Milí čtenáři. V tomto krásném vánočním čase bychom se s vámi chtěli podělit o kousek pohádkové nálady poněkud netradiční prezentací fantastické fotografické tvorby slovenské fotografky Daniely Rapavé. V článku „Maľované vločkou“ nás autorka zavede do zákulisí strhujících záběrů sněhové vločky na bublině. A jak jinak, než v pohádkovém duchu.
Astronomický ústav AV ČR je od 1. září 2017 hlavním řešitelem a koordinátorem programu ERASMUS+, financovaného ze zdrojů Evropské Unie, s názvem: Per aspera ad astra simul (Přes potíže společně ke hvězdám). Studenti a vědečtí pracovníci se v rámci něho mohou ucházet o atraktivní stáže na Kanárských ostrovech!
V roce 2018 bude Českou astronomickou společností opět – po dvou letech – udělena Cena Zdeňka Kvíze. Tato cena bývá udělena za významnou odbornou nebo vědeckou činnost v oborech, kterým se Zdeněk Kvíz věnoval, tedy studium meziplanetární hmoty, proměnných hvězd a popularizace a výuka astronomie. Výkonný výbor České astronomické společnosti se tak obrací na členy ČAS se žádostí o návrhy laureátů této ceny. Uzávěrka přijímání návrhů je 31. 12. 2017.
Než spatřila světlo světa první papírová fotografie, uběhly pěkné řádky let a řada více či méně úspěšných pokusů. Nelze proto přesně určit jednoho jediného objevitele fotografie, podíl na jejím objevu je proto připisován mnoha vědcům a umělcům. S jistotu můžeme jen říci, že objev fotografie byl datován do první poloviny 19. století, odkud jsou dochované první snímky, které zachycují reálný svět na fotocitlivém povrchu. Přibližně ve stejné době, kdy se nalézaly vhodné chemické sloučeniny a postupy pro klasickou fotografii, byla britským přírodovědcem a astronomem Johnem Herschelem objevena velmi jednoduchá technika zachycení motivů na fotocitlivou vrstvu – kyanotypie.
Spektrograf ESPRESSO úspěšně provedl svá první pozorování. Nový přístroj instalovaný na dalekohledu ESO/VLT v Chile bude díky dosud nedosažitelné přesnosti měření změn ve spektrech hvězd pátrat po jejich extrasolárních planetách. Zařízení bude navíc schopné získávat záření ze všech čtyř hlavních dalekohledů systému VLT najednou a tímto způsobem sesbírá tolik světla, jako jeden teleskop se zrcadlem o průměru 16 m.
V pátek 8. 12. 2017 uplynulo 100 let od založení České astronomické společnosti v Praze. Výročí jsme oslavili velmi důstojně v prostorách pražského Karolina – nejprve v Modré posluchárně, kde došlo k historické rekonstrukci schvalováni stanov ČAS c.k. místodržitelstvím a následně rekonstrukcí ustavující schůze ČAS pod vedením pro tento den obživlým prof. Františkem Nušlem. Za rekonstrukci je třeba poděkovat naprosto bezvadným hercům podle scénáře Petra Sobotky.
V pátek 8. prosince 2017 ve 14 hodin to bude přesně 100 roků od zakládající schůze České astronomické společnosti. Členové společnosti a zástupci spolupracujících institucí (hvězdáren, Astronomického ústavu AV ČR, univerzit, Rady vědeckých společností České republiky, Slovenské astronomické společnosti, Evropské astronomické společnosti a dalších) se sejdou na slavnostním shromáždění v Modré posluchárně a v aule pražského Karolina.
Stejně jako u nás, i astronomy v Polsku trápí světelné znečištění. To je také jedním z hlavních důvodů k výjezdům milovníků hvězdné oblohy do oblastí, které nejsou světelným smogem až tak moc postižené a ve kterých je možno pozorovat krásy hvězdného nebe i pouhým okem.
Představitelé České astronomické společnosti uctili dne 3. prosince 2017 památků Otců zakladatelů. V tento den proběhla procházka po několika pražských hřbitovech s položením věnců a zapálením svíček na hrobech těch, díky kterým můžeme v tyto dny slavit 100leté výročí Společnosti.
V neděli 26. listopadu se v nádherném prostředí vily Lanna v Praze konalo Otevřené setkání členů Sluneční sekce, které bylo jednou z akcí konaných v rámci 100. výročí založení ČAS. Setkání proběhlo jako společná akce ČAS a Strategie AV21. Program se věnoval vedle příspěvků týkajících se historie a akcí Sluneční sekce a cestě členů sekce za pozorováním úplného zatmění Slunce 21. srpna 2017 do USA především kosmickému výzkumu Slunce a to hlavně připravovaným projektům.
Je možné i v současnosti na Zemi objevit horu? A ne ledajakou, dokonce dominantu v bezprostředním okolí? Vědecký výsledek týmu profesora Jaroslava Klokočníka z Astronomického ústavu AV ČR ukazuje, že to je možné i v dnešní době, kdy je zemský povrch pod bedlivým dohledem kosmických družic, kterým nic neunikne. Přesněji jsou objevy nových hor a pohoří možné právě díky dohledu kosmických družic. Jen ne takových, které pořizují přímé snímky povrchu. Využít se musí jiných měření, konkrétně měření gravitačního pole s patřičným rozlišením, radarově určených výšek povrchu (družicová altimetrie) a výšek pevného povrchu pod ledem určených radarem penetrujícím skrze led na družicích i letadlech. Tým Jaroslava Klokočníka zvolil pro kandidátky na sopky ženská jména. A tak můžeme jen doufat, že v oblasti jezera Vostok se v budoucích mapách objeví pozice dvou „českých“ hor označených jako Dana a Zuzana.
Thajský Phuket žil po dva týdny astronomickou soutěží.
Na 11. Mezinárodní olympiádě v astronomii a astrofyzice získali naši mladí astronomové jednu stříbrnou a dvě bronzové medaile. Počtem medailí je to nejúspěšnější start české reprezentace v této soutěži od roku 2012.
Hvězdárna byla široké veřejnosti otevřena v neděli dopoledne o půl jedenácté 14. listopadu 1937. Všechny přítomné, zástupce korporací i významné osobnosti přivítal předseda Jihočeské astronomické společnosti dr. Karel Vodička. Především vyzdvihl zásluhy všech, kteří se na budování hvězdárny podíleli, připomněl amatérského astronoma Zincka, z jehož pozůstalosti bylo vytvořeno na hvězdárně muzeum, a meteorologa dr. Weyde, který v Č. Budějovicích žil a pracoval.
Česká národní banka vydá k příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) dne 6. prosince 2017 stříbrnou pamětní minci o nominální hodnotě 200,- Kč. Slavnostní uvedení do oběhu proběhne ve spolupráci s Evropskou numizmatickou asociací ve středu 6. prosince 2017 v prostorách Štefánikovy hvězdárny v Praze.
Zdá se to neuvěřitelné, ale Hvězdárna a planetárium Brno v těchto dnech slaví hned tři výročí. Skutečně! Už je to 63 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše tajemná kopule. Už je to 6 roků, co na vršku Kraví hory stojí naše čarokrásná budova. A už to jsou 4 roky, co na vršku Kraví hory provozujeme stroj na vizuální zázraky – digitárium.
Český tým přivezl z XXII. Mezinárodní astronomické olympiády (XXII. IAO) ve Wei-chaj jednu stříbrnou a jednu bronzovou medaili. Dvacátý druhý ročník Mezinárodní astronomické olympiády hostilo od 27. října 2017 do 4. listopadu 2017 město Wej-chaj v provincii Šan-tung, která se nachází ve východní části Číny na pobřeží Žlutého moře. Organizátoři připravili zajímavé soutěžní úlohy a pestrý doprovodný odborný a kulturní program. Pro ilustraci zmiňme návštěvu nedaleké observatoře Weihai Observatory of Shandong University na hoře Majia, kde se nachází 100cm dalekohled, největší optický dalekohled na všech univerzitách v Číně, a návštěvu školy Weihai High-tech Science Park No. 1 Middle School, kde mají 50 až 60 žáků ve třídě a v areálu školy se nachází 8 budov, každá pro jeden ročník.
Poštovní známka vydaná u příležitosti 100. výročí vzniku České astronomické společnosti (založena 1917) byla slavnostně představena a také pokřtěna v sobotu 8. listopadu 2017 v prostorách Hvězdárny a planetária Brno.
Vědeckým pracovníkům z univerzity v Cambridge se podařilo určit pravděpodobné datum jednoho z nejstarších zaznamenaných zatmění Slunce. Tato událost, která je zmiňována mimo jiné v Bibli, se odehrála 30. října 1207 př. n. l. Díky tomuto objevu, který vyplynul z propojení některých kapitol biblického a starověkého egyptského textu, byli vědci schopni zpřesnit data související s vládou egyptských panovníků, zejména faraona Ramesse Velikého.
Týden vědy a techniky Akademie věd ČR je největší vědecký festival v České republice, který zahrnuje přednášky, výstavy, dny otevřených dveří, dokumentární filmy a mnoho dalšího. Letošního ročníku, který proběhne mezi 6. a 12. listopadem 2017, se opět zúčastní i Astronomický ústav AV ČR. Kromě přednášek a projekcí filmů na různých místech České republiky vás zveme na dny otevřených dveří Oddělení galaxií a planetárních systémů na pražském Spořilově (Boční II č. 1401) v pátek 10. a sobotu 11. listopadu 2017.
Nenechte si ujít přednášku vynikajícího astrofotografa Zdeňka Bardona, která se uskuteční 8. listopadu 2017 od 18 hodin. V přednášce se dozvíte mnohé důležité a zajímavé informace o cestě k fotografii úplného zatmění Slunce.
Astrofotografie je technicky a časově náročná disciplína, ale zatmění Slunce je v astronomii něco jako „Svatý grál“. V přednášce se dozvíte nejen jak se technicky připravit na fotografování, ale také jak „trnitá“ cesta k výsledku může být.
Přehled událostí na obloze od 20. 8. do 26. 8. 2018. Měsíc bude v úplňku. Večer je vidět přehlídka jasných planet od Venuše přes Jupiter, Saturn až po Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. nad ránem se pomalu objevuje Merkur a zvířetníkové světlo. Očekáváme tři starty raket. Před 120 lety se narodil první laureát Nušlovy ceny Karel Čacký a jeden z předsedů České astronomické společnosti Václav Jaroš. Před 25 lety přišla NASA o sondu Mars Observer.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2018 obdržel snímek „Leo Triplet“, jehož autorem je Pavel Pech Na noční obloze se nalézá nepřeberné množství zajímavých objektů či jejich skupin. Jednou z nich je i skupina tří galaxií, nazvaná též Leo Triplet. To proto, že ji na
18.8.2018; Canon 350D +Samyang 8/3.5;28s; 1600ISO, Tesárske Mlyňany.