układu Słonecznego, fizyka Słońca, poszukiwania gwiazd zmiennych, kosmologia, astrofizyka wysokich energii i wiele innych.

W zakresie edukacji i popularyzacji astronomii należy wymienić w pierwszej kolejności 15 planetariów działających w naszym kraju. Regularne wykłady popularnonaukowe odbywają się w wielu polskich miastach, astronomia obecna jest także na festiwalach nauki. Polska szkolna olimpiada astronomiczna jest jedną z najstarszych na świecie (ma ponad 50 lat).

Astronomia w Polsce może poszczycić się dużą rzeszą hobbystów interesujących się tym co się dzieje na niebie i w kosmosie. Miłośnicy astronomii zrzeszeni są w kilkunastu organizacjach, z których najstarszą jest Polskie Towarzystwo Miłośników Astronomii (PTMA).

W języku polskim ukazują się dwa czasopisma popularnonaukowe o astronomii, dwumiesięcznik "Urania" oraz kwartalnik "Vademecum miłośnika astronomii". W Internecie od wielu lat działają polskie portale astronomiczne (np. Astronomia.pl, Astronet). Co roku ukazuje się po kilkanaście i więcej książek o tematyce badań kosmosu.

O historii astronomii w Polsce od wieku XV do współczesności można przeczytać w artykule profesora Kreinera.

Švédsko

Tímto momentem končí rok astronomie i celé Velké Británii a Irsku nebo také Portugalsku či na Kanárských ostrovech. Na velmi obsáhlých stránkách Spojeného království, jež jsou věnovány IYA2009 (http://www.astronomy2009.co.uk/) je naprosto jednoduchý postup pro ty, kteří byli astronomií okouzleni v průběhu roku astronomie a chtěli by u ní setrvat:

1. navštivte další akci na hvězdárně, která by byla podobná té, jež se vám líbila již dříve
2. navštivte planetárium (raději dvakrát nebo i třikrát ? pozn. autora tohoto textu :-))
3. spojte se s místní astronomickou organizací
4. využijte k získávání dalších informací internetu a již existujících astronomických portálů
5. předplaťte si časopis popularizující astronomii
6. kupte si svůj vlastní triedr nebo astronomický dalekohled

Velmi podobný postup lze zvolit i u nás.

V Severním Irsku je ve městě Armagh observatoř (založena 1793!), která se podílí na moderním astrofyzikálním výzkumu a má pozorovací čas také na SALT. Okolí poblíž hvězdárny je upraveno jako zajímavý astropark a na úpatí kopce směrem k centru města se nachází před několika lety rekonstruované planetárium (digitální projektor DigiStar3). Další podrobnosti naleznete mezi odkazy, stejně tak o astronomii v Irsku a Portugalsku.

Tak v tomhle časovém pásmu se nalézají snad jen ostrovy, ale i na nich jsou patrně astronomové amatéři či profesionálové, kteří se loučí s rokem astronomie právě nyní. Na Azorských ostrovech vydali vlastní variantu suvenýru k IYA2009, který tvoří dvě známky zakomponované do ozdobného listu. Motivem jedné z nich je radioteleskop, na druhé je observatoř Ribeira Grande. Pokud si chcete projít všechny filatelistické lahůdky končícího roku astronomie, pak klikněte sem: http://www.astronomy2009.org/organisation/structure/taskgroups/philately/calendar/

Asi před pěti lety byla zveřejněna vědecká práce, která dokazuje, že vnitřní části Země rotují rychleji než vnější. Mimo jiná data bylo pro podporu této teorie využito také údajů ze 17 menších zemětřesení v oblasti Jižních Sandwichových ostrovů.

Jak se zdá, ještě jste do těchto chvil nebyli pověřeni žádným domácím úkolem z pilnosti. To musíme napravit. Vrhněme se na chvíli na geofyziku. Tohle je snad především časové pásmo středoatlantického hřbetu, takže si o tom něco nastudujte a za hodinku si vás proklepnu! :-) http://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edooce%C3%A1nsk%C3%BD_h%C5%99bet, http://cs.wikipedia.org/wiki/Rozp%C3%ADn%C3%A1n%C3%AD_oce%C3%A1nsk%C3%A9ho_dna

Moderní éra brazilské astronomie začala asi v 70. letech minulého století, předchozí činnost byla spíše chaotickou izolovanou aktivitou stále vznikajících a zanikajících institucí. Situace se změnila až po zavedení řádných graduálních astronomických studijních oborů. Od té doby roste vědecká výkonnost přibližně o 15% ročně. Federální vláda podpořila některé velmi náročné projekty (1,6-m dalekohled LNA) a řada nadací vložila prostředky do skutečně velkých projektů (Gemini nebo SOAR). Brazílie má v současné době asi 300 astronomů s titulem Ph.D. (a patrně nestudovali v Plzni :-)). Velkou pozornost věnují také astronomickému vzdělávání na základních a středních školách spolu se všeobecnou popularizací astronomie. Celostátní astronomické olympiády se v základním kole účastní přes 350 000 žáků a studentů!

Argentina

I v zemi netradiční observatoře pro výzkum kosmického záření má v tuto chvíli IYA2009 už "padla". Gigantický projekt, na kterém se podílela i Česká republika, byl dokončen v roce 2008. Připomeňme si tu dobu tiskovou zprávou AV ČR.

Vědci slaví dokončení Observatoře Pierra Augera

Mezinárodní spolupráce v projektu Pierra Augera zahrnuje více než 400 fyziků ze 70 institucí 17 zemí. Budování jižní větve observatoře začalo již v roce 2000. Observatoř se rozkládá na ploše více než 3000 kilometrů čtverečních v argentinské provincii Mendoza, na východ od hřebene And. Tvoří ji síť více než 1600 povrchových detektorů, rozmístěných v pravidelné síti, a 24 fluorescenčních teleskopů, které pozorují slabé ultrafialové světlo vznikající při tvorbě spršky kosmického záření v atmosféře. Na stavbu observatoře bylo až dosud vynaloženo zhruba 53 milionů dolarů. První významné vědecké výsledky o nejenergetičtějších částicích, které ve vesmíru známe, zveřejnila Observatoř Pierra Augera na podzim roku 2007. Vědcům se podařilo zjistit, že tyto částice nepřicházejí rovnoměrně ze všech směrů. Jisté směry příchodů jsou preferovány a poměrně dobře se shodují s prostorovým rozložením blízkých galaxií, které obsahují aktivní černé veledíry. Několik vědeckých organizací označilo tento pozoruhodný výsledek za jeden z nejvýznamnějších průlomů ve vědě v roce 2007. Observatoř rovněž využila svůj postupně rostoucí detektor ke změření energetického spektra kosmického záření a dosáhla přitom vyšší přesnosti než jakýkoli předcházející experiment. Vědcům z Augerovy observatoře se podařilo potvrdit, že v oblasti nejvyšších energií spektrum velmi příkře klesá. To je ve shodě s teoretickou předpovědí starou více než 40 let, která předpokládá, že částice kosmického záření interagují s všudypřítomným reliktním zářením a ztrácejí přitom na své cestě vesmírem energii. Nově získané horní limity na podíl fotonů a neutrin v nejenergetičtějším kosmickém záření navíc vyloučily některé z teorií o možném vzniku těchto částic.

Bližší informace: http://www.auger.org/collaboration/auger_institutions.html. Na stavbu a chod Observatoře Pierra Augera přispělo a přispívá více než 40 agentur: http://www.auger.org/contact/agencies.html

Tak pápá za hodinku!

Díky členství naší republiky v ESO (Evropská jižní observatoř) mají i naši astronomové možnost získávat pozorovací čas třeba i u čtveřice osmimetrových dalekohledů VLT, které dohromady tvoří nejvýkonnější dalekohled světa. Prozatím. Protože už se pomalu začíná realizovat vývoj a stavba dalekohledu o průměru 42 metrů. Pak nezbude, než logo přepracovat na "Chile, superdalekohled lidstva". Možná, protože v kolonce umístění má tento gigant stále napsáno TBD ("to be determined").

Informace o astronomickém dění v Bolívii a Venezuele dokumentují odkazy uvedené níže.

Za hodinku opět tady :-) !

Haló, Mexiko! I pro Tebe právě rok astronomie končí! (!México, el ano astronómico está terminando para ti también!)

Podle některých pramenů byli Májové první civilizací před objevením dalekohledu, u níž byla zaznamenána znalost difúzní podstaty Velké mlhoviny v Orionu. Stopy astronomie zaznamenáme také v májské architektuře, v níž nechybějí pozorovatelny a stavby orientované podle poloh nebeských objektů při astronomicky významných momentech. Například velká pyramida ve městě Cholula, která je mimochodem co do objemu největší pyramidou vůbec, je orientována směrem, v němž Slunce zapadá v den letního slunovratu. Májové sledovali také průchody Slunce zenitem, moment kdy Slunce zářilo takřka přesně nad hlavou, jim připadal výjimečný a hrál určitou roli i v jejich náboženství.

