Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava Bibliotheca astronomica nyní v Praze

Výstava Bibliotheca astronomica nyní v Praze

Cosmographia Petri Apiani v edici Gemma Frisia je bohatě ilustrována dřevořezy a posléze v některých výtiscích i kolorována. Antverpy, 1545. (NK ČR, sign. 19 G 20 adl.1).
Autor: NK ČR

Výstava Bibliotheca astronomica představí v Galerii Klementinum nejvzácnější astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Takto ucelený soubor pozdně středověkých a raně novověkých astronomik nebyl v Praze dlouho k vidění. Vystavené cimélie jsou pozoruhodné jak z pohledu dějin astronomie, tak z pohledu dějin knihtisku a knižní ilustrace. Zaujmou ale i příběhem svých majitelů, ať již to byli významní astronomové anebo dnes již pozapomenuté osoby. Vstup je zdarma.

Místo konání akce: Praha – Staré Město, Galerie Klementinum, Mariánské nám. 5, Česko
Typ akce: Výstava
Termín konání akce: 18.10. – 18.12. 2024, út-ne, od 10:00 do 18:00

Přístup není bezbariérový.

Výstava je chronologicky členěna na dvě části. V první části návštěvníci vedle ukázek středověkých rukopisů uvidí astronomické tisky z 15. století (tzv. inkunábule). Nově vynalezené „umění tiskařské“ umožnilo, aby se stěžejní díla antické, arabské i středověké astronomické vědy stala již v průběhu druhé poloviny 15. století snadno dostupná v tištěných edicích doprovázených dřevořezy s odbornými schématy. Jsou zde představena málo známá astronomická bohemika publikovaná v zahraničí či svazky z knihoven jak laických zájemců o hvězdářství (kupř. humanistický básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz), tak profesních astronomů (Jan Ondřejův zvaný Šindel, Křišťan z Prachatic či Václav Faber z Budějovic). První část uzavírají unikátní astromedicínské kalendáře vydávané formou rozměrných jednolistů a určené k vyvěšení na stěnu.

Dvoubarevně tištěné schéma pohybu planet podle ptolemaiovské teorie v příručce Leopolda Rakouského Compilatio de astrorum scientia vydané roku 1489 v Benátkách (NK ČR, sign. 41 G 72). Autor: NK ČR
Dvoubarevně tištěné schéma pohybu planet podle ptolemaiovské teorie v příručce Leopolda Rakouského Compilatio de astrorum scientia vydané roku 1489 v Benátkách (NK ČR, sign. 41 G 72).
Autor: NK ČR

Druhá část výstavy se věnuje astronomickým tiskům 16. a 17. století. Mezi jedinečné exponáty patří díla Petra Apiana, Mikuláše Koperníka, Tychona Braha a Johanna Keplera. Vývoj ilustrace dokládají vystavované dřevořezy v podobě pohyblivých volvel či propracované mědirytiny titulních listů a frontispisů. Vlastnické přípisky a krásné vazby knih dokumentují jejich majitele: kromě astronomů též knihovny univerzitní, šlechtické a klášterní. Vzácnou podívanou nabídnou stolní astronomické hodiny z roku 1596, které klementiská jezuitská kolej dostala darem v době svého astronomického rozkvětu.

Detail stolních astronomických hodin, které roku 1753 daroval klementinským jezuitům Franz Adam hrabě Trauttmansdorff. (NK ČR, P- 803) Autor: NK ČR
Detail stolních astronomických hodin, které roku 1753 daroval klementinským jezuitům Franz Adam hrabě Trauttmansdorff. (NK ČR, P- 803)
Autor: NK ČR

Výstava vznikla s finanční podporou Ministerstva kultury ČR poskytnutou v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI III) projektu Kořeny a plody evropské vědy v českých, moravských a slezských historických knihovních fondech.

Národní knihovna ČR vydala k výstavě neprodejný katalog:

Kamil Boldan – Jana Vackářová: Bibliotheca astronomica. Astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny ČR, Praha 2024, 173 s. ISBN 978-80-7050-811-4

Jako e-kniha je zdarma ke stažení zde (https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/ba2024_katalog.pdf)

 

Virtuální návštěva výstavy s pořadem V záři hvězd:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Bibliotheca astronomica


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »