Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava Bibliotheca astronomica nyní v Praze

Výstava Bibliotheca astronomica nyní v Praze

Cosmographia Petri Apiani v edici Gemma Frisia je bohatě ilustrována dřevořezy a posléze v některých výtiscích i kolorována. Antverpy, 1545. (NK ČR, sign. 19 G 20 adl.1).
Autor: NK ČR

Výstava Bibliotheca astronomica představí v Galerii Klementinum nejvzácnější astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Takto ucelený soubor pozdně středověkých a raně novověkých astronomik nebyl v Praze dlouho k vidění. Vystavené cimélie jsou pozoruhodné jak z pohledu dějin astronomie, tak z pohledu dějin knihtisku a knižní ilustrace. Zaujmou ale i příběhem svých majitelů, ať již to byli významní astronomové anebo dnes již pozapomenuté osoby. Vstup je zdarma.

Místo konání akce: Praha – Staré Město, Galerie Klementinum, Mariánské nám. 5, Česko
Typ akce: Výstava
Termín konání akce: 18.10. – 18.12. 2024, út-ne, od 10:00 do 18:00

Přístup není bezbariérový.

Výstava je chronologicky členěna na dvě části. V první části návštěvníci vedle ukázek středověkých rukopisů uvidí astronomické tisky z 15. století (tzv. inkunábule). Nově vynalezené „umění tiskařské“ umožnilo, aby se stěžejní díla antické, arabské i středověké astronomické vědy stala již v průběhu druhé poloviny 15. století snadno dostupná v tištěných edicích doprovázených dřevořezy s odbornými schématy. Jsou zde představena málo známá astronomická bohemika publikovaná v zahraničí či svazky z knihoven jak laických zájemců o hvězdářství (kupř. humanistický básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz), tak profesních astronomů (Jan Ondřejův zvaný Šindel, Křišťan z Prachatic či Václav Faber z Budějovic). První část uzavírají unikátní astromedicínské kalendáře vydávané formou rozměrných jednolistů a určené k vyvěšení na stěnu.

Dvoubarevně tištěné schéma pohybu planet podle ptolemaiovské teorie v příručce Leopolda Rakouského Compilatio de astrorum scientia vydané roku 1489 v Benátkách (NK ČR, sign. 41 G 72). Autor: NK ČR
Dvoubarevně tištěné schéma pohybu planet podle ptolemaiovské teorie v příručce Leopolda Rakouského Compilatio de astrorum scientia vydané roku 1489 v Benátkách (NK ČR, sign. 41 G 72).
Autor: NK ČR

Druhá část výstavy se věnuje astronomickým tiskům 16. a 17. století. Mezi jedinečné exponáty patří díla Petra Apiana, Mikuláše Koperníka, Tychona Braha a Johanna Keplera. Vývoj ilustrace dokládají vystavované dřevořezy v podobě pohyblivých volvel či propracované mědirytiny titulních listů a frontispisů. Vlastnické přípisky a krásné vazby knih dokumentují jejich majitele: kromě astronomů též knihovny univerzitní, šlechtické a klášterní. Vzácnou podívanou nabídnou stolní astronomické hodiny z roku 1596, které klementiská jezuitská kolej dostala darem v době svého astronomického rozkvětu.

Detail stolních astronomických hodin, které roku 1753 daroval klementinským jezuitům Franz Adam hrabě Trauttmansdorff. (NK ČR, P- 803) Autor: NK ČR
Detail stolních astronomických hodin, které roku 1753 daroval klementinským jezuitům Franz Adam hrabě Trauttmansdorff. (NK ČR, P- 803)
Autor: NK ČR

Výstava vznikla s finanční podporou Ministerstva kultury ČR poskytnutou v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI III) projektu Kořeny a plody evropské vědy v českých, moravských a slezských historických knihovních fondech.

Národní knihovna ČR vydala k výstavě neprodejný katalog:

Kamil Boldan – Jana Vackářová: Bibliotheca astronomica. Astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny ČR, Praha 2024, 173 s. ISBN 978-80-7050-811-4

Jako e-kniha je zdarma ke stažení zde (https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/ba2024_katalog.pdf)

 

Virtuální návštěva výstavy s pořadem V záři hvězd:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Bibliotheca astronomica


24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mléčná dráha nad obzorem.

Širokoúhlý pohled na naši domovskou galaxii, jak se elegantně klene nad českým obzorem. Fascinuje mě, jak dokáže i běžný chytrý telefon z pevného stativu zachytit tak obrovské množství hvězd a prachových mračen, které jsou od nás vzdálené tisíce světelných let.

Další informace »