Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Mladí čeští astronomové opět přivážejí medaile

Mladí čeští astronomové opět přivážejí medaile

Český tým na 7. IOAA (zleva: Anna Juráňová, Ondřej Theiner, Miroslav Hanzelka, Lukáš Timko, Lucie Fořtová, Filip Murár – doprovod, Tomáš Gráf – doprovod, klečící Giannis Batsiolas – průvodce týmu) Autor: Tomáš Gráf
Český tým na 7. IOAA (zleva: Anna Juráňová, Ondřej Theiner, Miroslav Hanzelka, Lukáš Timko, Lucie Fořtová, Filip Murár – doprovod, Tomáš Gráf – doprovod, klečící Giannis Batsiolas – průvodce týmu)
Autor: Tomáš Gráf
Český tým přivezl ze 7. Mezinárodní olympiády v astronomii a astrofyzice dvě medaile – stříbrnou a bronzovou. S mezinárodní konkurencí 185 soutěžících z Evropy, Asie, Ameriky a Nového Zélandu se utkali v řeckém Volosu od soboty 27. července do neděle 5. srpna.

Tisková zpráva České astronomické společnosti z 9. srpna 2013

Nejlépe se z českého týmu umístil Lukáš Timko, absolvent Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře, který získal stříbrnou medaili. Bronzovou medaili obdržel Ondřej Theiner z gymnázia v Jírovcově ulici v Českých Budějovicích. Úspěšnými řešiteli se stali Miroslav Hanzelka, absolvent gymnázia v České Lípě a Lucie Fořtová, studentka Gymnázia Pierra de Coubertina v Táboře. Vzhledem ke generační obměně českého týmu (čtyři z pěti soutěžících byli na IOAA vůbec poprvé) a rostoucímu počtu účastníků soutěže je to vynikající výsledek. Český tým vedli RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. z Hvězdárny a planetária Johanna Palisy v Ostravě a Filip Murár z University of Cambridge.

Nejlepšího výsledku dosáhl Denis Turcu z Rumunska. Hostitelem soutěže byla Řecká astronomická společnost finančně podporovaná městem Volos, Thessalskou univerzitou, Aristotelovou univerzitou v Soluni a desítkami soukromých sponzorů. Záštitu nad soutěží převzal řecký prezident a řecké ministerstvo školství.

Vlastní soutěž probíhala v horském středisku Chania, 30 km východně od Volosu v nadmořské výšce 1200 metrů, kde byli studenti ubytovaní, a také v prostorách Thessalské univerzity ve Volosu. Soutěžící řešili úlohy ve třech kolech: teoretickém, zpracování dat a pozorovacím kole.

Vedoucí všech týmů z 35 zemí byli ubytováni ve sportovním areálu Xenones na předměstí Volosu, který byl vybudován pro LOH 2004. Příprava zadání i jejich překlady do rodných jazyků účastníků pak probíhaly rovněž v prostorách místní univerzity. Slavnostní zahájení proběhlo pod širým nebem na molu v centru města a závěrečný ceremoniál s udílením pak v moderní hale místního biskupství.

Není bez zajímavosti, že ...

  • český tým přijeli podpořit na zahájení soutěže také představitelé českého velvyslanectví v Aténách,
  • během soutěže byla poprvé část příkladů řešena na PC,
  • vedením IOAA byla přijata oficiální hymna IOAA, kterou složil řecký skladatel Vassilis Tasoudis.

 

První čtyři ročníky soutěže byly v Asii (Thajsko, Indonésie, Írán a Čína), pátý ročník v sousedním Polsku a vloni se IOAA konala v Brazílii. Příští ročník se bude konat od 1. do 10. srpna 2014 v rumunském městě Suceava.

Česká republika se mezinárodních soutěží v astronomii a astrofyzice účastní od roku 2007. Z první soutěže jsme si přivezli jednu stříbrnou medaili, roku 2008 dvě bronzové, v roce 2009 dvě stříbrné a tři bronzové a v roce 2010 jednu zlatou. Předloni získali čeští soutěžící v Polsku a Kazachstánu dvě zlaté, jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Vloni pak v Brazílii a Jižní Koreji dvě zlaté, tři stříbrné a pět bronzových medailí.

Letošní olympijské zápolení českých studentů na mezinárodním astronomickém kolbišti je nyní ve svém poločase – v září se druhý český tým čítající pět studentů vypraví do hlavního města Litvy, Vilniusu na XVIII. Mezinárodní astronomickou olympiádu určenou pro mladší studenty. Držíme palce!

Účast českého týmu organizačně zajišťovala Česká astronomická společnost a Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy – VŠB TU – Ostrava. Cestu finančně p2odpořilo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Hornicko-geologická fakulta VŠB – TU Ostrava a město Opava.

Astronomickou olympiádu pořádá Česká astronomická společnost za podpory mnoha subjektů. Více o Astronomické olympiádě naleznete na http://olympiada.astro.cz. V září 2013 bude zahájen její 11. ročník a účastnit se mohou žáci druhého stupně základních škol a středních škol.

Kontakt a informace (např. pro rozhovory):

Web Astronomické olympiády: http://olympiada.astro.cz
Výbor Astronomické olympiády: olympiada@astro.cz
Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy VŠB - TU Ostrava: http://planetarium.vsb.cz
Gymnázium České Budějovice: www.gymji.cz
Gymnázium Česká Lípa: www.gym-cl.cz
Gymnázium Pierra de Coubertina: http://www.gymta.cz
Gymnázium Třebíč: http://www.gtr.cz

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Odbor pro mládež: Jaroslav.Froulik@msmt.cz
Tiskový tajemník České astronomické společnosti: Pavel Suchan - suchan@astro.cz, 737 322 185

Více o 7. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (7. IOAA) najdete na http://www.ioaa2013.gr




O autorovi

Tomáš Gráf

Tomáš Gráf

RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.

V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.

Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.

V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).

Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.

Štítky: Astronomická olympiáda


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »