Kapesní observatoř, lubrikant i chytrý spínač – to jsou první experimenty na palubě BRNOsatu

„BRNOsat a všechny související aktivity jsou součástí projektu Česká cesta do vesmíru, který se snaží přivést mladou generaci k zájmu o vědu a techniku, nabídnout vysokoškolským studentům možnost získat výjimečné pracovní zkušenosti a upozornit na to, že Brno představuje jedno z center českého kosmického průmyslu. Ostatně na umu vědců a techniků, samozřejmě i těch českých, je postavený náš každodenní život,“ komentuje Martin Kupka, ministr dopravy.

Skutečně, teď už jde do „tuhého“. Nápad, který se zrodil v květnu loňského roku nabývá reálné podoby, experimentální umělá družice BRNOsat získává první obrysy: rozkreslují se plány pro její konstrukci, diskutuje se o výkonnosti palubního počítače, kapacitě slunečních panelů a na ně navázaných baterií, řeší se spojení se Zemí, a především na palubě nacházejí své místo první experimenty. 

Na co zajímavého se můžeme těšit?

„Třeba na ultrafialový dalekohled s inovativní UV kamerou LUVCam-2,“ popisuje vklad pracovníků a studentů Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity astrofyzik Norbert Werner. „LUVCam-2 bude zaznamenávat širokoúhlé snímky oblohy a pozorovat výjimečně jasné, velmi hmotné a krátce existující hvězdy. Vlastně půjde o první vesmírný dalekohled, který dokáže takové stálice nejen sledovat v ultrafialovém oboru elektromagnetického spektra, ale také zkoumat jejich vývoj.“

S BRNOsatem se na oběžnou dráhu podívají rovněž experimenty z Vysokého učení technického v Brně. První se zaměří na výzkum maziv a labyrintových těsnění, které minimalizují jejich odpařování v kosmickém prostředí. Dále bude na palubě prototyp miniaturního tepelného „chytrého“ spínače, který bude možné v budoucnosti využít pro automatické chlazení různých zařízení na oběžné dráze.

„Zažíváme vesmírné dobrodružství, o kterém jsme kdysi jen snili. Není tomu tak dávno, kdy jen pomyšlení na možnost vyslat na oběžnou dráhu vlastní satelit byl sen z říše science fiction. Až neuvěřitelně proto zní, že dnes reálně na naší univerzitě sami navrhujeme vlastní satelity, sami je vyrábíme a po jejich vynesení na orbitu s nimi komunikujeme, stahujeme a posíláme na ně data a jejich let si sami řídíme z pozemní řídící stanice, kterou máme přímo na VUT. Jsem nesmírně hrdý na zapojení našich studentů na vesmírném programu, který máme na VUT a kteří dosahují úspěchy na mezinárodní úrovni. Věřím, že účast našich studentů, zejména týmu YSpace, na vesmírném programu jako je i BRNOsat je skvělá motivace ke studiu techniky, jak pro naše studenty, tak pro uchazeče o studium technických a přírodovědných oborů ze středních i základních škol,“ uvedl rektor VUT, Ladislav Janíček.

„Jsem rád, že v rámci projektu BRNOsatu jsou zapojeni nejenom učitelé, ale i studenti z PřF MU, protože právě ve studentech vidím budoucnost pro tento obor, a to nejen v Brně. Doufám, že se podaří díky tomuto projetu přilákat i další odborníky do Brna, ale především nové studenty pro tuto velmi důležitou oblast fyziky. Vědecké zaměření tohoto projektu je opravdu na špičkové světové úrovni a jsem přesvědčen, že díky tomu se stane Brno lídrem v oblasti výzkumu vesmíru v UV oblasti,“ přidává Tomáš Kašparovský, děkan Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity

„Jen tak mezi námi. Studentské experimenty z Masaryčky a VUTéčka nebudou osamoceny,“ prozrazuje Jiří Dušek, ředitel Hvězdárny a planetária Brno. „Ty další souvisí třeba s naším kontaktním centrem pro mimozemské civilizace, jiné s městem Brnem. Také jsem se domluvili na spolupráci s týmem LASAR, který se stejně jako Hvězdárna a planetárium Brno snaží motivovat mladé lidi k zájmu o vědu a techniku. Což je ostatně prvořadý úkol BRNOsatu.“
 

Všechny základní informace o projektu najdete na www.brnoletidovesmiru.cz, hlavním garantem projektu je Hvězdárna a planetárium Brno za spolupráce s VZLU AEROSPACE, Vysokým učením technickým v Brně, Masarykovou univerzitou a společností Spacemanic CZ. BRNOsat se na cestu vydá ve druhé polovině roku 2026, bude velký zhruba jako krabice na lahev vína (v profesním žargonu bude ve formátu 3U) a na oběžnou dráhu ve výšce cca pět set kilometrů nad zemí jej vynese raketa Falcon 9. Následně bude v provozu až několik let, ovládat se bude přímo z Brna.

Velká spolupráce

Na projekt se scházejí peníze od řady subjektů. Město Brno prostřednictvím Hvězdárny a planetária Brno zajišťuje letenku, propagaci a koordinaci celého projektu (cca 6 milionů Kč). Autoři experimentů musí sehnat finance na sestavení svého experimentu a rovněž se podílet na společném technickém zázemí družice (počítače, komunikace, baterie apod.). Tyto prostředky pocházejí z vysokých škol, od donátorů, z grantů apod. Významná část je nefinanční – např. know how firem, které studentům zdarma radí a vedou je k cíli. To je vklad VZLU AEROSPACE a Spacemanic CZ – dvou společností, které jsou na špici českého kosmického průmyslu.

Na experimentech z Vysokého učení technického v Brně se podílí Fakulta strojního inženýrství, Fakulta elektrotechniky a komunikačních technologií a Fakulta informačních technologií. Spínač je vyvíjen týmem vědců z Leteckého ústavu FSI VUT v Brně.

UV kamera LUVCam bude vyrobena na Dunlap Institute for Astronomy & Astrophysics at the University of Toronto ve spolupráci s ústavem teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty Masarykovy Univerzity a Konkoly Observatory v Maďarsku. Její vědecký program a analýzu získaných dat zajistí studenti teoretické fyziky a astrofyziky Přírodovědecké fakulty. Současně poslouží jako ostrý test pro mnohem větší ultrafialovou observatoř QUVIK, kterou projektují české týmy a která se do vesmíru vydá kolem roku 2030.