30 astronomických let Hvězdárny a planetária Johanna Palisy
Dvacáté století bývá často označováno jako "Zlaté století astronomie", jenže už uběhla celá dekáda století jednadvacátého a astronomické objevy se stále vrší exponenciální řadou, možná jednou tohle století pojmenujeme jako "Platinové století astronomie". Zejména objevování planet u jiných hvězd a extragalaktická astronomie se rozvíjí velmi dynamicky.
Stejně dynamicky se snaží Hvězdárna a planetárium Johanna Palisy, organická součást HGF a VŠB-TU Ostrava, již 30 let popularizovat a sdělovat nové astronomické a geovědní poznatky nejen široké veřejnosti, ale především mladé generaci.
Letos na jaře naše planetárium jako první v republice nabídlo studentům a veřejnosti audiovizuální pořad se stereoskopickou projekcí (3D).
Ovšem skutečnou novou dimenzí bude, pokud se podaří získat prostředky z EU, realizace projektu Vesmírná brána. Novým rozměrem v popularizaci vědy se pak stanou nejen nové technologie vizualizace a nová návštěvnická prostředí, ale také mnohem širší tematický záběr a možnost aktivního přístupu k exponátům. Každý z budoucích návštěvníků se bude moci stát spolutvůrcem svých zážitků v prostoru Vesmírné brány. Dalším rozšířením areálu bude stavba samostatné budovy Experimentária (tento projekt je nyní ve stadiu hledání vhodných finančních zdrojů).
Výstava Nová dimenze bude v Galerii Vysoké školy báňské - Technické univerzity v Ostravě přístupná od 1. do 26. listopadu 2010 a je tvořena velkoplošnými panely, které dokumentují nejen historii planetárií, ale i jejich moderní podobu. Vystavené vizualizace představují projekt Vesmírné brány i Experimentária. Část expozice tvoří velkoplošné anaglyphy (3D) astronomických objektů.
RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D. (* 1964, Těškovice, ČR) je český astronom, popularizátor astronomie a vysokoškolský pedagog. Vystudoval odbornou fyziku na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika.
V období od roku 1988 do roku 2015 pracoval v Planetáriu Ostrava (VŠB – Technická univerzita), v letech 1992 až 2014 jako vedoucí této instituce.
Mimo jiné je autorem popularizační knížky "Se zakloněnou hlavou pozorujeme hvězdy" nebo překladu publikace "Karkoschkův astronomický atlas hvězdné oblohy" z němčiny. Podílel se na vzniku 12 pilotních dílů seriálu "Hlubinami vesmíru" (TV Noe) a pro ČRo Ostrava připravuje od roku 2005 každý týden „Astronomické okénko“.
V rámci ČAS se dlouhodobě věnuje organizaci Astronomické olympiády. V roce 2007 inicioval její rozšíření o středoškolské kategorie, od roku 2010 je členem Ústřední komise této prestižní soutěže a více než desetkrát vedl český tým na Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice (IOAA).
Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje předměty Proseminář z astronomie, Základy astronomie a astrofyziky, Praktická astronomie a několik předmětů z oblasti komunikace vědy pro studenty studijních programů Multimediální techniky (zde je i garantem studijního programu) a Astrofyzika. Má na starosti observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra. Na Filozoficko-přírodovědecké fakultě Slezské univerzity v Opavě zároveň zastává od roku 2017 funkci proděkana pro strategie a rozvoj.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 9. do 14. 9. 2025. Měsíc ubývá z úplňku, který právě prochází stínem Země a bude příští neděli v poslední čtvrti. V pátek 12. 9. večer nastane přechod Měsíce přes Plejády. Planety se dají pozorovat na ranní obloze, ale Saturn je vidět celou noc. Slunce je aktivní, a i slabší erupce mohou vést k slabé polární záři. Raketový týden bude pokračovat i dál, mohou za to nejen Falcony 9, které mají za sebou celkem již více než 500 startů, ale i čínské nosiče. K ISS se má vydat i nákladní Progress. Před 50 lety se k Marsu vydala dvojice sond Viking 2. Výročí slaví český astronom Jan Vondrák.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš
Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové