Ostatní
Standarní číslo časopisu Astropis obsahuje mapu letní oblohy, novinky i trochu historie.
Na 44 stranách časopisu najdete článek Petra Kulhánka o kvantovém vesmíru, vysvětlení slunečních period z pera Michala Švandy a Martiny Pavelkové, historický článek věnovaný Tháletově hře stínů od Jana Švábenického a ohlédnutí za Nušlovou cenou v roce 2022 od Jany Žďárské a Petra Heinzela, který je předsedou České astronomické společnosti. Nechybí pravidelný článek věnovaný Měsíci od Pavla Gabzdyla, dění na obloze v letních měsících a tipy a návody pro pozorování a další pravidelné rubriky.
25. července 2023 podepsalo v Santa Cruz de Tenerife celkem 9 institucí ze sedmi evropských zemí zakládací listinu nadace „European Solar Telescope – Fundación Canaria“ (Nadace EST), která uděluje právní charakter projektu Evropského slunečního dalekohledu a otevírá cestu k budoucí výstavbě této velké výzkumné infrastruktury.
ESO/ELT – revoluční teleskop pro pozorování vesmíru z povrchu Země s primárním zrcadlem o průměru 39 metrů bude největším dalekohledem na světě pro viditelné světlo a infračervené záření. Stane se ‚největším okem lidstva hledícím k obloze‘. Technicky mimořádně náročný projekt ELT nedávno dosáhl významného milníku, když podle metodiky používané v projektovém řízení překročil hranici 50 % realizace.
Speciální číslo časopisu Astropis vydané v létě 2023 je věnováno významnému výročí České astronomické společnosti. Na mimořádných 52 stranách přináší velké množství článků svázaných s historií a současností této vědecké společnosti.
Soustava tří nových dalekohledů BlackGEM zahájila svoji činnost na observatoři ESO/La Silla. Teleskopy budou skenovat jižní oblohu a pátrat po kosmických zdrojích gravitačních vln, jako jsou například splynutí neutronových hvězd nebo černých děr.
Zajímáte se o vesmír? Baví vás astronomie, fyzika nebo kosmonautika? Rádi o těchto tématech informujete své přátele? Nevadí vám psát různé texty? Nebo snad fotíte oblohu či řešíte Astronomickou olympiádu?
Myslíte si, že znáte Prahu? Je totiž možné, že vás hodně překvapíme! Zveme vás na Procházky Prahou astronomickou, během kterých vás každý týden provedeme přes místa spjatá s astronomií. Provedeme vás sedmi stoletími astronomie v Praze, navštívíme místa Prahy Rudolfa II. To vše s příjemným průvodcem z planetária.
Kromě podzimního semináře Společnosti pro meziplanetární hmotu se stává tradičním i letní setkání SMPH na Ždánické hvězdárně a planetáriu Oldřicha Kotíka, které se uskuteční v termínu 15. – 16. 7. 2023.
V pátek 26. května proběhlo v Planetum - Planetárium Praha finále jubilejního 20. ročníku Astronomické olympiády dvou nejmladších kategorií, EF a GH. Téměř padesátka nejlepších řešitelů krajských kol přijela ze všech koutů Česka, aby poměřila své síly v celorepublikovém finále. To letos ovládly dívky, když v nejmladší kategorii GH zvítězila Stela Šaršonová z 5. ScioŠkoly Praha a v kategorii EF Anita Vaceková z Gymnázia Židlochovice.
Ve dnech 17. až 19. května 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo 20. ročníku Astronomické olympiády v kategorii CD. Ve finále zvítězil student Matouš Mišta (Gymnázium Olomouc-Hejčín).
Jaké by to bylo, kdybychom na Zemi zachytili signály mimozemských civilizací? Film Kontakt to rozebírá docela chytře, ale soustředí se hodně na filozoficko-politické problémy a část věnovaná dekódování signálu je neuspokojivá. Film se na to samozřejmě dívá ze správné perspektivy, ale stejně - my bychom si rádi taky zkusili, jestli jsme dost dobří luštitelé zpráv mimozemských civilizací!
Fegurdi, dva mimozemšťani ztracení po havárii kosmického modulu, potřebují najít cestu zpět domů. Jak by se měli asi zachovat? Zeptat se na Hvězdárně a planetáriu Brno, samozřejmě!
Jak si představujete start rakety? Máme tu provás soutěž s Vesmírem pro lidstvo a ESA Kids maskotem Paxim. Určeno pro děti do 12 let. Inspirací může být nedávný start evropské rakety Ariane V, která vynesla do kosmu obří meziplanetární evropskou sondu JUICE. Tato sonda se vydala na více než osmiletou cestu k planetě Jupiter, kde bude zkoumat tuto největší planetu Sluneční soustavy a její tři ledové měsíce – Ganymedes, Europu a Callisto. Sonda nese na své palubě také jeden český přístroj.
Ivan Jarkovský se v astronomii převážně spojuje s Jarkovského efektem, který způsobuje negravitační změnu drah malých těles Sluneční soustavy díky působení elektromagnetického záření ze Slunce.
Díky své nadčasové hypotéze byl Jarkovského efekt znovuobjeven nezávisle po více než čtyřiceti letech od jeho smrti. Proto se v současnosti setkáváme spíše se zkratkou YORP (Yarkovsky-O’Keefe-Radzievskii-Paddac).
Astrofyzikální proGResy z Opavy: Opavští fyzikové ve spolupráci se zahraničními vědci studují doposud nevysvětlené vlastnosti proměnného rentgenového záření pocházejícího z blízkosti superhmotných černých děr. Závěry nového výzkumu vědce vedou mimo jiné také k zajímavým informacím o rozložení a interakci doposud málo probádané skryté hmoty ve vesmíru. Jedním z důsledků výzkumu je možná existence dvou oddělných disků kolem superhmotných černých děr, což by obrazně mohlo připomínat rozložení prstenců u velkých planet Sluneční soustavy.
Před 33 lety se odehrál významný start. Raketoplán Discovery se s posádkou astronautů vydal na svou pětidenní misi STS-31, jejímž hlavním cílem bylo vynesení dlouho plánovaného Hubbleova vesmírného dalekohledu na oběžnou dráhu. Na ni byl úspěšně umístěn 25. dubna 1990.
Česká astronomická společnost pro vás připravila nový Průvodce noční oblohou. Jeho autorem je Aleš Majer z pobočky Klub astronomů Liberecka. Máte doma hvězdářský dalekohled, právě jste si nějaký zakoupili nebo tak hodláte učinit? Chcete pomocí svého přístroje proniknout do hlubin vesmíru a tajů astronomie? Tak právě Vám je určena tato publikace, která snad napoví, jak z takového přístroje dostat maximum.
U příležitosti konání 33. podzimního knižního veletrhu v Havlíčkově Brodě Česká astronomická společnost udělí prestižní cenu Littera Astronomica, která je určena k ocenění osobnosti, jež svým literárním dílem významně přispěla k popularizaci astronomie a souvisejících oborů v České republice. Nominace osobností lze Výkonnému výboru České astronomické společnosti podávat do konce dubna 2023.
Jako již dlouhých osmnáct let, i letos vybrala česko-slovenská porota soutěže Česká astrofotografie měsíce dva astrofotografy roku. Jednoho z kategorie dospělých a druhého z kategorie junior, tedy ve věku do osmnácti let. Tuto cenu na doporučení poroty uděluje Česká astronomická společnost a k jejímu předání dochází většinou na některé významné akci této společnosti. Nositelem ceny Jindřicha Zemana za astrofotografii tedy za rok 2022 získal pan Zdeněk Vojč. Cenu Jindřicha Zemana junior získal šestnáctiletý Adam Denko.
Obě ceny byly laureátům předány na 16. dubna 2023 na Velkém setkání složek České astronomické společnosti na Hvězdárně a planetáriu v Brně.
Letošní ročník Astronomické olympiády v kategorii AB již zná své vítěze.
Ve dnech 22. až 24. března 2023 proběhlo na Fyzikálním ústavu Slezské univerzity v Opavě ústřední kolo Astronomické olympiády v kategorii AB. Ve finále zvítězil Tomáš Patsch ze Slovanského gymnázia v Olomouci, který tuto kategorii vyhrál také vloni. Prvních pět nejlepších bude v srpnu letošního roku reprezentovat Českou republiku na 16. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice v polských Katovicích.
