Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové opět přivážejí medaile

Mladí čeští astronomové opět přivážejí medaile

Český tým na 7. IOAA (zleva: Anna Juráňová, Ondřej Theiner, Miroslav Hanzelka, Lukáš Timko, Lucie Fořtová, Filip Murár – doprovod, Tomáš Gráf – doprovod, klečící Giannis Batsiolas – průvodce týmu) Autor: Tomáš Gráf
Český tým na 7. IOAA (zleva: Anna Juráňová, Ondřej Theiner, Miroslav Hanzelka, Lukáš Timko, Lucie Fořtová, Filip Murár – doprovod, Tomáš Gráf – doprovod, klečící Giannis Batsiolas – průvodce týmu)
Autor: Tomáš Gráf
Český tým přivezl ze 7. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice dvě medaile – stříbrnou a bronzovou. S mezinárodní konkurencí 185 soutěžících z Evropy, Asie, Ameriky a Nového Zélandu se utkali v řeckém Volosu od soboty 27. července do neděle 5. srpna.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 9. srpna 2013

Nejlépe se z českého týmu umístil Lukáš Timko, absolvent Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře, který získal stříbrnou medaili. Bronzovou medaili obdržel Ondřej Theiner z gymnázia v Jírovcově ulici v Českých Budějovicích. Úspěšnými řešiteli se stali Miroslav Hanzelka, absolvent gymnázia v České Lípě a Lucie Fořtová, studentka Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Vzhledem ke generační obměně českého týmu (čtyři z pěti soutěžících byli na IOAA vůbec poprvé) a rostoucímu počtu účastníků soutěže je to vynikající výsledek. Český tým vedli RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě a Filip Murár z University of Cambridge.

Nejlepšího výsledku dosáhl Denis Turcu z Rumunska. Hostitelem soutěže byla Řecká astronomická společnost finančně podporovaná městem Volos, Thessalskou univerzitou, Aristotelovou univerzitou v Soluni a desítkami soukromých sponzorů. Záštitu nad soutěží převzal řecký prezident a řecké ministerstvo školství.

Vlastní soutěž probíhala v horském středisku Chania, 30 km východně od Volosu v nadmořské výšce 1200 metrů, kde byli studenti ubytovaní, a také v prostorách Thessalské univerzity ve Volosu. Soutěžící řešili úlohy ve třech kolech: teoretickém, zpracování dat a pozorovacím kole.

Vedoucí všech týmů z 35 zemí byli ubytováni ve sportovním areálu Xenones na předměstí Volosu, který byl vybudován pro LOH 2004. Příprava zadání i jejich překlady do rodných jazyků účastníků pak probíhaly rovněž v prostorách místní univerzity. Slavnostní zahájení proběhlo pod širým nebem na molu v centru města a závěrečný ceremoniál s udílením pak v moderní hale místního biskupství.

Není bez zajímavosti, že ...

  • český tým přijeli podpořit na zahájení soutěže také představitelé českého velvyslanectví v Aténách,
  • během soutěže byla poprvé část příkladů řešena na PC,
  • vedením IOAA byla přijata oficiální hymna IOAA, kterou složil řecký skladatel Vassilis Tasoudis.

 

První čtyři ročníky soutěže byly v Asii (Thajsko, Indonésie, Írán a Čína), pátý ročník v sousedním Polsku a vloni se IOAA konala v Brazílii. Příští ročník se bude konat od 1. do 10. srpna 2014 v rumunském městě Suceava.

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní od roku 2007. Z první soutěže jsme si přivezli jednu stříbrnou medaili, roku 2008 dvě bronzové, v roce 2009 dvě stříbrné a tři bronzové a v roce 2010 jednu zlatou. Předloni získali čeští soutěžící v Polsku a Kazachstánu dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Vloni pak v Brazílii a Jižní Koreji dvě zlaté, tři stříbrné a pět bronzových medailí.

Letošní olympijské zápolení českých studentů na mezinárodním astronomickém kolbišti je nyní ve svém poločase – v září se druhý český tým čítající pět studentů vypraví do hlavního města Litvy, Vilniusu na XVIII. Mezinárodní astronomickou olympiádu určenou pro mladší studenty. Držíme palce!

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost a Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy – VŠB TU – Ostrava. Cestu finančně p2odpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Hornicko-geologická fakulta VŠB – TU Ostrava a město Opava.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz. V září 2013 bude zahájen její 11. ročník a účastnit se mohou žáci druhého stupně základních škol a středních škol.

Kontakt a informace (např. pro rozhovory):

Web Astronomické olympiády: http://olympiada.astro.cz
Výbor Astronomické olympiády: olympiada@astro.cz
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB - TU Ostrava: http://planetarium.vsb.cz
Gymnázium České Budějovice: www.gymji.cz
Gymnázium Česká Lípa: www.gym-cl.cz
Gymnázium Pierra de Coubertina: http://www.gymta.cz
Gymnázium Třebíč: http://www.gtr.cz

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 185

Více o 7. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (7. IOAA) najdete na http://www.ioaa2013.gr




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »