Úvodní strana  >  Články  >  Ostatní  >  Astronomický festival 2024 je on-line

Astronomický festival 2024 je on-line

Astronomický festival 2024, resp. vystupující na něm, se pokusí ohlédnout za uplynulým čtvrtstoletím, kdy se u nás konala podobná akce, a tak trochu nahlédnout i do nejbližší budoucnosti, která je bezesporu příslibem mnoha úžasných objevů a poznání. Současně je Astronomický festival poctou všem našim kolegyním a kolegům, kteří položili základy české astronomie.

On-line přenost na YouTube Hvězdárny a planetária Brno:

 

úterý 1. října

od 13.00 - on-line přenos
zahájení
Jan Palouš: Mezinárodní astronomická unie a Česká republika
Michal Bursa: Datová astronomie
Petr Kulhánek: Čtvrt století astronomie
Norbert Werner: Žijeme další revoluci v astrofyzice?

od 16.30 - on-line přenos
Michal Švanda: Současný pohled na Slunce a kosmické počasí
Pavel Gabzdyl: Měsíc – stále stejný, a přitom už úplně jiný
Juraj Dudáš: AMBIC a QUVIK – České ambiciózni družicové mise

od 19.00
slavnostní večer (pozdravení, křest knihy Dům plný hvězd + premiéra pořadu Vesmír všemi smysly)

středa 2. října

od 9.00 - on-line přenos
Petr Škoda: Odhalíme tajemství vesmíru pomocí AI?
Josef Sebera: Proč a jak měříme gravitační pole pomocí družic?
Miloslav Druckmüller: Má smysl ještě pozorovat úplná zatmění Slunce?
Petr Scheirich: Češi v misi DART a ve světě asteroidů
Pavel Spurný: Bolidy a pády meteoritů

od 14.00 - on-line přenos
Petr Kabáth: Exoplanety, od objevu k Nobelově ceně a hledání života
Jana Tichá: JMÉNA NEBESKÁ aneb WG-SBN IAU
Miloš Tichý: Za kometami…

od 16.45 - on-line přenos
Pavel Suchan: Světelné znečištění – vývoj a výzvy
Jiří Podolský: Gravitační vlny: zcela nové okno do vesmíru
Zdeněk Mikulášek: Druhý dech stelární astronomie

od 19.00
společenský večer (číše vína + hudba)

čtvrtek 3. října

od 9.30 - on-line přenos
Michael Prouza: Jaké objevy přinesou nové detektory gravitačních vln?
Soňa Ehlerová: Extrémně velký dalekohled – extrémně očekávaný dalekohled
Asen Christov: Observatoř Very C. Rubinové – status a cíle
Jan Ebr: Kosmické záření v éře Observatoře Pierra Augera

konec 12.3




O autorovi

Jiří Dušek

Jiří Dušek

Jiří Dušek (* 11. srpna 1971, Sušice) je český astronom a astrofyzik, ředitel brněnské hvězdárny. V Brně žije od svých tří let. O astronomii se zajímal od dětství, což vyústilo ve studium astrofyziky na Přírodovědecké fakultě Masarykovy univerzity. Dlouhodobě působí na Hvězdárně a planetáriu Brno, jejímž ředitelem se stal v roce 2008. Je autorem populárně naučných programů, které jsou v planetáriu promítány veřejnosti, a také různých publikací z oblasti astronomie. Je po něm pojmenována planetka (14054) Dušek.

Štítky: Hvězdárna a planetárium Brno


41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »