Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Výstava Bibliotheca astronomica nyní v Praze

Výstava Bibliotheca astronomica nyní v Praze

Cosmographia Petri Apiani v edici Gemma Frisia je bohatě ilustrována dřevořezy a posléze v některých výtiscích i kolorována. Antverpy, 1545. (NK ČR, sign. 19 G 20 adl.1).
Autor: NK ČR

Výstava Bibliotheca astronomica představí v Galerii Klementinum nejvzácnější astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny České republiky. Takto ucelený soubor pozdně středověkých a raně novověkých astronomik nebyl v Praze dlouho k vidění. Vystavené cimélie jsou pozoruhodné jak z pohledu dějin astronomie, tak z pohledu dějin knihtisku a knižní ilustrace. Zaujmou ale i příběhem svých majitelů, ať již to byli významní astronomové anebo dnes již pozapomenuté osoby. Vstup je zdarma.

Místo konání akce: Praha – Staré Město, Galerie Klementinum, Mariánské nám. 5, Česko
Typ akce: Výstava
Termín konání akce: 18.10. – 18.12. 2024, út-ne, od 10:00 do 18:00

Přístup není bezbariérový.

Výstava je chronologicky členěna na dvě části. V první části návštěvníci vedle ukázek středověkých rukopisů uvidí astronomické tisky z 15. století (tzv. inkunábule). Nově vynalezené „umění tiskařské“ umožnilo, aby se stěžejní díla antické, arabské i středověké astronomické vědy stala již v průběhu druhé poloviny 15. století snadno dostupná v tištěných edicích doprovázených dřevořezy s odbornými schématy. Jsou zde představena málo známá astronomická bohemika publikovaná v zahraničí či svazky z knihoven jak laických zájemců o hvězdářství (kupř. humanistický básník Bohuslav Hasištejnský z Lobkowicz), tak profesních astronomů (Jan Ondřejův zvaný Šindel, Křišťan z Prachatic či Václav Faber z Budějovic). První část uzavírají unikátní astromedicínské kalendáře vydávané formou rozměrných jednolistů a určené k vyvěšení na stěnu.

Dvoubarevně tištěné schéma pohybu planet podle ptolemaiovské teorie v příručce Leopolda Rakouského Compilatio de astrorum scientia vydané roku 1489 v Benátkách (NK ČR, sign. 41 G 72). Autor: NK ČR
Dvoubarevně tištěné schéma pohybu planet podle ptolemaiovské teorie v příručce Leopolda Rakouského Compilatio de astrorum scientia vydané roku 1489 v Benátkách (NK ČR, sign. 41 G 72).
Autor: NK ČR

Druhá část výstavy se věnuje astronomickým tiskům 16. a 17. století. Mezi jedinečné exponáty patří díla Petra Apiana, Mikuláše Koperníka, Tychona Braha a Johanna Keplera. Vývoj ilustrace dokládají vystavované dřevořezy v podobě pohyblivých volvel či propracované mědirytiny titulních listů a frontispisů. Vlastnické přípisky a krásné vazby knih dokumentují jejich majitele: kromě astronomů též knihovny univerzitní, šlechtické a klášterní. Vzácnou podívanou nabídnou stolní astronomické hodiny z roku 1596, které klementiská jezuitská kolej dostala darem v době svého astronomického rozkvětu.

Detail stolních astronomických hodin, které roku 1753 daroval klementinským jezuitům Franz Adam hrabě Trauttmansdorff. (NK ČR, P- 803) Autor: NK ČR
Detail stolních astronomických hodin, které roku 1753 daroval klementinským jezuitům Franz Adam hrabě Trauttmansdorff. (NK ČR, P- 803)
Autor: NK ČR

Výstava vznikla s finanční podporou Ministerstva kultury ČR poskytnutou v rámci Programu na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje národní a kulturní identity (NAKI III) projektu Kořeny a plody evropské vědy v českých, moravských a slezských historických knihovních fondech.

Národní knihovna ČR vydala k výstavě neprodejný katalog:

Kamil Boldan – Jana Vackářová: Bibliotheca astronomica. Astronomické tisky 15.–17. století ze sbírek Národní knihovny ČR, Praha 2024, 173 s. ISBN 978-80-7050-811-4

Jako e-kniha je zdarma ke stažení zde (https://www.nkp.cz/soubory/ostatni/ba2024_katalog.pdf)

 

Virtuální návštěva výstavy s pořadem V záři hvězd:




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek a o Instagram se starají především Jan Herzig, Adam Denko a Zdeněk Jánský. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.

Štítky: Bibliotheca astronomica


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »