Evropská komise rozhodla o zrušení střídání času v roce 2018. Píše se rok 2020 a stále ve střídání času pokračujeme. Proč? Protože na tom, který čas bude zaveden celoročně, se mají dohodnout samotné členské státy. Termín zavedení celoročního času nyní není znám. Hvězdárna a planetárium Brno právě uvedla v život web Zachraňme středoevropský čas – www.stredoevropskycas.cz, který byl připraven ve spolupráci fyziologů a astronomů. Uvádí vědecké důkazy přemluvené do srozumitelného jazyka veřejnosti, proč má být v rozhodnutí o budoucím čase preferován středoevropský čas, který lze vnímat jako přírodní, symetrický. Vzpomeňme si na ně ze soboty na neděli, kdy – doufejme naposledy – použijeme letní čas.
V této poněkud komplikované době, kdy všichni bojujeme s nastalou situací a musíme vše trpělivě ustát, se nabízí možnost, jak využít čas domácí „izolace”. Tím myslím přípravu naší fotografické techniky. Napadlo mne oslovit specialistu společnosti ZEISS Praha pana Michaela Prouzu a společně jsme vytvořili návod na ošetření našich objektivů, protože čištění optických ploch je vždy delikátní záležitost. Následující rady se netýkají ošetřování zrcadel. Doufáme, že naše komentáře uvítají především začátečníci. Tak si pojďme o tom říct něco více.
V současné situaci, kdy děti zůstávají doma, lze předpokládat, že kromě výuky budou hledat i možnosti zábavy v čase odpočinku. Pokud jste zavítali na astronomický portál, možná tu i vy hledáte nějaké tipy pro naše malé vesmírné výzkumníky. Akademie věd ČR se podílela už na řadě aktivit a materiálů, a tak se rozhodla shrnout rodičům tipy na různé domácí pokusy, e-zdroje, elektronické verze časopisů, online výstavy a podobně. Najdete je na sociálních sítích AV ČR pod hashtagem #veda_na_doma. Akademie věd sdružuje více než padesátku vědeckých pracovišť a každé z nich má co nabídnout. V pondělí dokonce proběhla na Facebooku online „přednáška“ Petra Brože z Geofyzikálního ústavu AV ČR.
Je vám mezi 15-26 lety? Nemáte ještě žádné plány na léto? Zajímá Vás astronomie, fyzika, chemie či jiné přírodní vědy? Pak už nemusíte vymýšlet žádné jiné plány a můžete se vydat na šestnáctidenní akci, kde se dozvíte to, na co ve škole nezbyl čas, kde budete moci pomocí dalekohledu prozkoumat noční oblohu a kde budete moci poznat fyziku na vlastní kůži! Že vás to začíná zajímat víc a víc? Pojďte tedy zjistit, na co všechno se můžete těšit!
Astronomové nedávno projevili obavy o vliv satelitních megakonstelací na vědecký výzkum. Kvůli lepšímu pochopení důsledků těchto konstelací pro astronomická pozorování zadala Evropská jižní observatoř (ESO) vědeckou studii, s primárním zaměřením na dalekohledy ESO pozorující ve viditelné a infračervené oblasti, ale která si všímá i dalších observatoří. Studie, která vzala do úvahy celkem 18 vyvíjených satelitních konstelací, mezi nimi SpaceX, Amazon, OneWeb a další, dohromady tvořící asi 26 000 satelitů, byla přijata k publikaci v časopise Astronomy & Astrophysics.
Je tu opět měsíc březen a s ním i český Den hvězdáren a planetárií. Asociace hvězdáren a planetárií jej letos vyhlásila na pátek 27. března. V tento den bychom chtěli všem astronomii milovným lidem připomenout, že nad našimi hlavami se nachází obloha, po které se pohybují hvězdy, planety, Měsíc i Slunce, tu a tam se mihne meteor či kometa, tu a tam kosmická stanice či družice a že na toto vše se můžeme podívat jednak svýma očima, jednak dalekohledy a jednak i prostřednictvím projektorů našich planetárií.
Cena Františka Nušla je nejvýznamnějším ocenění, které Česká astronomická společnost každoročně uděluje. Cena je určena významným osobnostem za jejich celoživotní vědeckou, odbornou, pedagogickou, popularizační nebo organizační práci v astronomii a příbuzných vědách. Návrhy na udělení Ceny Františka Nušla 2020 je možné dle statutu Ceny podávat do konce března. Těšíme se na vaše nominace!
Amatérská prohlídka oblohy (sekce ČAS) a Hvězdárna a planetárium Brno si Vás dovolují pozvat na jednodenní seminář ASTRO@BRNO.2020, který se uskuteční 7. března 2020 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Zveme vás na přednášku prof. Vladimíra Karase a dr. Michala Zajačeka s názvem "James Webb Space Telescope - nový pohled k horizontům vesmíru". Přednáška se koná v rámci JWST MASTER CLASS WORKSHOP PRAGUE ve středu 4. 3. 2020 v 16:15 hodin, v posluchárně s označením T2:C3 - 135 Fakulty elektrotechniky ČVUT, Technická 2, Praha 6.
Výstav obrazů, soch či fotografií je jistě hodně, stačí ostatně nahlédnout do informačních brožur či letáků toho či onoho města. Výstava fotografií, jejíž vernisáž se odehrála v podvečer 27. ledna tohoto roku v prostorách fotogtrafického centra FotoŠkoda v Praze je však jiná. Zavede nás do vzdálenosti 150 miliónů kilometrů od naší Země, až tam, kde naše Slunce vytváří dech beroucí kulisy, které autor snímků, prof. Miloslav Druckmüller, profesionální matematik a zárověň profesionální amatérský astronom již přes 25 let převádí do obrazů zpodobujících nevídané a nikdy dříve neviděné.
Materiál, který padá do černé díry, vysílá do vesmíru rentgenové záření. Nyní se – za přispění českých vědců – poprvé podařilo zmapovat dynamiku nejbližšího okolí černé díry pomocí ozvěn tohoto záření pozorovaných rentgenovou observatoří XMM-Newton Evropské kosmické agentury (ESA).
Časopis se zajímavými články z astronomie a kosmonautiky se dočkal kulatého 120. vydání a zároveň jde o poslední číslo za rok 2019. Nechybí tradiční rubriky věnované nedávnému dění v astrofyzice a protože Nobelovy ceny měly k ní také blízko, můžeme se těšit na zajímavé čtení na téma kosmologické i exoplanet. Pravidelně najdeme také historické a pozorovací okénko a článek shrnující novinky v kosmonautice.
Právě skončený rok 2019 byl pro Hvězdárnu a planetárium Brno rekordní: celkem ji navštívilo neuvěřitelných 169 877 návštěvníků. Každý z 21 pracovníků bez rozdílu své profese se tak v průměru věnoval 8 089 návštěvníkům, kteří zhlédli jeden z 1 735 pořadů či představení. Jenže to všechno je už minulost, co chystá tento kosmický přístav uprostřed Brna pro rok 2020?
"Bylo to jako by někdo rozsvítil silný halogen. Mnohem jasnější než Měsíc v úplňku. Noc se na okamžik změnila v den. Letěl pomalu a neskutečně zářil až explodoval." Ano, máte pravdu. Je to téměř hrůzyplný popis něčeho, co může připomínat pád letadla, explozi mezikontinentální střely, nebo snad nepodařené přistání vyslanců mimozemské civilizace. Nebylo to však ani jedno, o to to byl zážitek úžasnější.
Ve dnech 21.-22. září se opět konal seminář Amatérské prohlídky oblohy. Tentokrát v sympatickém a moderním prostředí Ostravské hvězdárny a planetária. Dostavili se amatérští astronomové, ale i profesionálové z celé republiky. Nechyběl třeba předseda APO Petr Scheirich, nebo měsíční astronom Pavel Gabzdyl.
Zájemci o astronomii a středověkou kulturu, zbystřete. Na trhu se právě objevují dvě zajímavé knihy věnované historii astronomie. Jedna je psána anglicky, druhá se vrací ke středověkým základům astronomie. Na obou knihách se podílel vynikající odborník z Astronomického ústavu AV ČR Dr. Petr Hadrava, který je naprostou zárukou odbornosti.
Česká astronomická společnost udělila čestnou Kopalovu přednášku 2019 prof. RNDr. Janu Řídkému, DrSc. z Akademie věd ČR a prof. RNDr. Miroslavu Hrabovskému, CSc. ze Společné laboratoře optiky Fyzikálního ústavu AV ČR a Univerzity Palackého v Olomouci za klíčovou roli v české účasti na mezinárodním projektu Observatoře Pierra Augera (PAO), jenž se stal v uplynulém desetiletí nejvýznamnějším světovým centrem pro výzkum ultraenergetického kosmického záření (UHE KZ) ve stoletých dějinách této oblasti astročásticové fyziky.
Tiskové prohlášení České astronomické společnosti č. 262.
V roce 2020 bude Českou astronomickou společností opět – po dvou letech – udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělována za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2019.
Čínská mise eXTP pro pozorování vesmíru v rentgenovém záření by mohla poprvé objasnit strukturu nitra neutronových hvězd, kde se nachází hmota o hustotách větších, než jaká je v jádrech atomů. Dalším cílem mise je pochopit vlastnosti těch nejzakřivenějších prostoročasů v důsledku silných gravitačních polí okolo černých děr. Družice bude ke svému výzkumu využívat nejen spektroskopická měření s vysokým časovým rozlišením, ale i polarimetrii. Takovou kombinací různých technik ve vzájemném souběhu zatím žádný jiný satelit nedisponuje. I díky tomu bude tato observatoř také zkoumat, jak se chová světlo v silných magnetických polích. A to vše s přispěním českých astronomů i průmyslových firem.
V 70. letech minulého století chtěly Spojené státy využít silného, atomovou bombou iniciovaného rentgenového laseru na obranu proti balistickým střelám. Projekt Excalibur nebyl nikdy dokončen a ještě dnes nám připadají úvahy o velkých výkonných laserových zařízeních jako z vědecko-fantastického románu. Právem? Nedávno špičkové laserové centrum HiLASE stalo místem setkání vědců z celého světa, aby diskutovali technologické možnosti využití silných laserových zdrojů pro aplikace budoucnosti.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 3. do 7. 3. 2021. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je dobře vidět jasný Mars, který prochází pod hvězdokupou Plejády. Taky je vidět planeta Uran a planetka Vesta, která bude v opozici. Večer se dá také spatřit kužel zvířetníkového světla. Merkur je v západní elongaci, viditelný snad na denní obloze. Perseverance úspěšně testuje kamery a další přístroje na povrchu Marsu. Očekáváme start rakety Falcon 9 už v noci na pondělí. Týden bohatý na starty raket právě ukončuje výstup astronautů z ISS. Před 45 lety zasáhla Veněra 3 jako první umělé těleso Venuši, bohužel nefunkční.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2021 získal snímek
„Planéty počas roku 2020“, jehož autorem je Tadeáš Valent
Podivný rok 2020 je již za námi. I když nás na Zemi sužovaly nemalé problémy, obloha nad našimi hlavami se nezaujatě proměňovala, planety obíhaly okolo Slunce a