Také v období po španělské kolonizaci astronomie v Mexiku měla své obdivovatele. Ve třináctém století zde dokonce vyšla první astronomická kniha v Americe. Jednalo se o text "Tractatus de Sphaera", jehož autorem byl Giovanni Campano de Novara. Ačkoli tento text pojednával zejména o astronomii geocentrické, je zde i několik zmínek o astronomii heliocentrické, což bylo v té době rozhodně významné.

Astronomie se v Mexiku evidentně těší oblibě dodnes, čemuž nasvědčuje i propracovaný web k Mezinárodnímu roku astronomie. Ten mimo jiné dokládá, že letos v Mexiku nebyla jen prasečí chřipka. Pokud je Vašim koníčkem vedle astronomie také španělština, naleznete zde

velké množství informací nejen o současném astronomickém dění v této zemi. Pokud španělštinou nevládnete, pak si můžete web alespoň prohlédnout, zajímavý je i po grafické stránce. Jeho adresa je http://www.astronomia2009.org.mx.

Dovi za 60 minut!

Americká astronomická splečnost (AAS), která byla založena již v roce 1899, je jednou z největších organizací svého druhu na světě. Ovšem mezi jejími členy (je jich ~7 700!) jsou také matematikové, fyzikové, geologové a inženýři různého zaměření. Jste-li milovníci cestování stylem "last minute", pak ještě stihnete prestižní 215. AAS Meeting, který začne ve Washingtonu, DC 3. ledna 2010. Šťastný let!

Tož zatím ?

To je konec depeše, další za hodinku.

Je pojmenována zkratkou HIPAS (HIgh Power Auroral Stimulation) a slouží k výzkumu ionosféry. Nachází se asi 50 kilometrů severovýchodně od města Fairbanks. Podrobnosti naleznete na níže uvedeném odkaze.

Z několika málo planetárii je možná zajímavé tohle, protože podle informací na webových stránkách, je provozováno jen dobrovolníky. Jeho název je v originále "Marie Drake Planetarium", nachází se ve městě Juneau a patří stejnojmenné střední škole. Jeho sál má průměr asi 9 metrů a je pro veřejnost otevřeno každé úterý od 18 do 19 hodin. Každé poslední úterý v měsíci je připravena zvláštní akce. Ovšem další podrobnosti jsou nejasné, takže ... až náhodou pojedete kolem a bude úterý podvečer ... tak dejte vědět, jaké to bylo ...

A než se zase na hodinu rozloučíme, tak mi to přece jen nedá. Ta asociace je silnější než já, opouštíme Aljašku, tak si raději (z důvodu vlastní bezpečnosti) projděte informace o Velké medvědici a Malém medvědovi :-) (http://cs.wikipedia.org/wiki/Souhv%C4%9Bzd%C3%AD_Velk%C3%A9_medv%C4%9Bdice a http://cs.wikipedia.org/wiki/Mal%C3%BD_medv%C4%9Bd)

Vítejte na Havajských ostrovech! Tedy alespoň "jako", protože i sem už dospěl právě v tuto chvíli konec roku astronomie. To je právě taková falešná představa, že pokud pojedete na Havaj, tak budete mít "havaj". Pro astronomy je tomu právě naopak, žádná "havaj", spousta observatoří a málo kyslíku. Taková je realita. A pro všechny! (astronomy). Například na observatoři Mauna Kea (Bílá hora) je tolik dalekohledů, zejména "zahraničních", že se dá parafrázovat: "Kdo nemá dalekohled na Havaji, jako by nebyl!" Ale protože si to všechno můžete prohlédnout na různých virtuálních prohlídkách (odkazy dole), tak zamiřme jinam.

Tak, všichni milí čtenáři, ještě hodinka a bude to "Definiti" docela globální! Zatím...

Loučí se Tomáš Gráf a jeho internetový vyhledavač David (Google) Gráf, podklady ze španělských stránek přeložil Lukáš Gráf a podklady ze stránek čínských nějaký Žlutý pes (arabské stránky se ukázaly pro jakýkoliv pokus o překlad jako sebevražedné). Děkuji týmu astro.cz za převedení textů na server (z redakce spolupracovali Petr Horalek a Karel Mokry), ještě jednou přeji všem pevné zdraví a aby v roce 2010 bylo jasno nejen při pohledu na noční nebe!